SERIÁL TVA O PRÁVNÍCH NOVINKÁCH, DÍL II, DLUHY V DĚDICTVÍ

0

V sérii rozhovorů o právních novinkách navazujeme na články, které jsme v TvA publikovali v roce 2013 a které se týkaly změn, jež měl přinést nový občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 (ZDE). Nyní, po skoro třech letech od jeho účinnosti, jsme se zeptali turnovské notářky Martiny Pokorné, zda jsou nějaké oblasti, o nichž ona sama považuje za vhodné naše čtenáře informovat, nebo zda došlo k nějakým dalším změnám kromě těch, o nichž jsme informovali. Připravili jsme pro vás několik rozhovorů na různá témata. Díl druhý: Dluhy v dědictví.

* Proč je toto téma důležité?
Protože o zadlužených zemřelých kolují mezi lidmi naprosto mylné informace. A když je zadlužený dědic, tak následky toho zadlužení většinou řekneme až u pozůstalostního řízení, a to už je většinou pozdě.

* Co obnáší být zadluženým dědicem?
Takový dědic má exekuce, nebo je v insolvenci, zpravidla v oddlužení. Když jste dědicem a máte jako většina lidí hypotéku, kterou splácíte, tak se nic neděje. Když jste dědicem, který dluh nesplácí a má na sebe vedené exekuce, pak byste neměl uzavřít takovou dohodu o rozdělení pozůstalosti, podle které nabýváte méně než byste podle zákona měl. Tedy když zemře paní, vdova, se dvěma dětmi, syn má exekuci, dcera je bez problému, tak syn by měl nabýt z dědictví polovinu majetku, nebo být vyplacen polovinou hodnoty majetku. Když uzavřou dohodu, že syn nic nechce, tak se vystavují tomu, že věřitelé toho syna vyžalují neplatnost takové dědické dohody.

* Dozvíte se jako notářka o tom, že je dědic v exekuci?
Právě že ne, nemáme přístup do evidence exekucí. Záleží jen na tom, když to pozůstalí sami řeknou. Naopak, co se dozvíme, je insolvence dědice, ta je z pohledu problematiky dědictví zásadnější. Když je dědic v oddlužení – konkurz pominu, ten jsem nepotkala už dobrých 15 let -, tak musí uzavřít takovou dohodu, podle níž nabude přesně svůj podíl, kdyby nabýval méně nebo nic, potřebuje k tomu souhlas insolvenčního správce – ten ovšem nedostane.

* Můžete to vysvětlit na příkladu?
Představme si, že zemře pan Novák, který vlastní byt v ceně jednoho milionu korun. Dědí manželka, paní Nováková a děti Jan a Petra. Petra je v oddlužení. Zpravidla až do doby, než přijdou k nám na první jednání, jsou v klidu a řeknou mi, že paní Nováková si půlku bytu chce nechat a druhou bude dědit Jan, protože Petra má problémy. U mě se pak dozví, že druhou polovinu může dědit Jan, ale musí Petře vyplatit 166.667 Kč (půl bytu 500.000 Kč, z toho 1/3, protože jsou tři dědicové) a nevyplácí je Petře, aby si je mohla utratit, ale vyplácí je jejím věřitelům (na účet majetkové podstaty a rozdělí se jako mimořádný příjem Petřiným věřitelům). Nebo Petra nabude svou šestinu a tu jí pak insolvenční správce zpeněží a peníze rozdělí mezi její věřitele.

* To musí být pro takové pozůstalé obzvlášť smutné…
Právě, zkuste si představit, že máte vydání s nemocí, pohřbem a pak na vás notář vybafne, že musíte vyplácet věřitele. A bohužel se tomu nedá vyhnout, protože my musíme dědice lustrovat v insolvenčním rejstříku a tam, když zjistíme, že dědic je v insolvenci, nemůžeme schválit bez souhlasu insolvenčního správce takovou dohodu, kde by ona Petra nabývala méně než oněch 166.667 Kč.

* Týká se taková situace jenom dětí?
Zpravidla ano, ale může se samozřejmě týkat i manžela, hlavně se však může týkat zeťů nebo snach. Tam, kde je v oddlužení snacha nebo zeť zemřelého, a kde se podával společný insolvenční návrh manželů, považují se zeť nebo snacha spolu s tím dítětem zemřelého – naší Petrou – za dlužníka. Nebo se to může týkat vnoučat tam, kde by nežil náš syn Jan Novák a dědila by přímo po panu Novákovi jeho vnoučata, Janovy děti.

