ABECEDA TOMÁŠE KLUSE

0

Rozhovor v prázdninovém duchu. Prostě jsme si s Tomášem Klusem před jeho koncertem v zahradě sychrovského zámku, který pomyslně zahajoval prázdniny v Českém ráji, sedli a na každé písmeno abecedy vymysleli jedno téma a Tomáš přidal odpověď. Vznikla výjimečná zpověď umělce, který v současnosti oslovuje všechny generace posluchačů. To ostatně na Sychrově v publiku bylo zřetelně vidět – byli tu všichni, děti i kmeti. Sychrovský koncert byl opravdu výjimečný, jednak zahajoval Tomášovo turné koncertů pod širým nebem, a zámecká zahrada k celkové atmosféře hodně přispěla, druhak měl člověk alespoň na tento jediný večer pocit, že vše je tak, jak má být a že svět je prostě a jednoduše krásný. A za to patří Tomášovi a všem v jeho okolí velký dík (viz také ZDE). A nyní už ten rozhovor:

ALBUM
V září budeme točit čtvrtou desku. Rozhodli jsme se, že jí budeme točit, dá se říct v lese. Bude to v takové vesničce, kde budeme bydlet u kamarádů. A budeme tam skutečně žít, na měsíc se tam přestěhujeme i s rodinami. Budeme tam meditovat a tvořit, blbnout a hrát si. Moc se na to těším.

BAMBITKA
Pokud jde o tu pohádku (Tajemství staré bambitky – pozn. aut.), tak plno krásných vzpomínek. Spoustu krásných setkání a zároveň nakopnutí se k pídění se po duchovnu. Poněvadž tam bylo překvapivě strašně moc lidí, kteří se tímhle zabývali.

201307201139_vakci_186_013_klus

CÍLOVÁ SKUPINA
To je parta bláznů, kteří jsou organizováni vrcholem bláznovství, a to je Jiří Kučerovský (Jiří v tu chvíli zrovna procházel kolem nás, a ačkoliv asi nevěděl, o čem se s Tomášem zrovna bavíme, nic nebránilo společnému výbuchu smíchu – pozn. aut.).

ČESKÝ RÁJ
Byl bych rád, aby rájem zůstal. Máme takový zvyk, když jedeme turné, že do těch míst přijíždíme třeba už ve dvanáct hodin, nebo i den předem. Takže se většinou rozprchneme po městě. Někdo teda spí na hotelu, někdo se jde projít, což dělám dost často třeba já. I loni v Turnově, když jsme hráli po divadlech, jsem se byl projít.

DAMU
Mezník. Rozhodně. Utvrzení se v tom, že člověk by si měl skutečně začít být jist sám sebou, aby se nenechal přetvářet k obrazu někoho jiného. Jak to má často český školský systém v povaze, že přetváří lidi. A vůbec celý ten systém jako takový se snaží vytvářet prototyp lidí a je to hrozná škoda. DAMU je výjimečný případ v tom, že to není klasická vysoká škola. Ta je s normálním osobním životem tak propletena, že tam skutečně žádný osobní život prakticky neexistuje. DAMU pro mě znamená spíš školu života, než školu v tom studijním slova smyslu.

201307201139_vakci_187_013_klus

EKOLOGIE
Propadl jsem tomu. Uvědomil jsem si, že jsem dítě Matky Země a že musíme něco dělat, pokud tady chceme ještě chvíli přežít.

FANOUŠCI
Mám z nich radost. Mám pocit, že nám rozumí. My totiž vlastně nejsme žádní velcí muzikanti. Nebo teda kluci jo, ale já určitě ne. Mám pocit, že z nás cítí, že nás to opravdu baví a chodí se spíš bavit, než za muzikou. A já mám to štěstí, že jsem se obklopil cílovou skupinou, což jsou velcí muzikanti, ale především jsou to kamarádi. A já mám radost, že ti fanoušci to berou a že i z nich se stávají kamarádi. Dostáváme spoustu dárků, například tady na stole vidíte buchtu. A to je krásný. Ono to bude znít pateticky, ale já mám pocit takové až rodinné pospolitosti. Je teda i spousta lidí, kteří si do mě nebo do kluků projektují představy o tom, jak by měl vypadat ideální partner, kamarád, syn… A tomu bych se rád nějakým způsobem ubránil, i když nevím jak. Ale zároveň existuje velká řada fanoušků, kteří to vnímají zdravě a skutečně k nám přistupují jako k lidem, které mají rádi, a my k nim přistupujeme stejně. A to je příjemný. My vlastně hrajeme takový symbiotický folk.

