TURNOVSKÉ ODPADY – REAKCE NA ČLÁNEK ZBYŇKA BÁČI

Po přečtení článku pana Zbyňka Báči (ZDE) a v kontextu toho, že o budoucnosti odpadového hospodářství v Turnově ještě bude jednat turnovské zastupitelstvo v září, považuji za vhodné reagovat. Hned na začátku musím říct, že s mnoha závěry pana Báči musím souhlasit, v některých se však mýlí nebo se věci mají jinak, protože činí závěry díky nepřesným informacím.

* Hned v prvním odstavci hovoří o tom, že je vyzýván, aby jako bývalý zaměstnanec technických služeb (do roku 2005) okomentoval nápady městských úředníků. Nebyly to nápady úředníků, ale tlak turnovských občanů, několika zastupitelů i informace z konferencí a odborného tisku o tom, že někde to dělají jinak (a snad i lépe), které mě osobně vedly k tomu, že jsem začal usilovat o to, aby někdo zvenčí komplexně posoudil, jak to v Turnově děláme, a případně i poradil, jak dál. Zjistil jsem, že by zpracování studie stálo asi 200 tis. korun, a také že je na městě nedostanu. V létě 2011 jsem se ale dozvěděl o připravovaném projektu Sdružení obcí Libereckého kraje (SOLK) a dosáhl toho, že naše město bylo zařazeno mezi 10 měst – účastníků projektu na posouzení odpadového systému nezávislou firmou. V soutěži o tuto zakázku vypsané SOLK za peníze z EU zvítězila firma SLEEKO Praha, jejíž majitelka Ing. Kotoulová je spoluautorkou několika odborných publikací o odpadech, ale má i dlouhodobé praktické zkušenosti z této oblasti. Toto posouzení nás tedy nestálo ani korunu. Očekávali jsme od něj především dva zásadní výstupy: komplexní posouzení našeho odpadového hospodářství a jeho porovnání s obdobnými městy v kraji i celé ČR a poté i návrhy, nejlépe variantní, jak dál, jak lépe a také tu byla snaha vyjít vstříc požadavkům zastupitelů i občanů, kteří si přáli, aby byli finančně zohledněni ti, kteří odpady třídí.

* To, že na tom Turnov není špatně, má pan Báča pravdu a ve většině parametrů tomu tak je. Například produkujeme podstatně méně směsného komunálního odpadu (SKO, odpad v popelnicích) na občana, než jinde (163 kg oproti 201 kg). A to zčásti proto, že máme kompostárnu a občané mohou využívat biopopelnice, a tak stovky tun biomateriálu (listí, tráva, větve apod.) nejdou do popelnic, ale na kompostárnu (v loňském roce to bylo téměř 1000 tun!). Tam nás 1 tuna zpracování našimi technickými službami (TS) stojí 300 korun, pokud bychom ji dovezli do spalovny jako SKO, tak zaplatíme 1.111 korun a DPH. Dále také vytřídíme více plastů, papíru, skla a tetrapaků na občana, než jiná města (Turnov 54,7 kg, průměr ČR je 33,9 kg). Jejich třídění, svoz a další manipulace sice dost stojí, ale lze je prodat a navíc dostaneme další peníze za třídění od firmy EKOKOM. Takže je to v součtu výhodnější.

* Pan Báča uvádí, že kroutil nevěřícně hlavou nad zavedením pytlového sběru. Byl zaveden od 1. 7. 2008 v dobré víře, aby se podpořilo třídění zvláště v okrajových částech města a tedy především těch, kteří mají daleko ke kontejnerům na tříděný odpad. Efektivita kontejnerového sběru, jak správně uvádí, je však daleko vyšší. Od té doby se počet separačních míst s kontejnery zvýšil až na současných 62 a další budujeme (Pelešany) a plánujeme. Potíž je v tom, že je občané blízko svých domů nechtějí (hluk, nepořádek) a my máme problém kde je umístit (viz Károvsko). Souhlasím s ním, že pytlový sběr je neekonomický a tudíž i neekologický ve srovnání s kontejnerovým. Víme z TS, že každá takto sebraná tuna je 2 až 3x dražší, než s pomocí kontejnerů, kam občané odpad sami donesou, případně při cestě do práce nebo na nákup dovezou. Proto jsem společně s úředníky a TS v loňském roce, když jsme museli v rozpočtu na odpady ušetřit, jako první úsporu navrhl zrušení pytlového sběru. Kvůli tlaku některých opozičních zastupitelů („Nepodpoříme kvůli tomu územní plán….!“) i některých občanů (oprávněné výtky starých lidí z především okrajových částí) jsme pytlový sběr nakonec nerušili. A nyní dokonce jako výsledek studie navrhujeme, aby se pytle kvůli identifikaci majitele opatřovaly čárovým kódem, na sběrném dvoře po svezení zvážily, vše se v elektronické podobě evidovalo a zpracovalo a poplatníkovi se pak částka za vytříděný odpad v příštím roce odečetla od poplatku. Investiční náklady asi 50 tis., navýšení personálních nákladů a ještě snížení příjmů o desítky tisíc za odpočty občanům z poplatku. Pan Báča to označuje za „…výsměch zdravému rozumu…“. Asi se bude divit, že s ním souhlasím a přesto toto navrhuji zastupitelstvu ke schválení. Prostě politická objednávka zní, aby občané měli zohledněno, zda třídí. V současné legislativně nestabilní době, kdy návrh nového zákona o odpadech ležící na ministerstvu jiné varianty neumožňuje, nemám prostě jinou možnost.

