NOVÝ ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA TURNOVA – CESTA K TOTÁLNÍMU ÚPADKU?

0

Územní plán, který se město Turnov chystá přijmout, vzniká na základě beznadějně zastaralých odborných postupů, povede jenom k zbytečné úřední buzeraci občanů a v budoucnu přinese závažné problémy. Moderní strategie rozvoje města sledují úplně odlišné cíle a především jsou koncipovány jako nekomplikované plány, ve kterých se dokáže orientovat úplně každý, protože je důležité, aby se občané mohli spolupodílet na rozhodování o budoucím rozvoji města. Rozumná města se totiž snaží občanů srozumitelně vysvětlit, co je cílem rozvoje, a nikoliv jim vnucovat složité plány, kterým nikdo, krom několika vyvolených úředníků, nerozumí.

Ve vyspělém světě se už po několik generací ustupuje od zonálního plánování (připravovaný turnovský územní plán) a přechází se k stanovení maximální nebo minimální kapacity území. Jak to funguje, si ukážeme na jednom důležitém parametru kapacity území, který takzvaní „turnovští odborníci na územní plánování” úplně ignorují, a to přesto, že z hlediska budoucího rozvoje a prosperity města je to naprosto zásadní hodnota, která doslova rozhoduje o budoucnosti Turnova. Pokud totiž tohle nezvládneme, za pár desítek let skončí Turnov jako upadající periférie bez budoucnosti.

Oním základním parametrem je hustota osídlení v centru, přesněji v případě Turnova v tzv. intravilánu města, což je při určitém zjednodušení území uvnitř administrativní hranice města, která se obvykle udává v přepočtu na jeden hektar. Město Turnov se tímto číslem rozhodně nechlubí a je hodně nesnadné ho v podkladech najít, ale pokud důkladněji zapátráte, tak zjistíte, že se jedná o 67 lidí na jeden hektar. Co toto číslo v praxi znamená? Podívejte se na první schéma, které ukazuje model takzvané „nezahuštěné zástavby”.

n201406041025_zap_180_2014_tuOsu nákresu tvoří ulice a v našem výřezu máme po obou stranách čtyři čtverečky, které reprezentují čtyři domy, ve kterých bydlí 4 x 4 lidé, tedy celkem 16 obyvatel. Není nic podivného na tom, že od každého domu vedou do ulice napojení sítí (voda, kanalizace, elektřina), které jsou zaznačeny čárkovaně. U každého domu je lampa veřejného osvětlení, která tam musí stát. Domyslete si ještě, že někdo (technické služby a další správci) nepřetržitě uklízí veřejné prostory a opravuje chodník a silnici, která slouží pro přístup k domům.

n201406041026_zap_181_2014_tuDruhé schéma ukazuje typickou situaci v centru města. Čtvereček teď reprezentuje bytový dům, který má v přízemí obchod a v patrech jsou celkem čtyři byty a v každém z nich bydlí čtyři lidé.
V tomto domě tedy také celkem bydlí 16 obyvatel, ale v přízemí je navíc obchod. Pro všechno stačí jednoduchá řešení, krátké přípojky, jedna lampa veřejného osvětlení a samozřejmě podstatně kratší úsek chodníku a silnice, který město udržuje. Asi už správně tušíte, že rozdíl v „provozních” nákladech mezi první a druhou variantou je značný. V následující tabulce jsem to spočítal na příkladu lampy veřejného osvětlení. Podobný vzájemný poměr platí pro všechny další složky: kanalizace, voda, energie, nebo údržba veřejných prostranství.

201406041026_zap_184_2014_tu
Podívejte se na další obrázek, kdy jsem dva naše příklady spojil: V praxi si to můžete představit tak, že bytový dům sousedí s vilovou čtvrtí.
n201406041026_zap_182_2014_tuPřesně na hranici těchto dvou typů osídlení jsem fiktivně vystavěl zastávku městské hromadné dopravy, kterou v nákresu reprezentuje logo a červené kolečko. Znovu se opakuje situace s přípojkami, protože i v tomto případě jde o trasování, které má nezpochybnitelné geometrické a prostorové zákonitosti. Obyvatelé z prvních dvou domků to mají k zastávce ještě relativně blízko. Pro oba vzdálenější však už je zastávka značně daleko. Zato obyvatelé bytového domu ji mají všichni stejně daleko (pomineme-li cestu po schodech), a to fakticky přímo pod okny, velmi pohodlně, často rovnou u vchodu do domu. Namísto zastávky si můžete představit cokoliv: obchody, školy, ambulance lékařů, restaurace, zázemí pro kulturu nebo další instituce – ve všech případech platí stejná geometrická a prostorová pravidla, kterým se přizpůsobuje chování lidí.

