BALONY V ČESKÉM RÁJI – OD ROKU 1993

Byl to doslova poprask, když do Českého ráje dorazili na začátku 90. let první balonáři. Obdrželi jsme tehdy do redakce Pojizerských listů a Českého ráje, týdeníků, které vycházely v okresech Semily a Jičín, zprávu, že do kempu na koupaliště do Sobotky přijedou balonáři a že by rádi, kdyby se o nich něco napsalo. Bylo to v červnu 1993. Mé první setkání s předsedou Vzduchoplavecké společnosti Královského města Slaného Josefem Cápou Capouškem, jedním z prvních porevolučních propagátorů létání s horkovzdušnými balony.

Od té doby jsem tzv. chycen do balonu. Let balonem je výjimečný zážitek, zvlášť když s vámi pilot vystoupá hodně vysoko (ZDE). Od té doby se mně podařilo letět tolikrát, že to už nespočítám. Přesto nezapomenu na první let s Cápou od Mladějovi k Malechovicím a také na další setkání. Rok nato balonáři přijeli do kempu v Sedmihorkách, další rok do Mladějovi.

V Sedmihorkách pamatuji na jeden nepříjemný zážitek. Přece jen se psala první polovina 90. let, takže zapomeňte na satelitní navigace a na mobily. Protože se na setkání balonářů (fiestu) sjelo vždy více posádek, tak před hromadným startem probíhal tzv. brífink. Hlavní téma – rychlost větru v různých letových hladinách a aktuální předpověď počasí. Tehdy s nimi jezdíval známý meteorolog České televize Ján Zakopčaník (ten, co má slunce v duši…). Pamatuji, že v Sedmihorkách při hromadném podvečerním vzletu zazněla varovná informace, že se blíží dešťové mraky, ale že jsou poměrně daleko. Jak balony odstartovaly a přehouply se přes hřeben Skaláku, ocitli se piloti s posádkami rázem čelem k olověným mrakům. Jeden po druhém se snažili zoufale přistát. Víte, co se stane, když s balonem vletíte do deště? Kapky na balonu se změní v potok a ten osprchuje posádku v koši až na kůži a může i uhasit hořáky. Jen zázrakem tehdy všichni přistáli a nikomu se nic nestalo. Dnes už je to doufám promlčeno…

Velkým zážitkem byl 26. červenec 1995. Víc než desítka balonů odstartovala z louky pod Troskami. Z tohoto dne je také zaznamenán patrně první nízký průlet mezi věžemi hradu, což je dodnes taková balonářská českorajská meta.

V průběhu dalších let se už takto masivně balonáři v Českém ráji neobjevili. Česká republika nabízí bezpočet dalších krajinných atrakcí. Létá se kolem Karlštejna, nad Prahou, v jižních Čechách a jinde. Nejblíže k nám se balonové fiesty pravidelně létají kolem Bělé pod Bezdězem (Bělské balonové hemžení).

Dnes se s horkovzdušnými balony nad Českým rájem můžete setkat v podstatě každé letní ráno či večer, když počasí dovolí. Je to především díky Luboši Balounovi a Daně Vejnárkové (Baaart.cz – www.vyletbalonem.cz), kteří se dokonce kvůli létání nad Českým rájem přestěhovali do Rovenska pod Troskami.

A CO BYSTE JEŠTĚ MĚLI VĚDĚT?
Všichni prvoletci jsou podrobeni tradičnímu křtu, jsou povýšeni do šlechtického stavu balonářů a obdrží křestní list vzduchoplavce. Je to spojeno s úplnými začátky balonového létání.

Horkovzdušný balon je nejstarší úspěšná technologie, která umožnila lidem se vznést. Objevitelé a zároveň konstruktéři prvních horkovzdušných balonů – montgolfiér – jsou bratři Joseph-Michel a Jacques-Etienne Montgolfierové z Francie. Úplně první let před zraky veřejnosti se uskutečnil 5. června 1783. Byl bez posádky. Ale už ten rok v září se v balonu vznesli kohout, kachna a ovce.
Prvním člověkem v balonu měl být odsouzenec na smrt, ale to bylo králi Ludvíku XVI. vymluveno, takže prvními piloty balonu byli vědec Jean-François Pilâtre De Rozier a šlechtic François Laurent d’Arlandes. Letělo se 21. listopadu 1783 po dobu 20 minut. Balon poháněný spalovanou slámou vystoupal do výšky téměř tisíc metrů a uletěl 10 kilometrů.

Oba vzduchoplavci považovali za svou povinnost darovat svému králi vzduch jako čtvrtou mocnost, kterou pro něj ovládli. Do té doby si lidé pyšně mysleli, že ovládají zemi, oheň a vodu, vzduch byl považován za doménu pouze ptactva. A tak po svém letu byli oba vzduchoplavci povýšeni panovníkem do šlechtického stavu a obdarováni hmotnými statky.

A tento zvyk trvá dodnes, až tedy na ty statky. Každý prvoletec je povýšen do šlechtického stavu. Já jsem například baron z Písku (u Malechovic), protože název „panství“ se přiděluje podle místa přistání. (A vy, kteří jste již někdy letěli, tak víte, že když se vás balonář zeptá, odkud jste, tak nesmíte odpovědět, že z Turnova, Liberce či Prahy, ale že jste jako v mém případě „z Písku“. Jinak platíte bednu šampaňského.)