* Varianta, kterou navrhuje pan Báča, aby občané vozili tříděný sběr na sběrný dvůr sami, je však ještě rozumově „méně zdravá“. Uvedu několik čísel: Minulý měsíc při svozu pytlů ujela multikára TS 233 km a svezla 673 pytlů. Srovnejme s tím, že občané povezou pytle sami: Odhaduji, že každý poveze 2 pytle, pak to bude 673 : 2 = 336,5 jízd na sběrný dvůr. Ten je na až na Vesecku. Počítejme, že tam občané pojedou při cestě na nákup do obchodního centra nebo po práci. Odhaduji cestu navíc tam a zpět na 3 km, i když skutečnost bude asi vyšší. Pak ujedou minimálně 3 x 336,5 = 1009,5 km. I při poloviční spotřebě PHM, než má multikára, a nepočítaje ztrátu času občanů (asi 150-200 hodin!), je pytlový sběr minimálně 2x efektivnější ekonomicky i ekologicky, než individuální odvoz pytlů občany na sběrný dvůr. Ten, kdo by něco ušetřil, by bylo město, ale všichni jako celek a ekologie spláčeme. Panem Báčou navrhovaná varianta bude mít ekologickou stopu ne sloní, ale spíše dinosauří.
Panu Báčovi však na závěr musím za jeho článek v TvA poděkovat, rovněž pak pánům Drahoňovskému a Koďouskovi za jejich komentáře. Mají pravdu, že klíčová je ekologická výchova na všech stupních škol a dodávám, že v tomto případě jsou často dětmi vychováváni dospělí. Souhlasím i s tím, že to v Turnově neděláme špatně a že bychom za stávající situace neměli nic podstatného měnit. Pokud ano, pak ne teď, ale až po schválení nového zákona, abychom nezpůsobili škody a chaos. A když, tak zcela zásadně změnit systém tak, že bude založený na principu identifikace původce a množství jím vyprodukovaného směsného komunálního odpadu, kdy bude na každého z nás připadat určitá paušální částka (jako nyní) a částka variabilní zohledňující, kolik toho nasypeme do své popelnice. Myslím, že jsme podobně jako Němci nebo Švédové již do takového stadia „odpadové morálky“ dorostli.

* A ještě doplnění ke komentáři pana Drahoňovského k ekologické výchově: Ekologická výchova je součástí vzdělávacích programů již od mateřských škol. Na základní škole jsou pro tuto oblast odborně vyškolení metodici. Školy pak spolupracují s městem.
Všechny školy a školky byly nedávno na náklady města vybaveny nádobami na třídění odpadu. Každý školní rok je Odborem ŽP MÚ organizována soutěž ve třídění odpadů – školy jsou odměněny finančními prostředky, které pak používají na zajištění výletů a exkurzí s ekologickou tematikou a na nákup drobných odměn pro žáky.
Každoročně se školy účastní úklidu parků a přírody v rámci Odborem ŽP organizovaného Dne Země a za odměnu jsou pro ně připraveny akce s ekologickou tématikou (přednášky, exkurze, soutěže).
V rámci Evropského týdne mobility (letos v týdnu od 16. září) a především v rámci Evropského dne bez aut jsou ve spolupráci s odbornými firmami připraveny stánky a akce s programy s tématem třídění odpadů. Letos to bude ve Skálově ulici ve čtvrtek 19. září a to ve větším rozsahu díky spolupráci a za prostředky firmy Omne Bonum, opět v rámci projektu SOLK.

Otakar Špetlík, místostarosta Turnova
o.spetlik@mu.turnov.cz

Související články (celkem 62)

Zobrazit další související články...

TURNOVSKÉ ODPADY – REAKCE NA ČLÁNEK ZBYŇKA BÁČI

Související články (celkem 62)

Autor článku

Komentáře Zrušit psaní odpovědi

Přihlášení

Email *
Jméno
Příjmení