Psal se rok 1932, když si turnovský krejčí Antonín Lebeda na místě bývalého mlýna na jižním svahu Kozákova nechal postavit na svou dobu honosný hotel s restaurací, Lebedárnu. U hotelu byly dva bazény s vodotrysky, sluneční louka na opalování, a hlavně odtud byl krásný výhled na Trosky a Hruboskalsko.
Voda do bazénů natékala z Radostné studánky. Ta je známá i tím, že zde byl umístěn trkač, zařízení, které čerpalo vodu na vrchol Kozákova bez použití elektrické energie. Trkač byl v provozu až do roku 2004 a dopravoval na Riegrovu chatu na Kozákov 1,5 litru vody za sekundu. Později se jeho provoz stal příliš náročný na údržbu, a proto byl zrušen.
Restaurace a hotel měly přilákat návštěvníky a poskytnout jim krásný výhled na Český ráj, pobyt na čerstvém vzduchu, možnost koupání ve dvou bazénech a opalování. Na svou dobu byla kvalitní i hotelová restaurace.
V plánu bylo také pořádat zde různé kulturní a společenské akce a tuto část Českého ráje oživit a propagovat. Lebedárna se tak postupně stala vyhledávaným místem nejen pro místní, ale i pro turisty, kteří sem přijeli trávit svou dovolenou. Podle pamětníků zde bylo opravdu živo.
Přišel ale rok 1956 a pan Lebeda musel svůj podnik uzavřít. V tomto roce se konala poslední pouť k Radostné studánce a objekt začal pustnout. Uzavření hotelu, dnes bychom řekli wellness centra, si vynutily nejen politické poměry padesátých let, ale i stále se zvyšující náklady na údržbu objektu. Podle pamětníků byly stále vyšší náklady na údržbu důsledkem toho, že při zakládání stavby a stavbě bazénů nebyla věnována náležitá péče přípravě staveniště – pod betonovým dnem zůstaly zbytky pařezů. To mělo za následek roztrhání bazénů a jejich nevratné poškození.
Po uzavření Lebedárny se o ni údajně začal zajímat turnovský podnik Monokrystaly, a to kvůli možnosti zřízení podnikového rekreačního střediska, ale k obnovení provozu hotelu a restaurace již z důvodu vysokých nákladů nedošlo. Dnes z něj zbyly pouze ruiny. Místní pamětníci říkají, že kameny z rozpadajícího se zdiva jsou použity v podezdívkách mnoha nedalekých domů. Kde je ale pravda, je nyní už těžké zjistit.
Místo je přístupné například po žluté turistické značce z Loktuše (Na Špici) směrem na Kozákov. Od této křižovatky, kde je možné i zaparkovat a případně navštívit místní penzion, je Lebedárna vzdálená přibližně dva kilometry. Přístup je možný i z vrcholu Kozákova kolem Radostné studánky, což je sice poloviční vzdálenost, ale náročnější výšlap kvůli velmi svažitému terénu.
V případě Lebedárny nám příroda dokázala, že je mocná, a vzala si své zpět. Když tenkrát začalo zatékat do opuštěné stavby, střecha se propadala, dřevěné stropy prohnily, bazény prorostly stromy a potrhal je mráz. Na místě z kdysi honosného a hojně navštěvovaného podniku zbyla jen ruina, která chátrá dál. Doufejme jen, že podobný osud nepostihne i objekt bývalých lázní v Sedmihorkách.
Studnicí znalostí byl dnes již zesnulý Josef Votrubec, brusič a bývalý majitel místního lomu. Právě nedaleko jeho lomu byla Lebedárna situována. Votrubcovy vzpomínky byly i zdrojem informací pro tento článek.
Vlastislav Šnajdr, vlastasnajdr@seznam.cz
Foto: Pavel Jakubec a archiv Muzea Českého ráje v Turnově
Vyhlášené prvorepublikové letovisko
Současný stav