Dům s číslem popisným 143 v Hluboké ulici patří k nejstarším ve městě. V 19. století zde byl legendární Hotel Petrohrad, v roce 1928 objekt koupili manželé Kinských, kteří zde založili obchod s domácími potřebami. Ten patřil k vyhlášeným prvorepublikovým obchodům. Po roce 1948 byl obchod znárodněn, dnešní střední generace zde pamatuje hlavně velkoplošnou prodejnu textilu zvanou „obchoďák“. V roce 1992 získali zchátralý dům v restituci potomci manželů Kinských. Dům byl rekonstruován postupně, v roce 2006 zde byla otevřena výstavní Pasáž Kinský s obchody a službami, která je průchozí do uličky za divadlem. O rodinný majetek se stará Miloš Ptáček, který tím, že trvale žije v Praze, má potřebný odstup od problematiky menšího města. Proto jsme se ho zeptali:
* Pane Ptáčku, většina turnovských obchodníků žehrá na malé tržby a přitom zavírá nejdéle v pět odpoledne. V létě je město plné turistů, ale nápisy na obchodech typu dovolená a zkrácená pracovní doba, to asi nevyzní návštěvníkům moc dobře. Občas se sice objeví pokusy pracovní dobu prodloužit (naposledy majitelka Knihy Českého ráje paní Radoušová), ale nic víc. Je Turnov centrem turistického ruchu, nebo není?
Turnov turistickým centrem byl, je a doufám, že i zůstane. Každopádně návštěvníci mohou být nepříjemně zaskočeni faktem, že se město ve všední dny pravidelně úderem 17. hodiny vylidní. Sám se ptám, je to způsobeno stereotypem domácích obyvatel, který přetrval z minulosti, nebo jde o vynucenou skutečnost, kterou způsobili obchodníci ve městě?
* Vy sám patříte mezi zastánce stavby obchodního centra na Koňském trhu. Většina místních obchodníků je proti tomu, vidí v tom likvidaci svých obchodů. Stavba je sice nyní díky finanční krizi odsunuta na neurčito, jednou ale na Koňském trhu jistě něco vznikne. Co vy na to?
Města vznikala historicky v místech, kde fungoval obchod a pro lidi byla práce. Město má sloužit svým obyvatelům v rámci svých možností co nejlépe. Lidé zde pracují, odpočívají, ale i nakupují. Továrny a výroba jsou dnes na okrajích měst a z původních průmyslových areálů vznikají nákupní centra i v samých městských centrech. Pokud mají kombinovanou funkci, tedy nejen prodej, ale i služby, možnost odpočinku, sportu, parkování, bydlení a podobně, budou pro města prospěšná a dokážou přivést další návštěvníky. Z toho důvodu nevidím v podobné stavbě na Koňském trhu jen konkurenci, ale i oživení Turnova jak pro turisty, tak i pro obyvatele přilehlých i vzdálených obcí, kteří dnes mohou jet do Mladé Boleslavi nebo Liberce. Když jim Turnov nabídne něco podobného, proč se nezastavit tady? Pokud se podíváme za hranice po Evropě, zatím tedy spíše západně od nás, vidíme v podobně velkých městech žijící centra s pěšími zónami, kde prosperují vedle sebe obchody místní s obchody velkých řetězců, úspěšně fungují kavárny, pekárny, restaurace všeho druhu, služby ad. Proč by tento obraz neměl postupně vzniknout i v Turnově s obchodním centrem, nebo i bez něj?
* V Turnově je pár obchodů, které mají své stálé místo, a potom jsou zde obchody, které vydrží sotva pár týdnů. Nejsou to až příliš rychlé změny?
I u nás v pasáži máme obchody, které fungují léta, ale i ty krátkodobé. To je dle mého soudu přirozený vývoj a konkurence v demokratickém liberálním prostředí nechá uspět pouze nejlepší.
* Jaká nabídka podle vás v Turnově chybí?
V Turnově nežiji, ale když přijedu ve všední den, většinu běžných věcí vím, kde seženu. O víkendu si musím pro každý chybějící šroubek dojet do Liberce, na to jsem si zvykl a nemůžu po místním železářství chtít, aby kvůli mně otevřeli v neděli po obědě.
* Vy sám máte v pasáži také problémy s návštěvností jednotlivých obchodů, přitom jste v samém centru. I u vás se mění nájemci. Čím to je, je všechno jen o možnosti parkování před obchodem?
Stále hledám optimální nabídku pro zákazníky, společně s nájemci se snažíme vytvořit v pasáži příjemné prostředí. Nabídku v pasáži v poslední době výrazně oživilo rychlé občerstvení McBurger. Parkování mě tolik netrápí, naopak bych uvítal zklidnění dopravy v centru Turnova.
* Finanční krize. V současnosti asi nejskloňovanější pojem nejen u obchodníků. Co dělat, aby přežili obchodníci a abychom přežili i my, nakupující?
Krize asi nebude jen chřipka, nelze se jí však zaklínat vždy a všude. Například nezaměstnanost byla u nás v nedávné minulosti již vyšší a nikdo se neodvážil tehdejší situaci označit za krizi. Obchodníci, nakupující, ale i nenakupující a ani ostatní hlady neumírají, proto všichni přežijeme, byť třeba s omezením vlastní spotřeby. Jestli některý z obchodníků skončí, jistě si dokáže uplatnění najít jinde.