Není pochyb o tom, že občanská sdružení i jednotliví nadšenci jsou hlavní hybnou silou záchrany leckterých památek. V našem regionu například skalního hradu Rotštejn nebo nedalekého Kumburku, i Valdštejn by o zarputilosti a odhodlání malého okruhu lidí mohl vyprávět. Bez nezištné aktivity pár zapálených lidí by většina starobylých památek jen dál chátrala. Tento všeobecně známý fakt zkonstatovali o minulém víkendu účastníci v pořadí již čtvrté mezinárodní konference o památkové péči v občanské společnosti, která probíhala v hotelu pod hradem Trosky. Podle hlavní koordinátorky akce Hany Talli Hlubučkové se konference zúčastnila zhruba třicítka zástupců nestátních neziskových organizací, městských úřadů, muzeí a vysokých škol.
„Konferenci zahájil v pátek 19. října slavnostní večer pro Svatobor, věnovaný aktivitám jednoho z nejstarších spolků v České republice a jeho úloze pro společnost v 21. století,“ přiblížila Hana Hlubučková.
V hlavní, sobotní části konference vystoupila mj. starostka Turnova Hana Maierová, jinak místopředsedkyně krajské sekce Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, která nad akcí převzala oficiální záštitu. „Paní starostka ve svém příspěvku zdůraznila důležitost podobných setkání a ocenila práci neziskových organizací, které v současné době při péči o památky a lidové tradice hrají nezastupitelnou roli,“ řekla Hlubučková. Ta poté společně s doc. Václavem Liškou z ČVUT Praha představila přítomným čtyřsemestrální vzdělávací projekt „Paměť regionů“. Ten by měl dát péči o památky nový rozměr. Podle účastníků konference je třeba více s ochranou památek seznamovat všechny generace. Osvěta pomáhá v boji proti vandalismu, díky ní se lidé s památkami blíže seznámí a tím k ní také získají osobní vztah. Proto se třeba občanská sdružení snaží, aby se na obnově středověkých hradů podílelo co nejvíce mladých lidí.
„Konference opět ukázala na problémy spojené s financováním osvětové činnosti v oblasti uchování místně cenných informací či péči o samotné památky. Stále hledáme způsoby, jak na obnovu památek získat peníze z českých a evropských programů,“ konstatovala Hlubučková. Účastníci konference se podle ní také shodli na nutnosti přestat striktně oddělovat problémy spojené s ochranou památek od problémů s ochranou životního prostředí, ekologií a enviromentální výchovou. „Na příkladu evropsky významného archeologického naleziště v Příšovicích na Cecilce jsme mohli na vlastí oči vidět, jak konzumní společnost umí zničit hodnoty, které přetrvaly několik tisíciletí,“ dodala koordinátorka konference.
Na konferenci zazněla celá řada zajímavých příspěvků, vášnivou debatu mezi přítomnými rozpoutal příspěvek arch. Svobody o nezávislém elektronickém soupisu památek, velký prostor byl věnován diskusi po příspěvku Petra Brestovanského na téma archeologické poklady Příšovic. Za velmi přínosné označili posluchači vystoupení Jana Mocka, vedoucího Správy CHKO Český ráj, o nové koncepci ochrany přírody. Jaroslav Achab Haidler z občanského sdružení Hazkara přiblížil etické problémy při ochraně a konzervaci židovských hřbitovů. Péči o vojenské hroby věnovala příspěvek Jitka Petrušková z Muzea Českého ráje v Turnově. Díky kolegům ze slovenského sdružení Rondel mohli přítomní porovnat odlišné technologické postupy při opravách památek v obou zemích a zamyslet se nad využitím památek jako středisek enviromentální a ekologické výchovy. MUDr. Rákosová na konferenci představila projekt Culture 2000 na Železnobrodsku.
Konference byla zakončena v neděli 21. října dopoledním výjezdem do Příšovic, kde se přítomní seznámili s archeologickými nálezy na Cecilce.
V rámci konference ocenil doc. Liška, předseda spolku Svatobor, nezištnou práci nadšenců při ochraně památek předáním čestné plakety Františka Palackého. Tu Svatobor uděluje u příležitosti 145. výročí svého založení.
Plaketu obdrželi:
► In memoriam Miroslav Hyrš – zakladatel sdružení pro záchranu hradu Kumburku.
► Tomáš Šimůnek – Sdružení pro záchranu hradu Kumburku – za dlouholetou práci při záchraně zříceniny gotického hradu a propagaci kraje zvaného Syřenovsko.
► Amatérský etnograf Ladislav Šourek – občanské sdružení Paměť Českého ráje a Podještědí – za desetiletou práci na záchraně a konzervaci hradu Valdštejn, za pomoc při konzervaci hradu Rotštejn, za objev řady zaniklých mlýnů, rybníků a železářských pecí v regionu, za obsáhlou a obětavou publikační činnost pro sborník Od Ještěda k Troskám a především za práci věnovanou propagaci a záchraně mimořádně cenných archeologických lokalit v Příšovicích.
► Jitka Petrušková – Muzeum Českého ráje v Turnově – za dlouholetou muzejní práci a především za úsilí věnované péči o turnovské hřbitovy, vojenské hřbitovy a hroby, pamětní desky a památníky.
► Albert Loydl – Združenie RONDEL, Zvolen, Slovensko – za práci při záchraně, konzervaci a přeměnách hradu Čabraď.
► Petr Brestovanský – Severočeské muzeum v Liberci – za objev unikátního žárového pohřebiště z pozdní doby bronzové v lokalitě na Cecilce v Příšovicích, za práci při záchraně této lokality a mimořádně cenných nálezů a též za objev a velkou snahu o záchranu unikátního dílenského sídliště z mladší doby kamenné, kultury vypíchané keramiky v Příšovicích.
► Prom. filosof Václav Jenšovský – za celoživotní vlastivědně publikační činnost v Pojizeří, Podještědí a Podkrkonoší, za práci pro občanské sdružení Paměť, za přínos k osvětlení temných zákoutí v historii nejen regionální.