Tatobity, obec se zhruba 615 obyvateli, která leží na úpatí Kozákova, „strážné hory Českého ráje“, dbá opravdu o všestranné vyžití svých obyvatel.
V místním kulturním domě pravidelně pořádají množství akcí, k nimž v letošním roce patřily především večery s osobnostmi zvučných jmen. Do Tatobit tak zavítali Pavel Zedníček a Jana Švandová, Jakub Kohák a Miroslav Etzler, Jaromír Hanzlík, Václav Vydra, Ivo Šmoldas, Lukáš Langmajer či Václav Kopta. Dále pak proběhl večer s bývalým profesionálním fotbalistou Petrem Švancarou, módní přehlídka Mona Collections s hostem Jarem Smejkalem, beseda se spisovatelkou Martinou Bittnerovou u příležitosti 200. výročí vydání Domácí kuchařky Magdalény Dobromily Rettigové a přednáška Jarmily Koutové o domácí výrobě kosmetiky.
Vedle pořadů v kulturním domě je třeba jmenovat aktivity spolku Selská jízda, sportovní utkání místních fotbalistů i hokejistů, tradiční hasičské plesy, dětské karnevaly, dětské dny, myslivecké hody a mnoho dalších akcí. Mezi významné kulturní události v obci patří také muzikálová vystoupení žáků místní Masarykovy školy. V letošním roce byl muzikál věnován 90. výročí založení této instituce. Na obec podobné velikosti je aktivit opravdu hodně.
Starostka Lenka Malá vyzdvihuje především spolupráci s místními spolky. Obec například ve spolupráci s OS Dědina pečuje o „Naučnou stezku malíře Jana Dědiny“. Ta je dobře značená, začíná buď u obecního úřadu, nebo přímo v Malířově zahradě, pokračuje cestou nad obcí, následně dolů k památné Tisícileté lípě a Mařenčině studánce a končí opět u obecního úřadu. Je dlouhá přibližně 4 km, nabízí krásné výhledy na Český ráj a vede z ní i odbočka ke geoparku na Kozákově. Stezka prochází dvěma expozicemi geoparku – první je k vidění v Malířově zahradě, druhá pak v bývalém lomu Slávka, kde se nacházejí informační tabule, expozice kamenů, přístřešek a veřejné ohniště. S touto odbočkou se trasa prodlouží na zhruba 7 km. Tato část v letošním roce projde rekonstrukcí.
A co se chystá v Tatobitech na letní období a konec roku? Především je to 8. a 9. srpna „Svatovavřinecká pouť“, která je spojena se staročeským jarmarkem, kde je možné zakoupit bohaté občerstvení, potraviny, sýry a rukodělné výrobky, především od místních výrobců. Jarmark se koná v klidové zóně mezi obecním úřadem a hřbitovem a bývá hojně navštěvován.
K dalším zajímavým akcím patří soutěž v rámci „Východočeské hasičské ligy“, která se uskuteční týden po pouti. Večer 14. září bude v kulturním domě patřit besedě s Adélou Gondíkovou. Od 17. do 20. září pořádají místní zahrádkáři jubilejní 20. ročník zahrádkářské výstavy, v říjnu pak proběhnou tradiční zvěřinové hody pořádané mysliveckým spolkem. Dále se 29. října uskuteční večer s Alešem Hámou a 20. listopadu ožije sál kulturního domu tradiční módní přehlídkou krejčovského salonu Mona Collection ze Žďáru s možností zakoupení jeho výrobků. Herec Vladimír Polívka navštíví Tatobity 27. listopadu, na 28. listopadu je pak plánováno rozsvícení vánočního stromu na parkovišti u obecního úřadu, a to tradičně s kulturním programem a jarmarkem. Jako zlatý hřeb na závěr roku se 12. prosince uskuteční „Večer s Josefem Dvořákem“.
Mezi těmito většími událostmi se v Tatobitech koná i celá řada akcí menších, jako jsou komorní besedy a přednášky.
Vlastislav Šnajdr, vlastasnajdr@seznam.cz
JAK JSEM (POSTARU A NAŽIVO) POTKAL ŠVANCARU V TATOBITECH
Na zcela zaplněné centrální parkoviště v Tatobitech přijelo ještě jedno auto. Příběh mercedesu zaparkovaného ve stodole po letech opět ožil. Fotbalový expert (a to opravdu) a jedna ze současných hvězd českého showbyznysu dorazila přesně na čas. A Petr Švancara se s tím při svém vystoupení v místním kulturním domě vůbec nepáral. Sršel vtipem, pohotově reagoval na podněty z publika, sem tam utrousil i nějaké to moudro a jako neskutečný vypravěč se rozhodně nebál ničeho.