* Je nějaká možnost, jak to řešit?
Musíte to řešit ještě za života toho rodiče, byť chápu, že je to mnohdy složité a nepříjemné. Když zjistíte, že máte dítě v oddlužení, což zjistíte zadáním jména a příjmení v insolvenčním rejstříku, který najdete na serveru justice.cz, máte tři možnosti. Buď to necháte být, ale pak počítejte s tím, že vaši pozůstalí budou vyplácet věřitele vašeho dítěte, nebo že to dítě nabude svůj podíl na vašem domě, třeba jednu čtvrtinu, a tu pak insolvenční správce zpeněží a výnos z toho zpeněžení použije jako mimořádný příjem pro věřitele. Druhá možnost je převést za života darem svůj majetek na jiné dítě, které problémy s dluhy nemá, a zřídit si ve smlouvě věcné břemeno na dožití, pak se v dědictví nic neprojednává a tím pádem nic neřeší. Nebo napíšete závěť, kde majetek odkážete tomu z dětí, které dluhy nemá. Pak by ovšem ten závětní dědic toho zadluženého vyplácel také, tedy jeho věřitele, ale daleko menší částkou.

* Co byste doporučila?
Hlavně to nenechávat na poslední chvíli, kdy rodič je už třeba hodně nemocný. Mně osobně vždycky velice tíží chodit podepisovat převody majetku do nemocnice tam, kde dítě je v oddlužení třeba třetí rok a rodina to řeší až tehdy, když vlastník nemovitosti, rodič, umírá. Ne kvůli mně, ale kvůli tomu nemocnému.

* Vraťme se k tomu, jak to vypadá, když zemře zadlužený člověk…
Tady mezi lidmi koluje fáma, že když mám zadluženého, nebo předluženého rodiče, tak to automaticky znamená, že budu muset platit jeho dluhy. To platí jen v případě, že dítě rodiči ručí za dluhy, jinak ne.

* Jak to vypadá konkrétně v takovém případě?
Když zemře někdo, kdo má dluhy a nemá majetek, za dluhy neodpovídá nikdo (jen manžel, pokud je dluh společný), rozhodně ne děti nebo osoba, která se postará o pohřeb. Když zemře člověk, který má byt v ceně jeden milion a dluhy tři miliony, tak jste v pozici dědice, který si může vybrat. Buď budete chtít ten byt nabýt a budete počítat s úhradou dluhů, uplatníte výhradu soupisu a budete odpovídat jenom za ten milion. Nebo si řeknete, že vám starosti s dědictvím a dluhy nestojí za to, abyste nabýval nějaký majetek, a dědictví odmítnete. Pak, pokud máte děti, mohou dědictví odmítnout i vaše děti a jsou-li nezletilé, bude za ně to odmítnutí schvalovat soud. Není to tak, že byste musel nutně nabývat majetek a platit daleko vyšší dluhy. Chce to ovšem přebírat a číst poštu… No, a když zjistíte, že váš rodič měl nemovitost v ceně 50 tisíc, o niž nemáte zájem, a dluhy milion, tak taky dědictví odmítnete a dluhy pak tím pádem neplatíte.

* Co je výhrada soupisu?
Proces, kterým dědic docílí toho, že dluhy nebude platit celé, ale jen do výše nabývaného majetku. Když se ta výhrada neuplatní, tak ze zákona jako dědic odpovídáte za dluhy v plném rozsahu. Vzhledem k tomu, že většina dědiců ví přesně, zda jejich zemřelý měl nebo neměl dluhy, dělá se výhrada zpravidla jen tam, kde k tomu je nějaký důvod – kdy se věřitelé hlásí do dědictví, nebo když dědí cizí lidé nebo vzdálení příbuzní, kteří nemusejí mít přesný přehled o tom, jak zemřelý žil. Anebo tam, kde je subjektivní opatrnost toho dědice vyšší a dědic má obavy, jaké dluhy by se v budoucnu mohly objevit.

* Jak se taková výhrada soupisu dělá?
Uplatní se u notáře, a buď se dělá soupis pozůstalosti na místě samém, což dělá notář, nebo častěji dědici učiní společné prohlášení o majetku, které notář zanese do spisu. Pak se vyzvou případní věřitelé, aby přihlásili své pohledávky, s upozorněním, že dědic neodpovídá za ty nepřihlášené, pokud již zaplatí na přihlášených dluzích tolik, kolik v dědictví nabyl. O tom je dědic vždy v řízení o pozůstalost notářem informován.

* Děkujeme za informace (pokračování příště).

Související články (celkem 3)

Sdílet

Autor článku

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.