PUTOVÁNÍ ZA UNIKÁTY

Ďáblova lest, televizní krimiseriál s nadčasovou zápletkou, který vás docela dobře může strhnout k hledání odpovědí na další otázky. Codex Gigas, největší rukopisná kniha na světě, které se také říká Ďáblova bible, to pro vyobrazení samotného pána pekel, který je zde vypodobněn jako takový „čertík“. Rukopis byl sepsán benediktiny v klášteře v Podlažicích u Chrudimi ve 13. století, měří téměř metr a váží na knihu úctyhodných 75 kilogramů. Obsahuje vědění tehdejšího světa – Starý a Nový zákon, historické spisy (mezi nimi Kosmovu kroniku českou), různá lékařská pojednání i obranná zaklínadla.

Legenda praví, že benediktinský mnich knihu sepisoval za trest jako pokání za své hříchy a spojil se se samotným satanem, aby mu pomohl. Ten ale chtěl být za odměnu v knize vyobrazen. A stalo se, kniha prý vznikla za jediný den a jedinou noc! Dnešní odborníci se nicméně domnívají, že ve skutečnosti dílo vznikalo po dobu nejméně dvaceti let. Autorem patrně byla jedna osoba, ovšem neobyčejně zručná. Další záhadou je, že z bible bylo ještě ve středověku vyříznuto několik listů a nikdo dnes neví, co obsahovaly…
V letech 1477–1593 byla kniha uložena v broumovském klášteře. O rok později byla převezena do Prahy, odkud byla ukořistěna švédskými vojsky během třicetileté války. Od té doby se rukopis nachází v Královské knihovně ve Stockholmu.
A Švédové lup nechtějí vrátit, říká se. Ale pravda je taková, že v roce 1997 udělala švédská vláda gesto, že památky odcizené švédskými vojsky v první polovině 17. století v různých koutech Evropy budou na vyzvání vráceny. Včetně této knihy. Škoda, že se veřejně moc neví, že se z tehdejší naší vlády či parlamentu nikdo k překvapení Švédů neozval. Česká vláda prý reagovala až o deset let později, to už ale byla reakce Skandinávců odmítavá.

V klášteře v Broumově neboli Benediktinském opatství sv. Václava na samé výspě severovýchodních Čech se toho ale dozvíte daleko víc. Určitě to stojí za cestu do této části naší země, která na své větší objevení turisty teprve čeká (kromě nedalekého Adršpachu, samozřejmě). Špatné silnice, na poměry bohatší části Čech větší míra neopravených domů, chybějící infrastruktura, uprostřed léta na unikát, jakým klášter v Broumově je, byste čekali více turistů. Místo je to ale magické, pro benediktiny dostatečně stranou všeho shonu, aby zde mohlo docházet k propojení světského a duchovního světa. A to je tu cítit dodnes.

Turínské plátno. Pohřební rubáš Ježíše Krista, na kterém je jeho krev. Na látce zůstal otisk jeho tváře a těla. A jednu z prvních kopií najdete kde? V klášteře v Broumově! Být to někde v Itálii, byla by to pro věřící rarita první velikosti, za kterou by putovali stovky kilometrů. Tady jen tak poklidně stojí upevněné v rámu v bývalé klášterní jídelně a turisté, kteří přijedou náhodně jen tak na prohlídku typu: …je tu nějaký hrad, zámek či muzeum, tak se podíváme…, často ani netuší, před jakým unikátem stojí!
Broumovská kopie Turínského plátna je téměř rozměrově shodná s originálem (4,36 m délka a 1,1 m šířka). Obraz na lněném plátně je namalován čtyřmi odstíny hnědavé barvy (přírodní pigment). Na plátně je vidět postava o výšce 170 až 180 centimetrů z přední a zadní strany. Uprostřed je namalován nápis EXTRACTVM AB ORIGINALI (vytaženo z originálu). Na světě se nachází kolem čtyřiceti podobných historických kopií, broumovská je však jediná ve střední Evropě (severně od Alp) a rovněž patří k nejzdařilejším.
Kopie Turínského plátna byla nalezena v roce 1999 v klášterním kostele sv. Vojtěcha nad kaplí sv. Kříže za zlaceným štukovým věncem s nápisem Sancta Sindon v dřevěné schránce. Přestože zašlá skříňka ze štukového věnce vyčnívala, je až zarážející, že v průběhu staletí nikoho nenapadlo ji vyjmout a otevřít. Napadlo to až jednoho studenta, který tady provázel návštěvníky. A tento student se o několik let později dokonce stal správcem kláštera!
U plátna byla přiložena autentika (průvodní listina), z které je zřejmé, že plátno daroval v roce 1651 turínský arcibiskup Julius Caesar Bergiria opatu u sv. Mikuláše na Starém Městě pražském, pozdějšímu pražskému arcibiskupovi Matoušovi Ferdinandovi Sobkovi z Bílenberka. Ten ji za svého života daroval broumovskému klášteru. V dokumentu je uvedeno, že kopie byla při slavnostním obřadu dotýkána s originálem a vyjmenovává slavné účastníky ceremonie. Mělo by se dokonce jednat o jednu z prvních pěti kopií. Až mrazí z toho, jakou památku v Broumově uchovávají.

Broumovský klášter neboli Benediktinské opatství sv. Václava je impozantním barokním komplexem v samém středu města. Klášter nechal vystavět benediktinský řád na místě původní gotické tvrze. O barokní přestavbu se postarali světoznámí architekti Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác. Klášter po dlouhá staletí fungoval jako duchovní, hospodářské i vzdělávací centrum regionu – v klášterním gymnáziu studovali mimo jiné i první český arcibiskup Arnošt z Pardubic, vlastenec Bohuslav Balbín či spisovatel Alois Jirásek.
Neblahý osud čekal klášter za komunismu, kdy sloužil jako internační tábor pro řeholníky a řádové sestry. Po roce 1990 byl navrácen benediktinům, kteří jej spravují na dálku z kláštera v pražském Břevnově. V Broumově v současnosti řád nemá žádné členy.

Po nedávné rozsáhlé rekonstrukci velké části kláštera je z něho opět kulturní centrum celého regionu. Kromě samotných prohlídek (klášterní areál je otevřen celoročně) tady nabízejí různé typy aktivit. Je zde možnost ubytování, konání různých seminářů či konferencí, dokonce je tady k dispozici nahrávací studio využívající akustiky zdejších prostor. V klášteře působí nezisková organizace Agentura pro rozvoj Broumovska spolu se Vzdělávacím a kulturním centrem Broumov, které zde po celý rok nabízí bohatý kulturní, vzdělávací a společenský program. V areálu je kavárna i restaurace, v bezprostředním okolí krásně udržovaná klášterní zahrada.
Kromě již zmiňované minisérie Ďáblova lest se v klášterní knihovně natáčely i scény z legendárního televizního seriálu F. L. Věk – pamatujete, jak malý František z knihovny potajmu vynáší vzácné knihy? Tak to nebylo někde v Praze, ale v Broumově.

Viz https://www.klasterbroumov.cz/