V neděli 29. a v pondělí 30. března projel napříč Libereckým krajem mechanizovaný pluk americké armády. Téměř 120 vozidel a 520 amerických vojáků se přesouvalo po vlastní ose z Pobaltí přes Českou republiku do Německa. Armádní technika byla rozdělena na tři hlavní proudy (trasy přes Bohumín, Náchod a Harrachov). I přes obrovské zpoždění zhruba sedm a půl hodiny vítaly americké vojáky v neděli pozdě odpoledne v Harrachově desítky lidí a po celé trase do Liberce potom tisícovky nadšenců všeho věku s americkými a českými vlajkami. Tu a tam se objevilo i několik odpůrců cesty vojenského konvoje.
Mezi prvními, kteří si na českém území potřásli ruce s velitelem prvního obrněného transportéru Stryker a velitelem této části konvoje, byli na česko-polské hranici hejtman Libereckého kraje Martin Půta a starostka Harrachova Eva Zbrojová, kteří předali vojákům drobné dárky a propagační předměty. „Jen několik odpůrců NATO kazilo na přechodu v Harrachově slavnostní atmosféru při průjezdu konvoje, který zdravily stovky a tisíce lidí. Cením si toho, že lidé vydrželi v krajně nepříznivém počasí čekat v dešti tolik hodin. Všem patří uznání a díky,“ řekl hejtman. Do kasáren v Liberci dorazila první část kolony po 18. hodině, poslední vozy zajely do brány kasáren po 22. hodině.
I před kasárnami, v nichž nocovalo 180 vojáků, na ně čekaly tisíce lidí, mnozí již od pravého poledne. Den otevřených dveří se sice zpozdil, ale nakonec si zájemci užili své při fotografování s Američany, šplhání po transportérech i zkoušení skutečných amerických kulometů až do půl deváté večer. Odhadem sem přišly asi dvě tisícovky zájemců.
|
|
|
|
|
|
|
|
Ráno 30. března po 8. hodině konvoj ve třech skupinách vyrazil po dálnici ku Praze. V Liberci se s ním rozloučilo kolem 200 lidí, všechny mosty na trase byly v obležení, například v Paceřicích to bylo na lávce u Rohanky a dole v obci vždy okolo jednoho sta lidí, ještě víc jich přišlo do Příšovic k benzínové čerpací stanici a na most přes dálnici.
(TvA s využitím tiskové zprávy Libereckého kraje)