PAVEL MLEJNEK: DĚTEM ŘÍKÁM, ŽE KOLIK ČASU STRÁVÍ V POSILOVNĚ, BY MĚLY TRÁVIT I ČETBOU

0

Učitel dějepisu a zeměpisu na zdejším gymnáziu, kapelník artrockové kapely, hokejový brankář. Člověk mnoha tváří, který je v Turnově nepřehlédnutelný. Jak kloubí dohromady školu, muziku a hokej? Přirozeně, pro něho je to vlastně pořád jedna rovina. Jak dělá věci naplno a opravdově, možná ani nevnímá, že zrovna místo před katedrou stojí před hokejovou bránou. Představuji vám Pavla Mlejnka.

* Tak kde bychom začali? Snad u toho, že jste asi hodně zaneprázdněný. Práce, sport, kapela. Začnu u té práce. Učíte na turnovském gymnáziu. Dějepis a zeměpis…
…a momentálně ještě biologii.

* Jestli by to šlo, já bych se zaměřila na dějepis. Co se vám tak honí hlavou, když v nějaké mediální anketě mladí lidé, často evidentně studenti, nemají ani zdání o základních meznících minulého století? Dva celosvětové válečné konflikty, komunistický puč, třetí odboj, sametová revoluce… Většinou vůbec nevědí, to v lepším případě. V horším říkají neskutečné nesmysly.
Věřím, že kdyby narazili při té anketě na mé studenty, byl by obrázek o středoškolském vzdělání lepší. Takže příště v Turnově (smích). Obecně je problém při výuce dějepisu, že se jednoduše nedá a nemá přeskakovat. Musí se začít od začátku. Do toho jsou prázdniny, počet hodin ubývá… A tak na dvacáté století, které je z pochopitelných důvodů nejvíc ve středu zájmu a které se vyučuje v posledním roce studia, je už málo času.

* Kdo vlastně určuje, v jakém rozsahu bude vyučovací látka probrána?
Existuje ministerstvem školství garantovaný tzv. Rámcový vzdělávací program, to je povinný základ. Dál už je škola autonomní a sama si stanoví jak, případně z jakých učebnic bude výuka probíhat. Na gymnáziu v Turnově pro osmileté tak i čtyřleté studium je určitě ve výukovém programu vše.

Premiéra oratoria Jan Křtitel v turnovském Husově sboru

* Já mám totiž pocit, že se nám to v posledních sedmdesáti letech nevyplácí. Je fajn, že žáci tuší, co to byly třetihory, ale najde se někde kost z dinosaura a všechno je jinak. Naproti tomu dějiny Evropy, potažmo Česka za posledních sto let, tam je integrace naší země v rámci Evropy, myšlenkové proudy, na kterých stojí demokracie… Z mého pohledu, nejsem učitel, ale ten poslední rok by měl být pro výuku stěžejní.
Já s vámi souhlasím a dělám, co mohu. Na gymnáziu vedu dějepisný seminář, kde se hlásí už cíleně zájemci o dějepis. A ten je přednostně zaměřený na dvacáté století. Do semináře ovšem už nechodí všichni studenti. Bohužel, mívám poslední dobou pocit, že ti, kteří z dějepisu nechtějí maturovat, tak je tento předmět otravuje. S tím moc neudělám, mě zase otravovala matika…

* …nápodobně.
Víte, já se snažím promítat historické události i do zeměpisu. Když například vyučuji zeměpis evropských států, tak třeba jeden z konkrétních příkladů, současná situace na Ukrajině, evidentně nespadla z nebe. Je tam několik století zpátky ukrajinsko-ruských potkávání se. Stejně je to u dalších zemí. Jsem přesvědčený, že tyto dva předměty je prospěšné někdy prolnout, konečně na vysoké jsme také využívali znalosti obou předmětů souběžně.

* Narazil jste na učebnice. I ty čas od času jsou kritizovány.
Finanční nároky na rodiče středoškolských studentů, nebo spíš studentů obecně, jsou velké. I z těchto důvodů se snažím vybírat učebnice, za které ručím. K tomu netrvám, aby je povinně kupovali. Buď na to přijdou sami, že to není špatné něco takového mít doma, nebo je vždy pár kusů ve studovně školy k půjčení. Pokud bych měl mluvit konkrétně, tak momentálně učím podle skvělých učebnic z jednoho brněnského nakladatelství. K základní učebnici jsou příručky pro učitele, pracovní listy… A co považuji za důležité: 20. století je v nich zpracováno skvěle a učebnice končí v roce 2014. Takže jsou v ní zaznamenány i události třeba na té Ukrajině. Ve stejném provedení už je zpracované i století devatenácté. Takhle si představuji odborně provedené učebnice.

