Praha, 11. února 2025 – Index prosperity a finančního zdraví nově sleduje i kvalitu života v českých regionech. Jeho nové rozšíření, Index prosperity regionů, porovnává 206 tuzemských mikroregionů podle 37 indikátorů v oblastech jako ekonomika, zdravotní péče nebo vzdělávání.
Nejlépe si vede Turnov, na opačném konci žebříčku skončily Podbořany v Ústeckém kraji. Ačkoli Praha v řadě oblastí dominuje, její celkové hodnocení snižuje vyšší kriminalita a horší dostupnost škol, což ji posunulo až na 23. místo. Největší problémy přetrvávají v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji, kde se regiony potýkají s odlivem vzdělaných lidí, exekucemi a nižší délkou života. Data tak potvrzují dlouhodobé regionální rozdíly, které brzdí ekonomickou prosperitu v některých částech Česka.
Index prosperity a finančního zdraví, společný projekt České spořitelny a Evropy v datech, od roku 2025 sleduje nově i rozdíly mezi 206 českými mikroregiony – jedná se o obce s rozšířenou působností (ORP) a Prahu. Projekt tak detailně mapuje nejen prosperitu Česka jako celku, ale je schopen zachytit i regionální rozdíly.
„Letos s Indexem vstupujeme do čtvrtého ročníku a jsem moc ráda, že právě v tomto roce, kdy si připomínáme 200 let od vzniku Spořitelny, můžeme představit rozšíření projektu o regionální srovnání. Ve spolupráci s Evropou v datech jsme připravili unikátní nástroj, který mapuje kvalitu života napříč regiony a ukazuje pozitivní příklady z praxe, které vedou k posilování českých regionů,” říká Andrea Studihradová, CSR manažerka České spořitelny.
Ve srovnání Indexu prosperity regionů si nejlépe vede Turnov, následovaný Luhačovicemi a Novým Městem na Moravě. „Hlavní město se, možná trochu překvapivě, umístilo až na 23. místě. Přestože v mnohých oblastech vyčnívá, jeho celkové hodnocení snižuje vyšší kriminalita a horší dostupnost škol. Pokud by se však Praha hodnotila mezi kraji namísto ORP, obsadila by první příčku,“ komentuje výsledek analýzy Milan Mařík, analytik Evropy v datech.
Turnov získal velmi dobré hodnocení ve všech sledovaných oblastech s výjimkou dostupnosti zdravotní péče. Nejlépe dopadl v možnostech trávení volného času a občanské vybavenosti: „Dlouhodobě pracujeme na kvalitní občanské vybavenosti, která neslouží pouze našemu městu, ale i širšímu regionu,“ říká starosta Turnova Tomáš Hocke. Město investovalo do infrastruktury, revitalizovalo bývalé kasárny na školy a bydlení pro seniory, postavilo nový zimní stadion, koupaliště a rozlučkovou síň.
Významným faktorem je i dopravní dostupnost – Turnov patří mezi nejlépe obsloužené oblasti veřejnou dopravou a má nadprůměrné pokrytí silniční sítí. „Dopravně je město přirozeně spádovým centrem regionu Českého ráje, z toho pak vychází relativně dobrá situace v podnikatelském prostředí, na které je navázána právě i bohatá občanská vybavenost,“ doplňuje Hocke.
Turnov má i relativně vysoký počet knihoven, nalezneme zde jednu na každých tisíc obyvatel. Česká síť knihoven je obecně poměrně hustá a v mnoha regionech slouží jako klíčová místa komunitního setkávání. „V malých městech bývá knihovna často jediným místem občanské vybavenosti, kde se lidé mohou potkávat, což je dnes obzvlášť důležité,“ vysvětluje Jan Delong z Nadačního fondu Via Clarita, který 10 let působil jako PR a koordinační manažer v Knihovně Třinec.
Panorama Turnova ze střechy gymnázia
Propad Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje
Na opačné straně žebříčku stojí mikroregiony z Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje. Nejhoršího hodnocení dosáhly Podbořany, Bílina, Karviná, Sokolov, Chomutov a Teplice. Data tak potvrzují dlouhodobé rozdíly mezi těmito kraji a ekonomicky silnějšími oblastmi, jako jsou Praha, Zlínský kraj či Vysočina.
Velké rozdíly se ale ukazují i mezi mikroregiony v jednotlivých krajích. Například v Plzeňském kraji se samotná Plzeň umístila na 67. místě ze 206 mikroregionů a těží z dobré dostupnosti služeb, silné ekonomiky a vzdělanosti. Zbytek kraje si ale vede výrazně hůře. Například Tachov obsadil až 177. a Horšovský Týn 195. příčku.
Občané Rumburku žijí v průměru o 5 let méně než Pražané
Horší kvalitu života v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji odráží mimo jiné i nižší naděje dožití vysokého věku. Nejhůře je na tom Rumburk, kde se lidé dožívají průměrně 75 let, tedy o 5 let méně než v Praze a o 6 let méně než v Novém Městě nad Metují, které obsazuje první příčku. Dalším problémem je vyšší nezaměstnanost, zejména v Ústeckém kraji, a také nižší úspěšnost ve vzdělávání. V Rumburku například 1,5 % obyvatel nemá dokončený ani první stupeň základní školy.
Extrémní situace panuje také v oblasti exekucí, které jsou nejrozšířenější v Karlovarském a Ústeckém kraji. Například v Bílině má exekuci každý pátý obyvatel, v Mostu každý šestý a v Sokolově každý sedmý. Počet lidí v exekuci však podle Mapy zadlužení každým rokem pomalu klesá.
Nejvyšší kriminalitu má Praha, nejnižší Valašské Klobouky
Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj se také potýkají s vyšší kriminalitou. Nejvyšší kriminalitu má ale Praha, kde na 1 000 obyvatel ročně připadá 25 trestných činů. Následuje Most (24 trestných činů na 1 000 obyvatel). Naopak nejbezpečnějším městem jsou Valašské Klobouky, kde evidují pouze 4 trestné činy na 1 000 obyvatel. Nízká kriminalita panuje také v Nové Pace, Hlinsku a Novém Městě na Moravě.
O Indexu prosperity regionů:
Od roku 2025 sleduje Index prosperity a finančního zdraví nejen srovnání Česka s evropskými státy, ale nově i rozdíly mezi českými mikroregiony. Evropské srovnání sice poskytuje širší kontext, ale často zastírá výrazné regionální rozdíly, které mohou být zásadní i v rámci jednoho kraje.
Nově proto Index analyzuje data na úrovni obcí s rozšířenou působností (ORP), kterých je v Česku 205, přičemž Praha je pro účely srovnání počítána jako 206. ORP tvoří přirozený mezičlánek mezi obcemi a kraji – zahrnují větší město a přilehlé oblasti v jeho správě.
V těchto mikroregionech sledujeme sedm klíčových oblastí, od ekonomiky a demografie po vzdělávání, zdravotní péči či občanskou vybavenost. Ta zahrnuje například dostupnost veřejné dopravy, výdejních boxů, obchodů či internetu. Celkem analýza pracuje se 37 indikátory, přičemž cílem je nejen poskytovat přesnější data, ale také motivovat k jejich sběru a větší transparentnosti.
Více o Indexu prosperity regionů na https://silnejsiregiony.cz/