GENTLEMAN
Bohužel jich moc není. Mám pocit, že chlapi se začali ženskejch bát z toho důvodu, že ženský cítí věci mezi nebem a zemí a chlapi ne. A tak jim chlapi tuhle přirozenost zatrhli. Jako třeba ve středověku, kdy se popravovaly čarodějnice. Já doufám, že si svět zase začne vážit žen, že se tohle vrátí. Protože my jsme z nich udělali prakticky jenom matky a hospodyňky v domácnosti a teď se to trošku obrací v to, že ženský se snaží ty chlapy udupat z vrchu. Přílišná emancipace podle mě taky není cesta. Myslím si, že stačí jediný, a to je to, aby se chlapi začali chovat zase jako gentlemani.

HUDBA
Já ji miluju, protože se skrze ni můžu realizovat. A to v tom smyslu, že díky ní se ze mě uvolní spousta emocí, který kdyby ve mně zůstaly, tak bych mohl vybuchnout.

INDIE
Země zaslíbená. Je to klišé: Jeď do Indie – najdeš se. A většina lidí tam skutečně jede a nenajde se, ale najde tu skutečnost, že se mohli najít i doma. V tom je Indie velkorysá.

JIŘÍ KUČEROVSKÝ
Génius. Jirka je opravdu génius, génius, génius. On dělá hudbu způsobem, jakým Vladimír Holan psal poezii. A mě to fascinuje, že dokáže vyprávět zvukem. Moc rád si s ním jen tak hraju, on mě naučil jamovat. Když se sejdeme, tak jamujeme i několik hodin denně. Jak jsem řekl, Jiří je zkrátka génius.

LÁSKA, LÉTO
Láska je všechno. My jsme láska. A měli bychom si to uvědomovat, že láska není jenom slovo, kterým bychom měli někomu dělat radost, ale že jsme jeho nedílnou součástí. Láska je vesmír.
No a v létě to jde víc vidět, protože lidi se mají v létě víc rádi. Asi jak svítí to slunko, tak jsou lidi víc spokojenější. Ale já tomu vlastně rozumím, ale je to škoda, protože i v zimě je pěkně a lidi jsou pořád stejní…

MELANCHOLIE
Já tím netrpím. Dřív jsem měl pocit, že umělec by měl trpět a měl by být melancholický, aby něco tvořil, a pak jsem zjistil, že to je velká lež. Nebo to možná být lež nemusí, někdo se s tím takhle třeba ztotožňuje, ale já si myslím, že je to zbytečný. Pokud mám být melancholický, tak asi někde sám, ve skrytu, třeba večer si v klidu zrekognoskovat zpětně svůj život, ale zbytečně netruchlit. Lidi si tyhle pocity zbytečně podporujou a tvoří si problémy. Ve chvíli, kdy má člověk melancholickou náladu, tak má pocit, že je celej život špatně, ale on je dobře. Tady není jedinej důvod, proč by člověk měl být smutnej. Protože všechno to, proč je člověk smutnej, si vytváří on sám.

NOVINKY
To bude nová deska, teď aktuálně turné „KONEČNĚ VENKU“, a to je podle mě úplně dostačující (smích).

201307201139_vakci_188_013_klus

OÁZA
Je to jedna z věcí, která poslední dobou zapadá do toho, jak začínám vnímat život a svět. Kdy se setkávám s lidmi, se kterými bych se třeba dřív ani nesetkal. A OÁZA (Studio OÁZA – pozn. aut.) je jedno z míst, kde se s těma lidma setkávám, kde poznávám, že to skutečné lidství v té pravé podstatě ještě z lidí nezmizelo. Jenomže se schovalo do takovýchto menšin, které my označujeme například za blázny nebo za mentálně postižené, ale prvotní věc co je, je ta, že to jsou lidi a to my jsme taky… Víte, lidi si vytvořili kritéria toho, co je pěkné, co je ošklivé, co je dobré a co špatné, kdo je zdravý a kdo zdravý není. A to v tom smyslu, že třeba v momentě, kdy člověk nestíhá rychle odpovědět na otázku tak, jak by si ostatní lidé představovali, tak je to rovnou mentálně postižený člověk. Já za sebe ale musím říct, že s nima pokecám o dost líp než s mnohými tzv. zdravými. A navíc, tam není ta bariéra té masky, kterou my si nasazujeme proto, abychom se někomu zalíbili, abychom splnili jeho očekávání… Oni jsou naprosto bez očekávání, oni zkrátka jsou. A to je důležitý, naučit se být tady a teď.