* Reagují žáci ve vašich hodinách i na současné politické dění?
Spíš ti starší, z vyšších ročníků. Jsem přesvědčen, že diskuze se studenty na aktuální témata není ztracený čas na úkor běžné výuky. Encyklopedické informacesi najdou. Snažím se je motivovat ke sledování seriózních médií, k tomu každá hodina začíná tím, že vždy jeden student má připravenou zprávu o tom, co se děje. Téma si vybere sám, vždy se jedná o téma zahraničně-politické, ale občas se přes něj dostaneme i k domácí situaci. Na co ale kladu důraz, je, aby k té zprávě přidali i pár faktografických údajů a vyjádřili se vlastními slovy. Znají se, odpadne tréma, a i na vysoké škole budou muset něco prezentovat. Takže naučit se formulovat věty na základě nějakých informací je dobré.

* Ptají se i na váš názor na konkrétní událost?
Jistě. A já jim rád odpovím.

* Turnov, stejně jako celá republika, bude letos slavit 100. výročí vzniku samostatného státu. To je možná obrovská příležitost, jak alespoň nějaké resty vyrovnat. Chystá gymnázium, které bude ostatně také slavit – jen o deset let víc – nějaké akce zaměřené na tato výročí?
Určitě. Jednak to budou oficiální akce. Když se bavíme o těch 110 letech existence turnovského gymnázia, tak na říjen se chystá velký sraz absolventů školy, akce na Střelnici, den otevřených dveří. Kulturní program ještě není zcela připravený, ale asi zachováme stejný formát jako před deseti lety. Už ale od března budou probíhat neformální akce. Koncerty kapel v kavárně KUS na Střelnici, divadlo… Sté výročí republiky bude určitě ve znamení exkurzí na toto téma a dějepisný seminář bude cíleně zaměřen právě na přelomové roky republiky. Mám také v plánu se studenty výlet do Vojenského nebo Národního muzea v Praze. Doufám, že se to povede.

Vánoční koncert kapely Nothingham

* Artrocková kapela Nothingham, ve které působíte. Mimochodem, název je inspirován anglickým městem, které bylo ovládáno Vikingy, a později ve středověku je spojováno s mýtickým Robinem Hoodem?
Ano, to byl nápad našeho zakládajícího kytaristy Petra Hartmana, který už s námi nehraje. Trochu jsme to změnili, význam to žádný nedává, ale nám se to líbilo. Jo, a ten artrock, to je nápad jednoho nejmenovaného turnovského fotografa a novináře (smích). Uvedl to v nějakém článku, také se nám to líbilo. Tak jsme to jednoduše přijali. Původně jsme ale začínali s gotickým rockem, metalem. Jenže člověk, asi jak stárne, tak i tu muziku dělá nějak komplikovaněji. Takže artrock.

* Jak jste se vlastně dostal k muzice?
Jsem z muzikantského rodu. Táta uměl hrát snad na všechno. Já jsem začínal na flétničce, klarinetu, a když mně bylo asi čtrnáct, tak táta udělal zásadní chybu a koupil mně kytaru. Musel jsem mu slíbit, že to v žádném případě neohrozí moji kariéru klarinetisty nebo saxofonisty. Tatínek totiž chtěl mít doma jazzového muzikanta. Pochopitelně jsem slíbil. Ale kytara na dosah… No, do dvou let byl konec. Kytara vyhrála. Toužil jsem také hrát na bicí, ale bydleli jsme v činžovním domě, což bylo s ohledem na sousedy nepřijatelné. Rád bych zmínil i svého dědu, ten hrál v Turnově ve velmi známé dechovce Sklostrojance a jiných orchestrech. To bylo zajímavé. Děda byl k těm mým pozdějším hudebním aktivitám tolerantnější než táta, pro něj byla moje hudební produkce příliš – hlasitá.

* Studoval jste v Brně. Tam je legendou kapela Progres 2. Momentálně nejste hudebně příliš s Nothinghamem vzdáleni.
Ano, má oblíbená kapela. Pochopitelně, že nejvíc jsem do tajů muziky pronikal právě na vejšce. A razím teorii, že brněnská hudební scéna je daleko bohatší a semknutější. V devadesátých letech to v Praze bylo víc rozmělněné. Lepší kapely jsou určitě z Brna.

* Vaším velkým dílem je oratorium Jana Křtitele. Oratorium je z latinského orare, tedy modlit se. Modlíte se?
Ne.

