KALOKAGATHIA V TURNOVĚ

První říjnovou sobotu se v prostorách KC Střelnice již počtvrté konala oslava turnovské kultury. Kulturnov, jak se akce jmenuje, znovu předvedl, jak široké spektrum umění zde máme. Na pěti scénách se vystřídala hudba všech možných žánrů, divadla, výtvarné dílny, tanec i autorská čtení. „První impuls s nápadem na tuhle akci vznikl před lety v mé hlavě,“ uvedl jednatel kulturního centra David Pešek a dodal, „pocházím ze západních Čech, když jsem přišel do Turnova, začal jsem velmi rychle vnímat, že tohle město je, mimo jiné, i po kulturní stránce zcela výjimečné. Není samozřejmé, aby ve čtrnáctitisícovém městě bylo tolik lidí, kteří se aktivně podílejí na tamějším kulturním životě. Byl jsem v úžasu například z toho, kolik divadelních spolků tu je. O kapelách ani nemluvím, je tu zastoupen snad každý žánr. Lidé zde aktivně píší poezii i prózu, zabývají se uměním ve všech možných odvětvích… Jak jsem přišel z venku, tak jsem tohle všechno viděl a postupně ve mně zrál nápad, že by bylo dobré ukázat, jak unikátní je tohle všechno, co pochází přímo odsud.“

Akce začínala ve dvě hodiny odpoledne a pomyslnou pásku letos přestřihl turnovský Karmínek. Společně s prvním vystoupením odstartoval také již tradiční závod Běhturnov, na jehož start se letos postavilo rekordních 23 účastníků, z toho osm žen. „Tohle spojení s běžeckým závodem vzniklo úplnou náhodou. Před nultým ročníkem jsme měli schůzku v KUSu (kavárna v KC Střelnice) venku na terase. A náhodou šel kolem Tomáš Drbohlav, dnes jeden z organizátorů Běhturnova. Přisedl si k nám na pivo a jenom poslouchal, co řešíme. Nakonec slovo dalo slovo a domluvili jsme se, že v rámci Kulturnova budeme pořádat i běžecké závody a vítězové dostanou vstupenky do kina a do divadla. Tím se všechno krásně spojilo, což dokazuje, že vize je správná,“ uvádí David Pešek, který kulturu vnímá jako péči o duši. Proto je z jeho pohledu správné, když lidi spojuje především to, co jim dělá dobře, a nemusí jít nutně jenom o sezení v divadle, ačkoliv právě divadlo má v Turnově velmi dobrý zvuk, ale bohužel o tom ne všichni vědí. „Jeden z dalších důvodů, proč dělat každoroční oslavu turnovské kultury, je i fakt, aby se lidem dostalo do povědomí, co z tohoto města pochází, co se zde děje a že to často přesahuje i hranice Turnova. Místní divadelní soubory pravidelně vyhrávají Jiráskův Hronov, což je nejprestižnější přehlídka amatérských divadel, a bylo by smutné, aby se o tom nevědělo,“ dodává šéf kulturního centra.

Dále v letošním programu Kulturnova následoval recitál Jitky Hlaváčkové a zároveň začínalo první divadlo pro děti. Mezitím se ve velkém sále připravovalo první letošní spojení dvou uměleckých těles – Big Band ZUŠ Turnov & Společnost bloumající veřejnosti. Hudební formace byla po každém kusu právem odměněna bouřlivým potleskem, a divadelníci svým krátkým, humorným vstupem přidali vystoupení trochu neformálního nadhledu. Dobrá nálada se společně s návštěvníky přesunula z velkého sálu do vestibulu a to, co v následujícím programu předvedly zdravotní klaunky Alena Tomášová a Daniela Weissová, leckomu vehnalo do očí nefalšované slzy smíchu. Jejich elegantní Helenka Vondráčková a Hanka Zagorová zůstanou v myslích diváků ještě dlouho. Dámy tímto entrée také uvedly loňský objev Kulturnova, punkovou naději, kapelu Vsteklý sígři. Po tomto vystoupení bylo více variant, jak strávit následující chvíle. Na velkém sále zahrála Turnovanka a její hosté, v zrcadlovém sále byla připravena loutková pohádka pod taktovkou Čmukařů a v prostorách kina Sféra začínala Pohovka s hercem Jiřím Štréblem, se kterým si uvolněně popovídal Petr Vydra. Následovalo profilové vystoupení TaPŠ ILMA a také velmi komorní autorské čtení Klubu autorů Turnov. Náhoda tomu chtěla, že se letošní Kulturnov termínově trefil i do týdne knihoven.

Letošní ročník byl spojen se vzpomínkou na Zuzanu Navarovou, která by letos oslavila 60. narozeniny a od jejíž smrti uběhne v prosinci už 15 let. Měla velmi vřelý vztah k Českému ráji i Turnovu. V prostorách kina zaznělo pásmo vzpomínek na tuto neobyčejnou zpěvačku, na které navázal koncert další domácí kapely Falafel, která právě písně Zuzany Navarové interpretuje. Večerní program pak už patřil čistě hudebním tělesům. Objev tohoto ročníku je bezesporu Duo Nika, které velmi příjemně reprezentovalo mladší generaci písničkářů. Následovala bluegrassová pohoda s kapelou Funny Grass a setkání završila skupina Ovčie Kiahne.

Oslava turnovské kultury se i počtvrté povedla na jedničku, a ačkoliv letos už neproběhlo losování dvojic, dveře jsou otevřené komukoliv, kdo by chtěl příští rok na této akci vystoupit, jak sám vedoucí kulturního centra několikrát zdůraznil. „Nebyl jsem si zcela jistý, zda v Kulturnově pokračovat. Říkal jsem si, jestli už to třeba nestačilo. Stala se z toho ale tradice, a tak pokračovat budeme. Zkraje příštího roku začneme pomalu dávat dohromady program festivalu, a když to jen trochu půjde, rádi zařadíme kohokoliv, kdo bude mít chuť něco předvést. Nechci, aby byl program postaven jen na tom, co se líbí realizačnímu týmu kolem Kulturnova. Nerad bych, aby nás někdo chápal jako uzavřený kolektiv, který protežuje jenom ty, které sám považuje za kvalitní. Naopak bych byl rád, aby se tu do budoucna objevovalo i širší spektrum umělců. Každý, kdo na něco hraje, nebo svůj volný čas jinak investuje do nějakého umění, tak je přirozenou součástí Kulturnova.“

Zuzana Kolářová, zuza.kolarova@gmail.com

Pozn.: Kalokagathia – (z řec. kalos = krásný, aghatos = dobrý) – spojení krásy a dobra, vyjadřující syntézu estetického a etického cítění a myšlení.