NEPŘECEŇUJEME OBAVY Z GLOBÁLNÍHO OTEPLENÍ?

0

Jaro razantně zaklepalo na dveře. Teploty v České republice dnes odpoledne šplhaly až k 18 stupňům. V Ostravě a v Brně padly teplotní rekordy. Teplé počasí by podle meteorologů mělo pokračovat i v příštích dnech. Ano, zima prakticky nebyla a v prvních březnových dnech je teplo jako na začátku května. Jsou to neklamné, negativní projevy globálního oteplení, říkají ekologové. A bude ještě hůř. Opravdu?

Kronika Kacanov uvádí: Zima 1886 / 1887 byla na počasí rozmarná. Začátkem listopadu nastala tuhá zima se spoustou sněhu. V první polovině prosince přišlo ale silné oteplení a nastalo krásné jarní počasí. Na lukách rostla tráva a kvetly pampelišky a fialky. Mládež chodila bosa a také celý leden byl krásným jarním měsícem… Tolik kronika. A hovořilo se tehdy o nějakém globálním oteplení? Jistěže se na ekosystému planety podepsalo celé šílené 20. století, ale výkyvy počasí tu byly vždycky!

Nechme ale ještě hovořit kacanovskou kroniku: Léta toho neustálými dešti povětšině zničena úroda, takže mnohým daně sleveny. Nejhůře však bylo na den 3. srpna 1888, kdy po 24 hodin proudem se z oblak lilo, potoky vystoupily ze břehů a zaplavily vše kolem, zvláště Jizera vystoupila ze břehů, protrhla první hráze i vylila se na 1/4 hodiny daleko až k Mašovu a 1/4 Turnova zaplaveno bylo, voda vnikla až po první poschodí domů a jelikož rychle vtrhla, lidé sotva holé životy zachránili, ostatní ponechavše proudům rozbouřených vln. Hráz, jež ochrániti měla osadu Modřice, protrhla a ves zaplavena, osení všechno zničeno a příbytky do polou vodou zatopeny. Že však povodeň za dne přišla, padnul toliko jeden lidský život za oběť. Tak hrozná povodeň to byla, že Jizera po 200 let se tolik nerozlila. Dejž Bůh, by po všechna léta následující, nebylo roku tak nešťastného jaký jest rok tento.

Z napsaného mrazí. Po každém špatném zážitku toužíme, aby se už nic podobného nikdy neopakovalo. Právě ona víra v lepší příští nám pomáhá přežít i ty nejtěžší chvíle. Přání bylo psáno 20 let po posledním válečném tažení, které v našich zemích bylo (Prusko-rakouská válka v roce 1866), a my dnes víme, že Bůh dal a od té doby na území naší země žádná velká, dějinná bitva nebyla. Co však pisatele čekalo v následujících desetiletích? Mnozí se nejspíše dožili hukotu děl a šrapnelů na italské a haličské frontě nebo bojovali u Verdunu či Zborova. Celkem 64 kacanovských mužů narukovalo na bojiště I. světové války, 13 se jich nevrátilo. Také za II. světové války padlo pět zdejších občanů. A potom? Násilná kolektivizace, vylidnění obce do města, ale také elektrifikace (1940), zavedení telefonu (1947), pravidelná autobusová linka (1957), vybudování dosud vyhledávaného koupaliště (1969), oprava penzionu Králíček (2001), nový vodovod… A v dalších letech? Dejž Bůh, by po všechna léta následující…

kacanKronikářské zápisy byly nalezeny před čtyřmi lety při opravě kapličky Panny Marie. K nim byl přidán zápis nový, ze současnosti. Stejně jako ty předešlé je psán na ručním papíře kvalitním inkoustem. Žádné CD ani tisk z laserové tiskárny…

 

Související články (celkem 21)

Zobrazit další související články...
Sdílet

Autor článku

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.