Na březnovém zasedání turnovského zastupitelstva vystoupil JUDr. Milan Brunclík, tvůrce TV Bonus. Městu nabídl svůj filmový a digitální videoarchiv. Jsou v něm obsaženy unikátní záběry z podstatné části 20. století do současnosti, on sám si vlastní archiv podle svých slov cení na 108 milionů korun. Městu ho chce nabídnout zdarma. Pouze by mu měly být vyplaceny náklady na digitalizaci archivu ve výši dvou milionů korun a on by archiv v průběhu následujících pěti let zpracoval. Jeho nabídka je časově omezena do konce června t. r. Archiv obsahuje přes 20 tisíc titulů, z toho je 14 tisíc titulů regionálního charakteru (z Turnova a Českého ráje). Archivní materiály postihují období od roku 1921 do roku 2013. Archiv není katalogizován, od roku 1995 jsou k dispozici základní slovní anotace ke každému archivnímu titulu.
„Jen mnohahodinové záznamy z převratných dnů listopadu 1989 představují úžasné svědectví o povaze tehdejšího převratu a dokumentují bídu tehdejších i nynějších převlékačů kabátů. Naopak moje záznamy z roku 1968 jsou svědectvím o odvaze turnovských vojáků, kteří se vzepřeli okupantům,“ přibližuje obsah svého archivu Milan Brunclík. Jak dodává, archiv obsahuje i exkluzivní materiály z druhé světové války. „Turnovští radní zachránili kolem tisícovky vysokoškoláků a jejich pedagogů před totálním nasazením do Říše, když jim zadali unikátní vědecké dílo Plánujeme Turnovsko do roku 2000. Význam této akce můžeme směle přiřadit k tomu, o čem vypráví film Schindlerův seznam nebo k příběhu záchránce židovských dětí sira Nicolase Wintona,“ dodává Brunclík.
Do roku 1989 je archiv v celkové délce zhruba 240 minut na filmových pásech různého formátu, od roku 1989 do roku 2007 jsou archivní materiály v celkové délce 12 360 minut uloženy na analogových videokazetách, od roku 2007 dosud je archiv uložen v digitální podobě.
Zastupitelka Hana Maierová přítomné kolegy zastupitele už v rámci březnového jednání požádala, aby se nad nabídkou Milana Brunclíka zamysleli, protože byla svědkem, jak v nenávratnu zmizel fotografický archiv pana Hajflera, který proměny města dokumentoval ve druhé polovině 20. století. Nyní se k tématu ještě vrátila: „Filmy, které Milan Brunclík natáčel či archivoval ze starých materiálů, jsem měla možnost vidět při nejrůznějších příležitostech. Jsem přesvědčena o tom, že je to velmi cenný materiál, který obsahuje i meziválečnou historii Turnova na filmovém pásu, a potom období od 60. let po současnost. Při mém působení na radnici jsem věděla, že při jakékoli příležitosti k nějakému tématu může pan Brunclík něco připravit,“ uvedla Hana Maierová. Jak zdůraznila, bylo by dobré, aby město našlo s M. Brunclíkem společnou řeč a tyto materiály byly k dispozici.
Nabídku Milana Brunclíka projednala i kulturní komise. Ta radě města doporučila nabídku přijmout a prověřit všechny podrobnosti autorských práv. Komise doporučuje také hledat dotační tituly, které jsou právě na digitalizaci historických materiálů vypisovány. „Podle mého názoru nemusí nutně zpracování archivu platit město. Jsou vypisovány různé granty, některé instituce se digitalizaci archivních materiálů věnují a jsou k tomu i vybavené,“ říká členka kulturní komise, ředitelka Muzea Českého ráje v Turnově Vladimíra Jakouběová. Jak dodala, při vší úctě k městu by bylo žádoucí, aby podobný archiv spravovala nějaká paměťová instituce typu muzea či státního archivu. Zde jsou k dispozici odborní pracovníci-historici, kteří s podobnými materiály umí pracovat a využívat je při různých příležitostech. Důležitá je i samotná péče o archivované materiály. „V každém případě je ale nutné tento archiv zachovat v nějaké ucelené podobě pro budoucí generace,“ dodala Jakouběová.
Vedoucí odboru kultury MěÚ a člen kulturní komise René Brož se domnívá, že nejdříve by měl být specifikován obsah archivu s tím, že by bylo dobré přizvat ke konzultaci nějakého odborníka, třeba z Národního filmového archivu. K dispozici není přehled o tom, co v archivu přesně je a jakou má materiál hodnotu. Bude také nutné jednat o autorských právech. Městu by měly patřit pouze digitální kopie, originály zůstanou v majetku M. Brunclíka. Také Brož se domnívá, že by bylo lepší, aby s archivem pracovalo nějaké odborné pracoviště.
