SVATOVÁCLAVSKÁ KORUNA: HOTOVO

0

Turnovský šperkař Jiří Urban má štěstí na zakázky. Nedávno se proslavil v tom nejlepším slova smyslu replikou říšské koruny, jedné z nejcennějších světových středověkých památek. Replika říšské koruny je ozdobou výstavních prostor na Karlštejně a různých míst v hlavním městě, kam se během roku dostane. Nyní Urban dokončil repliku druhé vrcholné středověké památky – Svatováclavské koruny. „Pracoval jsem na ní šest měsíců, což je nepoměrně kratší doba než jsem měl na říšskou korunu, přesto myslím, že i tato replika se povedla. Neměli jsme sice k dispozici ani originál, ani známou repliku ze 60. let, která vznikla v turnovské šperkařské škole, ale jen podrobnou dokumentaci a fotografie. Výsledek je někde mezi originálem a první replikou,“ přibližuje svoji práci Jiří Urban.

Jeho replika Svatováclavské koruny byla veřejnosti představena 28. října při dnu otevřených dveří v pražském Obecním domě (právě zde byla 28. října 1918 vyhlášena samostatná Československá republika), kde se nachází expozice a prodejna firmy Zlaté Mince – Numismatika. Tady by měla být koruna k vidění trvale. „Prostory Obecního domu mají mimořádnou atmosféru, replika Svatováclavské koruny je umístěna v originální Gočárově vitríně,“ shrnuje Jiří Urban. Podle něho jsou koruna říšská i Svatováclavská nabité symbolikou. Svatováclavská je možná jednodušší, ale například způsob zavěšení kamenů je velmi podobný. Pro Urbana jsou obě práce vrcholem toho, kam v tomto směru může český šperkař dosáhnout, byť ho určitě čekají ještě další výzvy.

n201010281256_zap_351_010_koruna„Ke každému z 96 kamenů koruny jsme měli přesný nákres či model s rozměry a dosažitelnou fotodokumentaci originálu. Na koruně je 30 zelených smaragdů, 18 modrých kamenů, vesměs safírů, a 46 kamenů červených – převážně spinelů, ale i rubínů. Ten největší je rubelit. Navíc je na koruně 16 menších kamenů a čtyři velké perly,“ uvádí akademický malíř Václav Zajíc, který spolu se svým synem Ondřejem pro korunu zhotovil repliky všech kamenů ze skelné kompozice (oba jsou vyučujícími turnovské šperkařské školy). Široká škála barev, kterými sklářská výroba disponuje, umožnila zatavovat do kamenů ty nejvěrnější odstíny i třeba napodobit nepravidelné zbarvení, typické pro přírodní safíry. „Nad prací jsme strávili nespočet hodin, mnoho práce přišlo vniveč, protože kámen nakonec praskl, nebo se barevně nepodařil. Výsledek nás ale přesvědčil, že to stálo za to,“ uzavřel Václav Zajíc. Kromě něho, Ondřeje Zajíce a Jiřího Urbana ještě na replice koruny pracovala další vyučující  turnovské SUPŠ, rytečka Eva Víšková. Tato kopie je čtvrtá v pořadí – jedna je součástí různých expozic, kterými se Česká republika prezentuje ve světě, druhá je trvale umístěna ve Vladislavském sále na Pražském hradě a třetí v klenotnici na hradě Karlštejn.

 

Svatováclavská koruna, resp. její originál, váží 2,3 kg, obsahuje 96 drahokamů, vytvořena je z 21 – 22karátového 1 mm silného zlatého plechu. Na vrcholu koruny je kříž, v němž je prý uložen trn z Kristovy trnové koruny. Koruna má průměr 19 cm, výška koruny i s vrcholovým křížkem je též 19 cm. Skládá se ze čtyř dílů spojených závlačkami, díly, mající podobu stylizovaného květu lilie, jsou pokryty drahokamy. Korunu svatého Václava nechal zhotovit Karel IV. pro svoji korunovaci v roce 1347. Byli jí korunováni všichni králové a císaři až do 19. století.

Související články (celkem 7)

Sdílet

Autor článku

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.