Orkán Kyrill, vichřice Emma. Kromě jednoho místa nezpůsobily na Turnovsku žádné plošné škody. Nanejvýš padly k zemi jedinci, výjimečně dva tři stromy na jednom místě (a asi osm stromů v zámeckém parku na Hrubém Rohozci). V Rývových a Metelkových sadech na Šetřilovsku ale vloni v lednu a letos na počátku března padlo dohromady skoro dvě stovky stromů. Tvář parků se tak proměňuje víc, než by zahradní architekti a správci městské zeleně chtěli.
„Každá další vichřice zde způsobí trvalé a nevratné škody. Vloni v lednu byly některé stromy jen uvolněny v kořenovém systému, než se však rány stačily zhojit, přišla letos v březnu Emma a padly k zemi. Bude to takhle vypadat při každém dalším vichru, až zde nezbude nic,“ říká jeden z turnovských odborníků na městskou zeleň, který si nepřál být jmenován.
Nemusí být člověk velký pamětník, aby věděl, že současná podoba parku vznikla v podstatě ze vzrostlého lesa. Kdysi vyhlášené šetřilovské městské parky z přelomu 19. a 20. století, do finální podoby dotvořené ve 20. a 30. letech 20. století, postupně zarůstaly a zarůstaly, až se od sedmdesátých let minulého století staly mnohdy jen místem pro odkládání odpadů ze zahrádek z blízké vilové čtvrti. Krásné dřevěné altány chátraly, některé zmizely úplně. V polovině 90. let bylo rozhodnuto, že se parkům vrátí původní podoba, byly pokáceny desítky stromů, obnoveny byly, nebo vznikly úplně nové cesty, volná plocha byla osázena zelení a keři, objevily se tu lavičky a další mobiliář. I přes některé problémy, jako je například podmáčené podloží v části parku a další „drobnosti“, to tady dnes na první pohled vůbec nevypadá špatně. Docela pěkný městský park, řeklo by se. Však se také stal vyhledávaným cílem procházek seniorů z blízkého penzionu a maminek s kočárky.
Co se ale v dosavadní renovaci parku objevilo jako zásadní problém, je určitá nestabilita celé stráně, svažující se k Jizeře. Už před lety, kdy se s rekonstrukcí parku začalo, na tohle mnozí upozorňovali. Nyní, kdy se ze stromů, které rostly prakticky v lese, uvolnily úzké aleje a někde i samostatně stojící tzv. solitéry, je zřejmé, že tyto jsou k poryvům větru ještě náchylnější než dříve. „Loňský orkán Kyrill a letošní Emma, to jsou mimořádné situace a jako takové bych je hodnotila. Vždyť některé stromy nepadly jen působením větru, mnohé se staly obětí vzdušného víru. Je to hodně dáno polohou těchto pozemků nad úzkým údolím, kde se vichr často točí v kruhu,“ přibližuje svůj postoj k tomuto problému
Další etapa rekonstrukce parku je připravena. Radnice chce využít některého z dotačních titulů buď Evropské unie, ale spíš českého ministerstva životního prostředí. Odhad nákladů na celkovou obnovu městských parků na Šetřilovsku je ve výši mezi pěti až deseti miliony korun. K dispozici je architektonická studie, kterou zpracovala renomovaná pražská firma „AND“. Ta byla částečně financována nadací Proměny. Vloni se Turnov s touto studií dostal z celkových 59 měst v republice do finále. Bohužel vítězil konkurenční projekt na obnovu parku v Broumově, jehož rekonstrukci bude nadace Proměny financovat. Turnovu zůstala „jen“ studie. Na jejím základě vznikne projektová dokumentace potřebná k žádosti o dotaci. Když bude úspěšná, mělo by k rekonstrukci parku dojít v letech 2009 – 2010.
Co studie přináší nového? Částečně zachovává současný stav, systém cest a cestiček se zdá být dostatečný, mají být obnoveny dříve zaniklé altány, na některých místech vzniknou průhledy na zámek Hrubý Rohozec. Při vstupu do
„Že by měla být celá stráň vytěžena a parky založeny znovu, to odmítám, jsou zde natolik zdravé a cenné stromy a keře, že by to byla škoda. Bohužel se mělo s tím, že když původní hustý porost otevřeme a uvolníme aleje a některé stromy ponecháme osamocené, více počítat. Bylo chybou, že před deseti lety, kdy se s úpravou parku začalo, se nevěnovala dostatečná pozornost průzkumům. Předešlo by se tím spoustě problémů, které se musely řešit jak při zakládání nového parku, tak v současné době. Základní nezbytností mělo být provedení podrobného dendrologického průzkumu, který měl stanovit fyziologické stáří, zdravotní stav, vitalitu a stabilitu jednotlivých stromů. Podrobný průzkum se začal zpracovávat až v roce 2005, na jaře roku 2007 byla provedena jeho aktualizace pro nadaci Proměny,“ uvádí Šípošová. Podle ní by se mělo s úpravou parků dál pokračovat podle existující studie, jistě by mělo dojít k otevření průhledů od jednotlivých altánů směrem k hruborohozeckému zámku, protože tak to měli navržené i zakladatelé parku. „Nevylučuji ale, že ještě budeme muset část stromů pokácet, například zbývající stromy v modřínové aleji, protože ty budou každým dalším vichrem ohroženy.