* Proč tedy právě biblický příběh?
Tvůrčí krize. Texty pro kapelu skládám já a najednou jsem neměl o čem psát. A většinou, když za takové situace vznikají písničky, jsou hrozné. Proto jsme se domluvili a nahráli asi jedenáctiminutovou skladbu s tím, že ji necháme v orchestrální podobě. Skladby do archivu ukládáme s datem a jménem hráče, který motiv na zkoušku přinesl. V tomto případě to byl Jan Bouzek. A protože skladba zněla orientálně, tak Jan z pouště. A jediný Jan z pouště, kterého znám, je Křtitel…

* Mám biblický příběh Jana Křtitele ráda. Jakoby jednou nohou patřil i do Starého zákona. Doufám, že mě faráři neukamenují. Hebrejsky Jo-chanan, česky Jan. V překladu Hospodin je milostivý. Jan Křtitel…
Sáhl jsem po Bibli, konzultoval jsem to se zástupci božími na zemi, například s Ondrou Halamou z Ochranovského sboru,a začali jsme všichni společně v kapele to téma rozvádět. Pomohl nám hodně i David Pešek z KCT. Oratorium se prokládá mluveným slovem, když jsme mu přednesli svou verzi, tak nám na férovku řekl, že to je jak učebnice dějepisu. Vrátili jsme se tedy k osvědčené a tradiční formě, striktně jsme to proložili citacemi z evangelií. Této disciplíny se skvěle ujal Oldřich Bezděčík, turnovský farář Československé církve husitské.

* Jan Křtitel, Nový zákon. Nechcete se věnovat i Starému zákonu? Měla bych jeden příběh, Jezábel a prorok Eliáš. Krom Bible byste mohl čerpat inspiraci i v Páté hoře od Paula Coelha.
Oratorium Jana Křtitele vzniklo, jak jsem vám popsal, přirozenou cestou na základě momentální textařské krize a následné činnosti. Nyní bych se tak trochu obával, aby nedošlo k vykrádání sebe sama. Ale zároveň se tomu nebráním, záleží, k čemu dospějeme.

* Máte ještě jeden hudební projekt, dá-li se to tak nazvat. Zahrada v růžích. Je dokončeno? Pracuje se na tom?
Momentálně vzniká koncept příběhu, asi tak jsme daleko. Celé to je v počátcích, nedali jsme si žádný limit. Leitmotivem by měl být takový nějaký pohled do zrcadla, možná i bilancování, pohled dozadu. Většina skladeb bude zajisté temně laděná, veselý písničky píšou Kabáti (smích). Nicméně instrumentálka „Aequinoctium“, které projekt uzavře, končí v durové stupnici, tedy s jistou dávkou naděje. Sám jsem zvědav, jaká bude finální verze.

* Právě vstupuji na tenký led. Hokej znám pouze v rovině těch národních utkání, zvláště pokud hrajeme proti Rusku. Vy jste ale velmi úzce spojen s hokejovou halou v Turnově. Je z vašeho pohledu využitá, potřebná?
Když jsem se bavil s Tomášem Špinkou (manažer areálu Maškovy zahrady – pozn. aut.), tak tvrdil, že by byl od září do března schopen naplnit ještě jednu halu. Tak velký je zájem. Sám jsem zažil, že jsme v hale končili o půlnoci a po nás se ještě hrálo. Ze zimáku jsem nadšený, bohužel jsem odehrál jen jednu sezonu za tým Performers v Nejvyšší pojizerské lize. Pak jsem si poranil koleno. Takže ta první sezona v Turnově byla zároveň poslední, a to mě hrozně štve. Ale stále spolupracuji a zajímám se. Jsem členem správní rady místního hokejového oddílu a jsem tedy nadšen z letošního vítězství áčka v krajské lize mužů Libereckého kraje. Mimochodem. Přijeli k nám studenti z Québecku z Kanady, kde snad hraje hokej každý. Když jsme jim ukázali naši halu, tak byli nadšení. Říkali, že úměrně k velikosti města v Kanadě něco takového nemají. To potěšilo. A co je asi nejvíc potěšující, je ohromný zájem dětí. Často jim ale říkám, že kolik času stráví v posilovně, by měly trávit i četbou. Prostě nemůžu jinak (smích).

* Děkuji za rozhovor.
Bohuslava Charousková, bohuslava.charouskova@seznam.cz

Pavel Mlejnek (1974) vystudoval mezifakultní obor „Učitelství pro střední školy zeměpis – dějepis“ na PřF a FF Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1998 učí na Gymnáziu Turnov. Vedle hokeje, se kterým musel nedobrovolně skončit, rád jezdí na kole a kolečkových bruslích. Miluje hudbu, verše od J. H. Krchovského, a když má náhodou čas, rád s knihou v báglu vyráží do přírody Českého ráje.

Některé koncerty kapely Nothingham v letošním roce:
* 8. 6. – rockové oratorium Jan Křtitel, Český Dub, Johanitská komenda (19.00 hodin)
* 23. 6. – rockové oratorium Jan Křtitel, Újezd pod Troskami, kostel sv. Jana Křtitele (19.00 hodin)
* 11. 7. – rockové oratorium Jan Křtitel, Nádvoří hradu Valdštejn (19.00 hodin)
* 24. 8. – rockové oratorium Jan Křtitel, Loučná pod Klínovcem – art festival
* 22. 9. – Kulturnov 2018

…pozvánka na koncerty

Sdílet

Autor článku

Comments are closed.

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.