HLEDÁNÍ HRANIC MEZI KOMERČNÍ A NEKOMERČNÍ KULTUROU S VÁCLAVEM FEŠTREM

0

Turnovský festival Básníci ticha je jednou z největších akcí tzv. republikové nezávislé scény. Jeho druhý ročník se uskutečnil v sobotu 31. srpna. Po umělecké stránce, ale i pořadatelské – včetně kvalitního ozvučení – zde opravdu nelze nic vytknout. Naopak: pochválit a poděkovat! Problémem je divácký zájem. Turnovští si cestu na tento mimořádný hudební festival nenašli (dali se spočítat na prstech čtyř rukou), v hledišti bylo zhruba 150 lidí ze všech koutů republiky. Kde jsou hranice komerční kultury? Jak by měla fungovat kulturní organizace, která dostává příspěvky z veřejných zdrojů? Je rozhodující počet návštěvníků, nebo kvalita produkce? To jsou otázky, které visí ve vzduchu. Odpovědi na ně jsme hledali s někým, komu je dobré naslouchat – Václavem Feštrem, dlouholetým šéfem turnovské kultury, nyní občanem severočeského Děčína.

* Václave, asi se shodneme, že instituce jako je Kulturní centrum Turnov, která na kulturu dostává peníze z rozpočtu města, se nemusí za každou cenu chovat komerčně a občas uspořádat takou akci, jako jsou právě Básníci ticha. Ty jsi na festival přijel zdaleka. Nelituješ?
Pokud mi to finanční situace dovolí, rád si zajedu na nejrůznější akce po celém Česku (opravdu nerad bych ztratil kontakt) a Děčín také nabízí poměrně širokou škálu kultury. Když jsem viděl program Básníků ticha, bylo rozhodnuto. Tentokrát žádné večírky a návštěvy kamarádů a příbuzných v Turnově, ale festival. A nelituji. Obsazení festivalu a jednotlivá vystoupení mě většinou nadchla a tento festival patřil k tomu lepšímu, co jsem letos slyšel a viděl. Smekám před pořadateli a Karlem Šírkem. Myslím si, že podobné akce zdobí programovou náplň městských kulturních zařízení a Turnov není, zaplať pánbůh, výjimkou. Je to prostě městská organizace dotovaná z peněz všech daňových poplatníků. Při skladbě svého programu jistě musí myslet na nejrůznější skupiny diváků, ale na druhé straně je od toho, aby postavila pomyslné mantinely mezi dobrou a špatnou kulturou. Takže komerce do určité míry ano, ale podobný typ programů, jako jsou Básníci ticha, také. V očích mimoměstských posluchačů to Turnov jen ozdobí.

201309032213_vakci_237_013_kct

* Přesto ale, 150 lidí v hledišti, to je málo. Co pokulhávalo? Propagace? Nebo Turnovští na tuhle muziku nikdy nepřijdou? Pro koho se to pak ale dělá, že?
Odpovědět je nesmírně složité. Jistě se pořadatelé snažili, ale pokud například porovnám širší propagaci pořadatelů této akce a třeba akcí Sedmihorského kulturního léta, je tu propastný rozdíl. Kromě internetových stránek jsou ty sedmihorské akce inzerovány na nejrůznějších mimoregionálních plakátovacích plochách, billboardech, v novinách, pozvánky jsem zaznamenal v televizi i mnoha rádiích. Rozdíl je to opravdu velký. A co říci na adresu turnovských diváků? Stále se ohání nejrůznějšími tradicemi. Podpora místních akcí je tím nejlepších důkazem vztahu k městu. Tady se projeví patriot. Že je Turnov poněkud zapšklou vesnicí, jsem si myslel už dříve, ale že je to tak šílený, mě přímo děsí. Ale třeba se pletu, potom sorry.

201309032213_vakci_238_013_kct

* Stejný večer, kdy v Turnově byli Básníci ticha, byla v Rovensku pod Troskami akce nazvaná Sejšn na konci prázdnin. Své úsilí spojily dohromady tři zdejší kapely – folkrockový Naruby band, rocková Realita Rock a Rouden band. Bavilo, podtrhuji, velmi se tu bavilo přes 350 lidí až do pozdní noci. Není to dnes všechno náhodou o tom, že lidi prostě nechtějí poslouchat možná lehce depresivní a komplikovanou muziku, ale prostě se chtějí bavit a oprostit se od všednodenních starostí, kterých má každý až nad hlavu? Tys, jako ředitel turnovské kultury, jsi ale lidi chtěl spíš tzv. „vychovávat“. Ne?
Samozřejmě. Kultura je zábava. Ale vše má svá pravidla, která ji pomáhají kultivovat. Do divadel a nejrůznější koncerty nejen klasické muziky se také nechodí na bujaré veselí spojené v „nasáváním“. Podobné akce tedy nelze posuzovat podle stejného metru, i když bych si v Turnově nevšiml, že by se diváci nebavili nebo nepopíjeli pivo. Něco jiného je zábava v tom nejlepším slova smyslu, něco jiného je festival věnovaný Filipu Topolovi.
A to tvoje „vychovávat“ je poněkud silné. Jen jsem se snažil dělat věci a akce, které měly podle mne smysl a mohly pomoci tu televizní a rozhlasovou „pakulturu“ nějak neutralizovat. Bohužel si myslím, že se mně to moc nedařilo.

201309032214_vakci_239_013_kct

* Během krátké doby od tvého odchodu nastupuje nyní již třetí jednatel Kulturního centra Turnov, když dva předchozí rezignovali. Byl bych moc rád za tvůj komentář…
Těžko o tom hovořit. Mnoho do toho nevidím. Na to jsou v Turnově zcela jiní odpovědní. Každopádně to o něčem vypovídá. Tak trochu chaos. Nevím, do jaké míry byla práce mých nástupců pro ně opravdovým koněm a do jaké míry to bylo jen dobré finanční zajištění, ke kterému se musela nějaká práce udělat. Oba dva odešli ještě dříve, než mohli něco zásadních udělat, nebo změnit. Takže chaos. Samozřejmě moc fandím nově vybranému jednateli, aby se mu práce líbila a dařila, aby byl nezávislou osobností, kterou to maloměsto moc rychle nepohltí. Aby se obklopil příjemnými lidmi se stejným smýšlením a chutí udělat z Turnova a Střelnice alespoň regionální Mekku kulturního života.

201309032214_vakci_240_013_kct

* Děkuji za rozhovor, já doufám, že nejen já jsem tvůj hlas v Turnově zase po delší době rád slyšel.
Rádo se stalo. Můžu ještě něco dodat?

* Můžeš…
Festival Básníci ticha byl fakt úžasný. Ujel jsem večer těsně před deštěm, takže jsem Chadimu neslyšel, ale také jsem nezmokl. Toho však znám tak důvěrně, že jsem si to prostě dovolil. Jsem zvědav, zda za rok bude další ročník festivalu a komu bude věnován. Kdo zase umře (smích). Ale pokud mně zdraví vydrží, přijedu určitě zase.

Sdílet

Autor článku

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.