PODĚKOVÁNÍ PANÍ MARII KUBÁTOVÉ

0

Hluboce mě zasáhla zpráva o odchodu naší české spisovatelky, autorky mnoha knih pro dospělé a děti, pohádkářky, dramatičky, sběratelky krkonošského folklóru, kmotřičky turnovské knihovny a především morálně čistého a vzácného člověka. Marie Kubátová byla pro mne životním vzorem moudrosti a síly ženy, která se dokázala vždy postavit na stranu pravdy, čestnosti a hluboké lidské síly ve všem, co konala pro druhé. Nadevše milovala svou rodinu, nesla v sobě tu pradávnou sílu „matek kopce“, která – když bylo třeba – pomáhala těm okolo unést všechny trampoty života.

Mohla bych psát a vzpomínat dlouho na vzácné chvíle našich vzájemných setkání, na to tajemství „rodinného stolu“ Kubátů, na milou a vstřícnou atmosféru jejího prostého a přitom tak duchovně bohatého domova. Na její lásku k drsné krajině Krkonoš, kam ji zavedla životní láska k jejímu muži Jaroslavovi. Všechny dobré vlastnosti a sílu své osobnosti si nesla z rodiny od rodičů a hlavně své maminky Amálie Kutinové. Mé osobní vyznání této vzácné ženy mám hlavně uvnitř hluboko v srdci a duši, kam mohu nahlédnout jen já sama. Řeknu jen, že mi byla nejen přítelkyní, ale také moudrou rádkyní a tak trochu babičkou v zastoupení, která mi tak brzo odešla a kterou jsem milovala.

Turnovu byla věrná opravdu po dlouhá léta mého působení v turnovské knihovně. Řada besed, pořadů, uvedení nových knih v době nejtvrdší totality a tím hřejivější a povzbuzující. Krásná osobní setkání dalších blízkých osobností jako profesor Jaromír Horáček a profesorka Jaroslava Jiskrová, kteří pro turnovskou veřejnost v oblasti kultury vykonali v té temné době tolik významného. Jako mladý člověk jsem měla obrovské štěstí na setkání s osobnostmi, a to mi zůstalo až do dnešních dnů. Knihovnická profese a kulturní konání nepřináší velké finanční zajištění, ale obohatí člověka – pokud má štěstí a dokáže vnímat. Obohatí jej trvale a do posledního dechu hodnotami, které se nedají zaplatit a jsou opravdu trvalé a nepomíjející.

Stejně tak jako na mě, působila paní spisovatelka Marie Kubátová na mladé literárně nadané žáky a studenty.  Literární kroužek Turnovský Granátek byl toho dokladem. Ostatně k devadesátým narozeninám ji mladí tvůrci opět, tak jako k těm osmdesátým, vytvořili dvě knihy. Minulý rok byl celý věnován naší milované pohádkářce ve všem konání dětského oddělení knihovny a ve spolupráci s turnovskými školami. Bohužel se už mladí lidé nemohli s Marií Kubátovou setkat osobně. Její zdravotní stav již byl velmi vážný. Byly jsme spolu v kontaktu po telefonu a nedá se zapomenout na její vyrovnanost a moudrost.

Dovolte mi ocitovat jedno osobní vyznání Marie Kubátové a také vyznání naší profesi při slavnostním večeru z prosince roku 1990, kdy Městská knihovna v Turnově mohla po dlouhých letech své existence svobodně přijmout  jméno svého zakladatele pátera Antonína Marka.
Citace:
„Moje milá přítelkyně, děkuji Vám jako spisovatelka i jako člověk za Vaši věrnou službu české knize. Za Vaše nadšené úsilí, za Vaši krásnou češtinu a kultivovaný projev. S velkým obdivem a přátelstvím Vaše Marie Kubátová …“

Vážení gratulanti,
dovolte mi prosím, abych Vás, hosty na oslavě stosedmdesátých narozenin Vaší městské knihovny takto oslovila a abych se připojila s blahopřáním jménem široké obce českých spisovatelů. Nejen s blahopřáním: především s poděkováním za věrné služby české knize v dobách dobrých i zlých. Sluší se vyslovit takový dík ústy spisovatele, vždyť práce knihovníků je mostem mezi spisovatelskou tvůrčí dílnou a čtenářem. Nahradila bych  však neživé slovo „most“ označením pro bytosti živé, snad „prostředník“, „tlumočník“, hledám v bohaté škále českého jazyka slovo, které by obsáhlo nezbytné rysy knihovnické práce. To jest znalosti literární, znalost lidské psychiky, umění komunikovat se čtenářem v rovině dítěte i v rovině dospělého, čtenáře erudovaného i prostého. A osobní statečnost na rizikovém pracovišti, jímž knihovna  ve vlnění času mnohdy byla. Co tu bylo potřeba taktu i diplomacie, ocitl- li se spisovatel na lavici obžalovaných a měl-li knihovník být před fórem čtenářů i po příkazu svého profesionálního svědomí jeho obhájcem. A i kdybychom pominuli tyto situace mezní, zůstává tu každodenní práce s knihou, jemností materiálu a mírou trpělivosti podobná práci krajkářky. Vždyť  umění je snovat vlákno citu a paličkovat chodníček, schůdný pro poselství knihy ke čtenáři…

(4. 12.1990 – městské divadlo Turnov – slavnostní večer a křest knihovny na Knihovnu Antonína Marka / u příležitosti 170. výročí založení  knihovny.)

Paní Marie Kubátová nás opustila 6. června 2013 ve věku nedožitých 91 let. Jak sama mnohokrát říkala, odešla tam, kam ji zavolala Bílá Ančka a kde už nic nebolí. Rozloučení proběhlo v úzkém rodinném kruhu na její přání. Čest její památce. Zůstává v srdcích všech blízkých lidí, ale také mnoha dětských i dospělých čtenářů.

Eva Kordová, Městská knihovna A. Marka v Turnově, EvaKordova@seznam.cz

Sdílet

Autor článku

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.