VZPOMÍNKA NA JEDNOHO STARÉHO BRACHA A DÁVNÉ DRUHY

0

Asi čtyři stovky českých i německých účastníků v nedělním dopoledni 31. května vzpomínaly v pietním prostředí hruboskalského symbolického hřbitova horolezců na cestovatele, horolezce a v pravém smyslu dobrodruha Gustava Ginzela. Den devětatřicátého výročí tragédie pod Huascaránem, kde zahynulo i patnáct českých horolezců – členů Expedice Peru 1970, byl k této vzpomínce zvolen záměrně – vždyť Gustav Ginzel mohl být jedním z jejích členů. Jen nepřízeň představitelů tehdejšího režimu mu tehdy zachránila život. Zemřel u svých příbuzných v Kemptenu loni, 28. listopadu.

Zádušní mši za Gustava Ginzela procítěně celebroval Aleš Jaluška, horolezec, vězeňský duchovní z Valdic, překladatel, znalec Starého zákona a husitský farář. Pomáhal mu Martin Mejstřík. Součástí obřadu byl i proslov pana Egerta, německého kněze, někdejšího disidenta i člena saské vlády, který mj. řekl, že Ginzel nebyl jen cestovatel, dobrodruh a snílek, ale i určitý symbol protestu proti šedi a stísněnosti tehdejšího komunistického režimu. Gustav, jeho život i jeho Hnojový dům byli důkazem, že i v tak duchovně ponuré době se dá žít zcela svobodně a originálně. Jeho eminence Alberto E. S. Barahona, velvyslanec Peru v ČR, pozdravil přítomné, mezi nimi i bývalého ministra zahraničí ČR, senátora Jiřího Dienstbiera, a připomněl, že v dnešní den se v jeho vlasti vzpomíná na oběti největší katastrofy v celé Latinské Americe, ale i na české horolezce.

Ceremonie měla i velmi působivý závěr – ve skalním amfiteátru, pod stěnou s Karouškovým puklým sluncem, se smísily české a německé hlasy při společné modlitbě Otčenáše.

 

Slavomír Říman

rimans@volny.cz

Sdílet

Autor článku

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.