Opakovaně se mezi zastupiteli i třeba v zápisu z jednání kulturní komise objevuje informace o uzavřených smlouvách mezi městem a M. Brunclíkem, někteří požadují provést revizi těchto smluv.
„Opakovaně jsem upozorňovala radu města, že smlouvy uzavírané s JUDr. Brunclíkem nejsou pro město výhodné, ba naopak, jsou pro město maximálně nevýhodné. Budu tedy velice zvědavá na to, jaká smlouva bude vytvořena nyní, pokud zastupitelstvo návrh schválí. Domnívám se, že pro město je cenná pouze část natočeného materiálu před rokem 1989. Navíc je velice pravděpodobné, pokud jsou v nabídce jednotlivé pořady TV Bonus, že něco budeme platit již podruhé a možná i potřetí. K takové situaci by nikdy nemohlo dojít, kdyby bylo již na počátku spolupráce ujednáno, že natočené materiály jsou majetkem města, jako je tomu jinde. Diskutabilní je rovněž cena za digitalizaci, kterou pan Brunclík požaduje. Těžko se bude lidem vykládat, že město nemá skoro na nic, ale na pořízení něčeho, o čem vůbec neví, co to obsahuje, dva miliony najde,“ konstatuje zastupitelka Martina Pokorná.
„Co se týká kritiky uzavřených smluv nebo nějakých nesrovnalostí z doby minulé, musím konstatovat, že neznám obsah smluv, které mělo město s panem Brunclíkem uzavřeny v době působení RTT (Regionální televize Turnov – pozn. aut.) ve druhé polovině 90. let ještě za dr. Šolce a starosty Hejduka, to opravdu nevím. Na počátku nového tisíciletí byla ve spolupráci několikaletá prodleva, ve smlouvách v posledních letech, kdy pan Brunclík pro město natáčí dvě relace měsíčně, je pasáž, že sice natočené relace v rámci objednávky nám – městu – nepatří fyzicky, ale že město může pořizovat kopie, které můžeme používat k osvětovým, vzdělávacím a dalším nekomerčním účelům neomezeně. Samozřejmě při zachování autorských práv,“ vysvětlila bývalá starostka Hana Maierová.
„Myslím, že nabídku pana Brunclíka je třeba ocenit a poděkovat za ni. Nestává se často, aby někdo chtěl výsledek své práce věnovat městu,“ říká starosta Turnova Tomáš Hocke. „Snažíme se celou záležitost nějak uchopit, aby zastupitelé mohli na základě racionálních argumentů o věci hlasovat. Mým úkolem je sehnat k tomu dostatek informací.“ Podle starosty jde v zásadě o čtyři důležité věci.
První je rozsah archivu, aby bylo možné přesně říci, co a v jakých stopážích je součástí daru. „Není to neúcta k panu Brunclíkovi, já musím veřejnosti říci a zdůvodnit, za co jsme veřejné prostředky požadované na digitalizaci dali, co tím město získá, a musím to umět obhájit. Když to neudělám, tak mé rozhodnutí i rozhodnutí zastupitelů může někdo rozporovat trestním oznámením a my musíme mít všechna fakta k dispozici,“ přibližuje starosta. Druhou otázkou jsou autorská práva, aby město mohlo k nekomerčním účelům archiv svobodně využívat. Třetí záležitostí je nový občanský zákoník a obecně statut daru. „Snažíme se zjistit na finančním úřadu, co to pro nás vlastně znamená, jestli musíme mít nějaký odhad, aby to bylo v souladu s novým občanským zákoníkem.“ Poslední důležité téma je podle starosty převážně technické, a to je zajištění náležitého vybavení, aby s archivem bylo možné pracovat. Je třeba nastavit jednoduchý systém vyhledávání, zjistit cenu za digitalizaci materiálů a možnosti získání grantů a podobně, na což by bylo dobré spojit se s nezávislým odborníkem na tuto problematiku.
„Co se týká uchování a práce s archivem, tak vycházím z toho, že to má být dar pro město. Proto se mně jeví jako asi jediné možné řešení dát archiv do správy kulturnímu centru, kde mají technické vybavení i pracovníka, který s filmovými materiály pracuje. Archiv by samozřejmě mohly využívat i další instituce. Budeme vlastnit jen digitalizované kopie, ne originály, takže je to spíš o systému zálohování,“ vysvětluje Hocke. „Nabídka pana Brunclíka je ohraničena koncem června, máme dobrou vůli všechny nastíněné problémy vyřešit, v tuto chvíli ale nevím, jestli je v našich silách vše stihnout, aby mohl být zastupitelům předložen naprosto transparentní materiál jako podklad k jejich rozhodování,“ dodal Tomáš Hocke.