PENÍZE
Peníze jsou vedlejší produkt štěstí. Dočetl jsem se takovou zajímavou věc, která mě fascinuje, a myslím si, že je to i pravda, že nejdřív člověk musí být šťastný a pak si ho ty peníze najdou, protože to je skutečně vedlejší produkt. V momentě, kdy jste šťastná, tak jste šťastná a máte tolik peněz, kolik potřebujete k tomu, aby to tak bylo. Nicméně podrobit svůj život tomu, že potřebujete těch peněz víc a víc, to je chycení se do pasti. Jako třeba to, že lidi si našetřej na nový auto a v momentě, kdy ho mají, tak třeba po roce už zase potřebujou další, jiný. Buď mít dvě, nebo alespoň jedno lepší než to původní. A to je nekonečnej cyklus, je to past, ve který jsme. Proto mě ty peníze děsí. Ale nejhorší na tom je, že je člověk potřebuje, bez nich bohužel nejde být. Nejde to ani v Indii, kdy i ten největší poutník, který tam žije takříkajíc z ruky do huby, i když je šťastnej, tak žije z peněz, darů lidí, který potkává. A úplně nejhorší na tom je, že třeba když chcete žít zdravě, tak ty peníze musíte mít. Protože ty zdravý věci, respektive ty věci, který jsou ohleduplný k Matce Zemi, jsou mnohem dražší než ty sračky ze supermarketů. Je to těžký, ale já věřím tomu, že se z toho dostaneme. Objevuje se tu nový směr myšlení, který mě fascinuje a baví, protože je ohleduplný k lidem mezi sebou a také k již zmíněné Matce Zemi, jejíž jsme součástí, a když se k ní nebudeme chovat hezky, tak se může naštvat a udělat to, co už udělala několikrát.

ROZUM
S mírou. Myslím si, že by se to nemělo přehánět, protože lidi si vystavěli kult rozumu a nikam to nevede. Rozum je otrokář, který potřebuje mít člověka ve svojí moci z toho důvodu, že rozum tvoří ego a ego je špatné. V momentě, kdy rozhoduje ve vašem životě ego, čili rozum, tak nikdy nemůžete být šťastná, protože rozum ví, že potřebuje peníze, aby byl šťasten. Jenomže on to ví špatně. A to mu nikdo nevymluví, protože on je přeci rozum. Já mám z rozumu strach. Mám strach z příliš rozumných lidí. Já mám rád moudré lidi.

SNĚNÍ
To taky není dobrý, to si myslím, že je výplod rozumu. V momentě, kdy lidi sní, tak vlastně pak pracují rozumem, protože si vytváří nějaké představy o tom, kde by chtěli být, jak by chtěli být, jak by chtěli vypadat, čím by chtěli být, a to je odvádí od přítomného okamžiku, ve kterém jediném existuje život. Žijeme jenom tady a teď a snění nás odvádí do budoucnosti, ve které jsme bezradní a nemůžeme se najít, protože tam nic není.

201307201139_vakci_189_013_klus

TÁTA
Pro mě je to neustálá opora. Ačkoliv jsem o něj v tomhle světě přišel, tak já vím, že tady pořád je. Já nevěřím na umírání.

UPŘÍMNOST
Je to důležitý, opravdu důležitý. Zvláště pak mezi lidmi, a to v tom smyslu, že lidi málo komunikují a pak se spíš domnívají o někom něco. Pak dochází k zbytečným nedorozuměním a hádkám, válkám… A to jsme zase u rozumu a u ega, protože to je jenom z toho důvodu, že někdo potřebuje mít víc něčeho, ale neřekne to upřímně a pošle tam vojáky, které my považujeme za hrdiny.

VÍNO
Určitě. Radši dobré, bílé sladké víno než třeba pivo.

WHISKY
Já jsem měl rád whisky do té doby, než jsem zjistil, že na mě nemá dobrý vliv. Takže já už si tvrdej moc nedávám, protože právě potom jsem propadal té melancholii. Whisky je sice chlapský pití, ale v momentě, kdy si dá člověk o panáka víc, tak je zbytečně smutnej. A já nechci být smutnej.

ZLOZVYK
Kousal jsem si nehty a přestal jsem. Uvidíme, jak dlouho to vydržím.

ŽENY
Miluju ženy, miluju a ctím. Obzvláště pak ještě po porodu. Já když jsem to viděl, tak si neumím představit, že by to zvládl nějakej chlap. Opravdu obdivuju ženský. I za to jakou s náma máte trpělivost, myšleno globálně. Tedy v tom smyslu, že chlapi bojovníci jsou prostě zaslepený egem a potřebujou vám pořád dokazovat, že jsou hrozný „mačové“ a je to trapný. Je to fakt trapný. Vy jste vůči nám hrozně velkorysý. Jsem zvědav, jak dlouho to vydržíte.

Připravila Zuzana Kolářová
zuza.kolarova@gmail.com
(Rozhovor byl Tomášem Klusem autorizován.)

Další snímky z koncertu najdete v albu na Facebooku TvA – ZDE.

Sdílet

Autor článku

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.