Individuální bydlení znamená, že máte všude daleko, a proto si musíte chtě nechtě pořídit automobil, se kterým budete parkovat v centru, například když půjdete třeba k lékaři. Ráno musíte odvézt děti autem, protože na autobusovou zastávku to mají daleko a vlastně se ta cesta otravnou dopravní špičkou vyplatí spíš než děti „dotáhnout” k vzdálené hromadné dopravě. Autobus nemůže stavět na každém rohu, protože to by pak nestihl časový grafikon a několik málo kilometrů by jel desítky minut, takže vyšší počet zastávek to nevyřeší. V ulici s nízkou hustotou osídlení se jen obtížně uživí malé obchody, protože kdo by se vláčel po chodníku s těžkou taškou plnou nákupů? V centru už se nedá zaparkovat (také protože tam parkují všichni, kteří to mají daleko), takže na okraji města vzniknou nákupní centra s obřím parkingem, kam všichni jezdí auty. Dělají to skutečně všichni, protože mezitím v centru začnou krachovat drobné obchody, a to se pozvolna vylidňuje, takže tam stejně nic nekoupíte. Liduprázdné centrum a plné parkoviště aut – nepřipomíná vám to turnovské náměstí? Řešení nenabízí ani městská hromadná doprava, protože zastávky a trasy lze efektivně plánovat jenom v místech, kde hustota osídlení je nejméně 130 obyvatel na hektar (připomínám, že Turnov má 67 obyvatel na hektar). Nefunguje jednoduše nic.

V současnosti je většina odborníků přesvědčena, že města nebudou ekonomicky schopna fungovat při hustotě osídlení nižší než 100 obyvatel na hektar. Pokud nedokáží zahustit svá centra, budou muset zvyšovat daně z nemovitosti a další poplatky. Města si navzájem konkurují, takže po čase se obyvatelé přestěhují do měst s větší hustotou, kde budou náklady na bydlení nižší a paradoxně také vyšší kvalita života. Turnov začne ztrácet obyvatele, postupně upadat a nakonec se stane nezajímavou, chudou maloměstskou periférii. Osobně dokonce tvrdím, že pokud se nezmění demografická křivka, tak budou některá města odsouzena k úplnému zániku, protože středoevropská městská síť je extrémně hustá, a tedy konkurenční, a funkci upadajících měst mohou bez problémů převzít šikovnější města, která jsou v blízkosti (zhruba v okruhu 20 – 30 km). Skutečně kvalitní územní plány rozvoje měst tedy neřeší pomocí složitých norem, kde přesně budou konkrétně stát domy a kolik budou mít oken, ale sledují jako prioritní cíl právě parametr hustoty osídlení centra města.

n201406041026_zap_183_2014_tuNa posledním schématu vidíte podstatu našeho rozhodování. Do plánku jsem zakreslil dva obdélníky, které v jednom případě reprezentují volnou parcelu a v druhém proluku, nebo tzv. brownfields, tj. nevyužitou zástavbu v centru. V Turnově je typickým příkladem brownfields tzv. Koňský trh, ale najdete jich podstatně víc. Rozumná strategie rozvoje představuje soubor opatření, které podpoří výstavbu v centru, tedy například využití proluk. V žádném případě to neznamená, že musíme zároveň zakázat individuální výstavbu. Jde jenom o to ji nepodporovat z veřejných zdrojů a naopak všemi silami podpořit zejména bytovou výstavbu v centru. To je však také politický a nejenom odborný problém, protože sociologové znají jev nazývaný “sen o individuálním bydlení”, který v podstatě obsahuje mýtus životního úspěchu založený na kariérním vrcholu životní cesty v podobě bydlení v rodinném domku. A tak politici slibují a platí z veřejných rozpočtů nemalé náklady, aby jejich voliči mohli naplnit svůj sen… Jenže my na to už nemáme peníze a je potřeba si to nahlas říci! V opačném případě se všichni turnovští občané musí minimálně smířit s do budoucna mimořádně vysokou daní z nemovitosti. Existuje navíc reálné nebezpečí, že se města, která nezvládnou v parametru hustoty svůj rozvoj, v blízké budoucnosti socioekonomicky a kulturně zhroutí!

Na místo veřejné a patřičně odborně fundované diskuze o zásadním problému – a tento text se vám snaží také ukázat, že to vůbec nemusí být debata ve složitých a odborných termínech – město z pohledu územního rozvoje řídí skupina polovzdělaných amatérů, kteří prosazují desítky let opuštěné strategie zonálního plánování a tzv. inženýrské trasování dopravy bez ohledu na sociokulturní realitu města a další nesmysly. Bohužel podobně (ne)kvalifikovaně vystupují i zastupitelé a obecně i turnovské intelektuální elity. Vážení, přečtěte si aspoň skvělou knížku Sídlení kaše (Pavel Hnilička), která srozumitelně shrnuje a vysvětluje tuto problematiku. Raději ale nastudujte více odborných knih, vzdělejte se a neprosazujete řešení, která jsou typická pro činovníky, které označuje krásné, v Čechách bohužel pozapomenuté slovo „fachtidioti”. Tady opravdu jde o hodně a doufám, že Turnov nebude následovat cesty kocourkovských hlupáků, protože v opačném případě tady jednou možná místo města bude stát uprostřed lesů a polí jen maličká osada několika místních, chudých starousedlíků.

Jaroslav Stuchlík
stuchlik.jaroslav@post.cz

Související články (celkem 12)

Sdílet

Autor článku

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.