BYLA INSPIRACÍ PRO NÁS VŠECHNY ANEB POSELSTVÍ HANY MAIEROVÉ

„Její nejoblíbenější písničkou byl Most přes rozbořené vody (Simon & Garfunkel). Ona byla takovým mostem, který svojí autoritou, klidem, rozvahou a nadhledem ony rozbouřené břehy v komunální politice a při rozhodování o důležitých projektech spojoval,“ řekla v rámci smutečního rozloučení s Hanou Maierovou její přítelkyně, kolegyně a moderátorka Eva Kordová.

Ta při poslední rozloučení s touto významnou osobností našeho regionu posledních desetiletí, které proběhlo dopoledne v sobotu 31. července v sále turnovské Střelnice, shrnula její život. Dětství v Českém Dubu, studia na turnovském gymnáziu a následně na Filozofické fakultě UK – obor historie a archivnictví. I přes nabídky zůstat po studiích v Praze se vrátila do rodného kraje. V roce 1976 nastoupila jako historička do turnovského muzea. S manželem Jiřím měla dvě dcery, v roce 1994 ji tehdejší starosta Václav Šolc oslovil, jestli by měla zájem kandidovat do městského zastupitelstva. V roce 1999 se stala místostarostkou, v roce 2006 byla zvolena vůbec první ženou v čele města v 750leté historii Turnova. V roce 2012 po úspěšných volbách do krajského zastupitelstva se stala náměstkyní hejtmana a dva roky působila také jako jeho statutární zástupkyně. „Stála u vzniku Spolku rodáků a přátel Turnova, podílela se na obnovení činnosti Pekařovy společnosti Českého ráje, byla u obnovy Valdštejna, u rozhodnutí o významných investicích v oblasti kultury a cestovního ruchu – také mj. u zrodu Sdružení Český ráj. I její zásluhou zdárně proběhl projekt Čistá Jizera, byla to ona, kdo vzal na sebe hlavní díl odpovědnosti při rozhodnutí o stavbě sportovního areálu v Maškově zahradě. Poslední rozloučení s ní probíhá symbolicky v sále kulturního domu Střelnice, stavbě, na jejímž vzniku se významně podílela. Byla velkou podporovatelkou kulturních a společenských akcí. Vždy ji charakterizovaly čestnost, slušnost a pracovitost, měla charisma noblesního člověka. Byla klidnou a spolehlivou silou, vždy měla po ruce pádné argumenty, dokázala i složité věci vysvětlit jednoduše, nebála se přijmout odpovědnost za svá rozhodnutí,“ uvedla mj. Eva Kordová. Jak dodala, nadevše milovala svoji rodinu, manžela, dcery a vnoučata, ráda pobývala na chalupě ve Žďárku, z Českého ráje se nejraději vracela na Valdštejn.
„Bylo pro mě ctí s ní spolupracovat, bylo to na její popud, že jsem vstoupila do komunální politiky. Těžké onemocnění ji v posledních letech hodně omezovalo, byla ale nesmírně statečná a houževnatá, dál neúnavně pracovala. Pro nás obě byl nejtěžší poslední koronavirový rok, obě nemocné jsme si dodávaly navzájem energii, v posledních týdnech jsem se snažila být ji pevnou oporou. Nyní zůstávám v rovině našeho přátelství osamocena, ale nesmírně obohacena, že jsem s ním mohla prožít kus svého života,“ dodala Eva Kordová.

Jak při této příležitosti zmínil hejtman Libereckého kraje Martin Půta, Hana Maierová byla pro něho dámou, která s úsměvem na rtech odvedla pro svůj milovaný Turnov a náš kraj neskutečné množství práce, měla vždy nadhled, uměla trpělivě vysvětlovat a hledat argumenty a současně i trvat si na svém. „Hanka byla klidnou silou a s velkou pokorou snášela v posledních letech své zdravotní obtíže. Přesto dál pracovala. Vlastně ani nevím, jestli jsem ji tenkrát dost poděkoval. Budeš nám chybět a s láskou a vděčností na tebe budu vzpomínat,“ uvedl v osobní promluvě hejtman.

Starosta Turnova Tomáš Hocke připomněl, že Hana Maierová byla první ženou v čele města v jeho dlouhé historii. „Hana byla noblesní dámou, která vždy dokázala poradit a pomoci. Nová Střelnice, Čistá Jizera, rekonstrukce ulice 28. října, dopravní terminál u nádraží, revitalizace sídlišť, oprava synagogy a hradu Valdštejna, vznik Maškovky, cyklostezka Greenway Jizera, projekty v kultuře a v cestovním ruchu, expozice horolezectví v muzeu,“ vypočítával starosta investiční akce, na nichž měla zásadní podíl.
„V dnešní rychlé a někdy zbytečně ukřičené době byla klidnou silou s velkým nadhledem a pohledem za horizont, zůstane pro mě velkou inspirací. Nezapomenu na naše nekonečné diskuze, jak a kam rozvoj našeho města směrovat. Za to všechno jí patří velké poděkování. Čest její památce!“ uzavřel Tomáš Hocke.