„Tatobity, sakra, paní starostko, kde to jsem? Já to nechci vysvětlit od celé první řady, ale od vás! Když mně přišel meil s místem vystoupení, myslel jsem si, že jedu někam do Itálie,“ načal svou show, aby se vzápětí podivil, proč právě jeho, elektrikáře bez maturity, zvou do vědomostních pořadů. „Mně spíš sedí ty zábavné, když můžu jet na plnou hubu. Teď jsem byl u Šípa v jeho Všechnopárty a Karel si hned na začátku posteskl – do prdele, tady budem zase hodně pípat… Nakonec ČT rozhodla, že u mě je to OK.“
Po narážce na košili ve stylu Nicka Slaughtera (ze seriálu Vražedné pobřeží, pozn. red.) svého moderátora a po radě od jednoho z diváků „Švanci“ prohlásil: „Já si nepotřebuju lidi googlit. Já se s nima scházím.“ Po krátkém napití pak přeskočil na téma neodepínatelných víček u lahví: „Budu volit toho, kdo mně tý věčný hrůzy zbaví.“ Doslova na přetřes pak přišlo porovnání stavu našich, polských a rakouských silnic, z nichž nejhůře samozřejmě vyšla pověstná dálnice D1, která ho prý pravidelně nutí vyhledat rehabilitaci.
Zastavil se také u národnostní otázky. „Mám spoustu snědých kámošů a v mládí mně dokonce chtěli za svého bosse. To Vietnamci mně všude znají a zdraví, ale na mou šou nechodí, protože je to hodně pracovitá sekta. To já byl možná dobrý fotbalista, ale mým koníčkem byla především zábava. Dneska naměří některým i patnáct naběhaných kiláků za zápas, to já měl za tři sezony. Když mi tenkrát ve Slávii dali ty ohromný prachy, tak jsem nezdravil lidi, takový jsem byl debil. Dneska už vím, že kdo má peníze, není lepší člověk.“
Pobavil rovněž barvitý popis zákulisí reality show Survivor a jeho problémy s „gumídkem“ („myslel jsem, že mně něco štíplo“), a také rozbor manželských vztahů. „Jsem milovník psů, mám rád děti a ženu miluju nejčastěji večer…“ A z toho „vypíchnutá“ zkušenost? „Když necháš doma kreditku, nikomu nechybíš…“
Nezapomnělo se ani na historky z moderování, a právě běžící seriál Kamarádi, do něhož ho zlanařil Jakub Prachař. „Taková sranda to ve skutečnosti není. Na plac a z něj v šest, ale dobrá zkušenost s herectvím. Jednou v půl čtvrtý ráno si v Humpolci na benzínce říkám – co asi dělá můj kolega Di Caprio? Když jsem pak svolal na gauč celou rodinu a příbuzenstvo ke sledování prvního a poté i druhého dílu a já tam nebyl, žena se ptala, kam to vlastně jezdím,“ vyprávěl brněnský borec, jehož životním krédem je, že člověk nemusí být nejlepší, ale nejhezčí. A že je to i ve svých letech opravdu štramák, ostatně potvrzovala drtivá převaha dam v zaplněném sále tatobitského kulturního domu. Ty si po vystoupení nenechaly ujít možnost vyfotografovat se s ochotně pózujícím fotbalistou a bavičem v jedné osobě.
Ano, Petr Švancara je jiný. Je zkrátka svůj. Ať už v pořadu Inkognito, nebo Máme rádi Česko a v mnoha dalších, jeho osobitý humor je vždy tím nejlepším kořením. S bývalou partnerkou Monikou Čuhelovou kdysi vydal biografickou knihu Mercedes – projížďka životem fotbalového baviče. Na ni potom volně navázala publikace Tomáše Klementa Já su já, popisující jeho „život po životě“.
Jeho vyhlášený brněnský hantec asi nejlépe shrnuje rozpor mezi jeho vlastním výrokem, že „starý pes nemá hlídat, ale ležet a odpočívat“, a parafrázovaným vzkazem Tatobitům: „Ty vole, já su fčil v jednom kole…“
Karel Vodrážka, vodraz@centrum.cz