Ve čtvrtek 21. a v pátek 22. října se v penzionu Podháj v Sedmihorkách uskutečnil pracovní seminář k 55. výročí vzniku Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Zúčastnilo se ho víc než 50 lidí – ochranářů, podnikatelů v cestovním ruchu, zástupců neziskových organizací a zájemců o další směřování Českého ráje. „Chráněná krajinná oblast není rezervace, jsme povinni jedinečnou přírodu uchránit pro příští generace, ale to vše i v souladu s potřebami místních lidí a turistického ruchu. Je třeba vyladit model dalšího fungování regionu a mantinely rozvoje ve všech oblastech lidské činnosti,“ uvedl na úvod semináře František Pelc, ředitel Asociace ochrany přírody a krajiny ČR.
Setkání v Sedmihorkách, nazvané „Český ráj pro třetí tisíciletí“, spolupořádalo kromě Správy CHKO Český ráj i Sdružení Český ráj. „Český ráj patří mezi 17 samostatných turistických regionů České republiky. Stálo to poměrně velké úsilí mnoha lidí, aby se tak stalo, protože Český ráj leží aktuálně ve třech krajích. Je tu 170 obcí, několik různých svazků obcí a mikroregionů. Každý má trochu jiný postoj a cíle. Naším cílem je podívat se společně dopředu, co je třeba udělat a na co si dát v krajině pozor,“ uvedl jeden z iniciátorů setkání Slavomír Říman ze Sdružení Český ráj. Podle něho je alarmující, že ani jeden z krajů neřeší Český ráj jako celek, plánovací dokumentace tak vzniká bez návaznosti na region a potřeby jeho obyvatel. Proto by měla vzniknout společná vize platná pro celý Český ráj, která by poté byla v tom lepším případě včleněna do plánovacích dokumentů všech tří krajů – Libereckého, Středočeského a Královéhradeckého. „Vize dalšího rozvoje Českého ráje by měla vznikat v součinnosti s veřejností, resp. obcemi, prostor k vyjádření by měli mít odborníci. Stanoveny by měly být žádoucí a nežádoucí směry rozvoje,“ přiblížil Říman.
Sami účastníci semináře se pod profesionálním vedením Blaženy Huškové ze Společnosti pro Jizerské hory, která se léta věnuje poradenství rozvoje neziskových organizací a venkova, pokusili několik témat budoucí vize nastolit a orientačně zpracovat.
Poměrně hodně kritiky v posledních letech sklízí úroveň služeb v Českém ráji. Kdysi vlajková loď českého turismu se propadá mezi destinace, které nabízejí levnou dovolenou. Účastníci semináře se pokusili pojmenovat, proč tomu tak je. Podle nich jsou služby lepší v místě, kde je provozují přímo majitelé a vlastníci než nájemci. Čeští zákazníci jsou navíc málo nároční a spokojí se v restauracích s nekvalitně připraveným a drahým jídlem, aniž by si stěžovali a dali tak personálu na vědomí, že něco není v pořádku, V hlavní sezoně je v regionu tolik turistů, že provozovatelé především stravovacích služeb se nemusí moc snažit, lidé prostě přijdou, protože nemají jinou možnost. Katastrofální je současná nabídka záchytných parkovišť při hlavních nástupištích do Českého ráje. Na semináři zaznělo, že například úroveň služeb v okolí parkoviště před zámkem Hrubá Skála patří k tomu nejhoršímu, co region v takto exponovaném místě nabízí. Že bude třeba někde řešit i omezení individuální automobilové dopravy, je asi nejvíc vidět právě tady. Na vině nízké úrovně služeb je i platný daňový systém, kdy peníze vydělané na cestovním ruchu v obcích nezůstávají, ale směřují do centra, což je pro obce demotivující. Poměrně málo lidí se v Českém ráji živí turistickým ruchem – je to pět až sedm procent, v létě patnáct (pro srovnání – zemědělstvím se v regionu živí pět procent obyvatel). Proč tomu tak je? Na vině bude nejspíš skutečnost, že sezona je soustředěna do dvou, maximálně čtyř měsíců v roce…
Zajímavá byla i diskusní skupina, která se zabývala potenciálem památek, zde mj. zazněly i úvahy o únosnosti některých objektů (například Trosky), navíc s malou návazností na služby. Důležitá je do budoucna i větší spolupráce mezi jednotlivými památkovými objekty. Další skupina řešila, jací návštěvníci jsou vlastně v Českém ráji žádoucí. Zde si nelze stavět nesplnitelné cíle v podobě bohaté klientely, Český ráj tu i nadále bude především pro střední příjmové skupiny turistů, pro rodiny s dětmi, případně aktivní seniory s vnoučaty, a tomu by se měla přizpůsobovat i nabídka. Snažit bychom se přitom měli o rozšíření sezony i na jarní a podzimní měsíce.
