V roce 2025 bylo hraní amatérského divadla v Česku zapsáno na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Žádná jiná země na světě nemá tak rozvinutou a systematicky budovanou infrastrukturu amatérského divadla. V Česku se mu věnuje více než 100 tisíc divadelníků a působí zde přibližně tři a půl tisíce souborů! Vybraných osmdesát z nich se letos představilo na Jiráskově Hronově, který se tak stal prvním ročníkem po zápisu do registru UNESCO – a hned dva z těchto souborů jsou z Turnova! Oba navíc působí na zdejší základní umělecké škole.
Turnovská divadelní scéna zaznamenala v posledních letech celou řadu úspěchů, ale tohle je událost vpravdě unikátní. Podstatně větší města, která do kultury investují značné finanční prostředky, nedokážou v tomto ohledu konkurovat relativně malému Turnovu. Kdo tedy reprezentoval naše město na legendární divadelní přehlídce založené už v roce 1931?
Soubor MYŠMAŠ, tvořený mladšími divadelníky ve věku okolo 13 let, přivezl do Hronova inscenaci volně inspirovanou japonskými pohádkami Kowai desu. Vtipné, místy až lehce ironické, zároveň napínavé a někdy i docela strašidelné představení vypráví o setkáních s nadpřirozenými bytostmi. Ty podrobují lidské hrdiny rafinovaným zkouškám, v nichž nakonec obstojí – byť někdy tak trochu „s odřenýma ušima“. Soubor se nesnaží imitovat japonskou kulturu, ale poučeně pracuje s pečlivě zvolenými prvky japonské tradice, které přenáší do kontextu moderního autorského divadla. Skvěle zpracované kostýmy, hudební dramaturgie a výborné herecké výkony pak dotvářejí strhující inscenaci. Za výsledkem stojí společná práce celého souboru podporovaná citlivým vedením dvojice zkušených lektorek Romany Zemenové a Aleny Tomášové.
Zvolna dospívající mladí muži ze souboru TUTO BAZU odehráli na Hronově představení Čekání na Filipa. Tento „boyband“ ve čtyřech tematických blocích zdánlivě nezávazně rozmlouvá o holkách, klučičích snech o budoucnosti i vzpomínkách na své dětství. V nepravidelných odstupech vše prokládá autorskými písněmi, z nichž některé mají až hitový potenciál. Herci našli odvahu k autentické osobní výpovědi o jinošství, které se pozvolna mění v dospělost. Mají sami nad sebou nadhled a s humorem pozorují a komentují chlapecký i mužský svět, jehož součástí se stávají. Nápaditě a mnohdy až punkově si pohrávají s trapností, umí být bezradní i zmatení, a k tomu vystřihnou skvělý politický protestsong. Především jsou ale citliví a sdělují mnoho důležitého o našem světě. Jejich představení lze nepochybně označit za silnou generační výpověď, která osloví i starší diváky.
Oba soubory lektorsky vedou Romana Zemenová a Alena Tomášová, které působí na turnovské ZUŠ. Dodejme, že i letos připravily se studenty další představení, jež získala ocenění na mnoha regionálních přehlídkách. Tuto práci odvádějí dlouhodobě, díky čemuž si v profesní komunitě získaly pozoruhodnou prestiž. Jejich nedirektivní přístup k mladým divadelníkům přirozeně rozvíjí jejich schopnosti a podporuje autorské pojetí divadla. Vzbuzuje oprávněný obdiv a obě lektorky dnes nepochybně patří do republikové špičky oboru a jsou respektovanými osobnostmi českého divadla.
Tento text vzniká ještě před oficiálním ukončením hronovské přehlídky. Oba turnovské soubory však vystoupily hned o prvním víkendu, a tak už známe ohlasy publika i odborné kritiky. Reakce jsou nadšené – jak se autor článku osobně přesvědčil přímo na festivalu. Podrobněji si o nich můžete přečíst na stránkách hronovského Zpravodaje (čísla 2 a 3), které najdete na webu www.jiraskuvhronov.eu.
Stojí za připomenutí, že v Turnově pořádáme postupové kolo přehlídky dětského divadla Turnovský kos a především festival Žlutomodrý kocour. V letošním roce bylo právě odtud doporučeno do programu Jiráskova Hronova další představení – „Portrét umělce jako…“ od souboru Ojebad Praha, které je jednou z velkých událostí letošní divadelní sezony. V jistém smyslu se tak dá říct, že v únoru lze v Turnově zažít „malý Hronov“.
Pokud k tomu navštívíte každoroční závěrečnou přehlídku Pidipiknik ZUŠ, uvidíte inscenace, které získávají nadšené diváky po celé republice. Obě zmíněná představení zůstávají v repertoáru, takže máte skvělou příležitost je zhlédnout osobně.
Jaroslav Stuchlík,
divadelní lektor NIK (Národní institut kultury – dříve NIPOS)
jar.stuchlik@icloud.com
Foto: Ivo Mičkal
Mladí muži ze souboru TUTO BAZU