To jsou slova jedné z největších osobností českého pivovarnictví. František Horák, který vdechl život svijanskému pivovaru, kde již pomyslnou vládu vloni předal mladší generaci, pomáhá na nohy i dalšímu českorajskému pivovaru. „V Čechách v současnosti opravdu nenajdete vyloženě špatné pivo. Nicméně pivo z menších pivovarů, vyráběné podle klasické receptury a klasickými postupy, má podle mého názoru své přednosti. Malé pivovary také musí umět oslovit lidi v místě, proto jsme třeba před lety začali ve Svijanech nabízet doplňkové předměty v podobě triček, čepic a půllitrů, sponzorovat místní sportovní klubu, sázet na patriotismus,“ řekl František Horák na setkání s novináři v areálu rozohozeckého pivovaru. Jak dodal, chtěl by pivovaru Rohozec pomoci k dobrému postavení na trhu.
Pivovar Rohozec v okrajové části Turnova má za sebou pohnutou historii. Založen byl v roce 1850, léta fungoval pod správou hostinských z regionu, po znárodnění v roce 1948 fungoval až do privatizace v 90. letech 20. století jako součást Východočeských pivovarů Hradec Králové. Poté byl v první vlně privatizace vytunelován a stál před krachem. V polovině roku 2004 jej koupili současní akcionáři (někteří vlastní i pivovar ve Svijanech), situace se stabilizovala. V roce 2005 přišel nový ředitel František Jungmann.
„Odbyt neustále roste, zatímco v roce 2005 jsme prodali necelých 30 tisíc hektolitrů piva, vloni to bylo už 53 tisíc hektolitrů, což bylo o 29 procent víc než rok před tím,“ uvedl Jungmann. Celosvětová ekonomická krize se i v českém pivovarnictví projevuje útlumem produkce. Zatímco ale velké pivovary vyrábějí v současnosti v průměru kolem 85 procent loňské skutečnosti, pivovar Rohozec podle Jungmanna „jede“ v loňských číslech. Stejně jako sousední Svijany je i Rohozec jedním z mála českých pivovarů, kterých se krize odbytu zatím nedotkla.
„V současné době vyvážíme asi 16 procent produkce do zahraničí. Polsko, Anglie, Finsko, začínáme vyvážet do Ruska a Španělska, nejvzdálenější místo, kde se můžete napít rohozeckého piva, je Melbourne v Austrálii,“ přibližuje Jungmann. Rohozecké pivo sbírá pravidelně i ocenění na celostních soutěžích, naposledy je to druhé místo za lehké pivo Skaláczech (Česká pivní pečeť 2009).
Právě hledání skulin na trhu je pro malé pivovary důležité. Musí nabízet rozmanitější sortiment, zajímavější ceny, garantovat kvalitu. „Vrátili jsme se k tomu, co místní lidé měli v oblibě. Asi nejúspěšnější je náš jedenáctistupňový Skalák, umíme ale nabídnout pivo pro ženy s malinovou příchutí, nebo pivo pro sportovce a ty, kteří si hlídají štíhlou linii a zdravý životní styl – lehké pivo Skaláczech představuje jeden ze směrů budoucnosti českého pivovarnictví. Vyvážíme ho do Skandinávie, kde má velký úspěch,“ dodal Jungmann. Velmi úspěšné je také řezané pivo, které rohozecký pivovar stáčí do lahví jako jeden z mála v republice. Pivo z Turnova se nyní točí zhruba v 500 hospodách v blízkém i vzdáleném regionu, pivovar má asi 40 zaměstnanců, 65 procent produkce tvoří pivo sudové.