Na semináři zazněly také myšlenky o stavebních limitech a možnostech regionu. Vedoucí CHKO Jan Mocek při této příležitosti připomněl, že i vzhledem ke skutečnosti, že pozemky v Českém ráji patří k nejdražším v zemi, je zájem o individuální výstavbu obrovský a Správa CHKO musí umět správně vyhodnotit, kde ještě stavět lze a kde to již krajinnému rázu škodí.
Hovořilo se i o vztahu obcí k CHKO, účasti podnikatelů na údržbě krajiny, projektu sjednocení turistických značek, o pocitu vnímání obyvatel, do jaké míry je pro ně důležité, že žijí v krajině Českého ráje a co to pro ně přináší.
Už jen z prvního pokusu řešit budoucnost (vizi) regionu v různých oborech lidské činnosti vyplývá, že témat je tu mnoho. Lidé, kteří v Českém ráji žijí a pracují, chtějí žít a vychovávat tu své děti i nadále, by měli mít možnost i spolurozhodovat o tom, kam tento vyhledávaný region bude v příštích desetiletích směřovat. Jestli to bude mezi chaoticky se rozvíjející území, kde se staví, podniká a žije podle nahodilosti a aktuálního tlaku toho, kdo si věci dokáže prosadit, nebo bude rozvoj Českého ráje probíhat podle jakési psané společenské smlouvy všech, co mají tento region rádi a přejí mu.
„Podobnou vizi rozvoje regionu, o jakou se chceme pokusit my, nedávno realizovali v Krkonoších. V nejbližší době se pokusíme dát dohromady pracovní skupiny, které se budou zabývat jednotlivými oblastmi, konzultovat je s obcemi, odborníky i obyvateli regionu. Z těchto oblastí by poté měla být stanovena ucelená vize Českého ráje, která bude opět předložena veřejnosti,“ shrnul postup pro další měsíce Slavomír Říman. Garantem vzniku vize by mohlo být Sdružení Český ráj, které v regionu požívá přirozenou autoritu…
MILNÍKY VE VÝVOJI ČESKÉHO RÁJE
– Nejstarší osídlení je z doby před 50 tisíci lety.
– 5. století: Do regionu přišli Slované (před nimi to byli Germáni, resp. Keltové).
– Velký podíl na utváření krajiny měl Albrecht z Valdštejna zavražděný v Chebu v roce 1634.
– 16. – 18. století – region byl vyhlášený svým rybníkářstvím.
– V 19. století byly některé objekty přestavěny v romantickém stylu (Valdštejn, Pantheon…).
– 1839: Založeny byly Lázně Sedmihorky. Zde také podle tradice vznikl název Český ráj. Málo se ví, že takto bylo dříve nazýváno území kolem Litoměřic – dnešní Zahrada Čech. Protože tam ale více méně žili Němci, začala být pod pojmem Český ráj vnímána oblast mezi Turnovem a Jičínem.
– 1859: Zprovozněna železnice Pardubice – Liberec (1903 Turnov – Jičín).
– 1926: Vznikla Pekařova společnost (první úvahy o ochraně území).
– 1933: Byla vyhlášena rezervace Prachovské skály.
– 1955: Vyhlášena CHKO Český ráj.
– 2002: Rozšíření CHKO Český ráj.
– 2005: Vyhlášení Geoparku UNESCO
– 2010: Zahájení práce na Vizi Českého ráje, dokumentu pro 21. století.
(Zdroj: Diskusní příspěvek Jana Mertlíka, který zazněl v rámci semináře.)