Pana velvyslance Státu Izrael Gary Korena jsem potkala při několika akcích (diskusní panely v Knihovně Václava Havla u příležitosti 25. výročí znovuobnovení diplomatických vztahů s Izraelem, přednáška poslankyně, aktivistky a akademičky Alizy Lavie na Filosofické fakultě UK v Praze). Působil na mě příjemně a neformálně. Proto jsem vedení města navrhla jeho pozvání do Turnova. Ve spolupráci s Eliškou Gruberovou z infocentra a panem starostou Hockem (a jeho týmem) jsme poslali zvací dopis a po kladné odpovědi připravili program. Děkuji všem, kteří se na akci podíleli – včetně ředitelů a učitelů škol, představitelů firem Crytur a Granát a pracovníků městské policie za úspěšný průběh celé akce.
Z mého pohledu je návštěva velvyslance Státu Izrael v Turnově (9. června – viz ZDE) důležitá z několika důvodů.
Zaprvé, Stát Izrael je náš důležitý spojenec a naše vztahy jsou historicky nadstandardní. Můžeme se dohadovat, že nás spojuje společná zkušenost malého národa ve víru nelítostných dějin a mocných sousedů, podobný smysl pro humor, podobný důraz na vzdělání a knižní kulturu, či naše vděčná vzpomínka na tisícileté obohacující soužití s integrovanou, silně vlastenecky cítící českomoravskou židovskou komunitou. V současné době spolupráce pokračuje (jak o ní i konkrétně pan velvyslanec mluvil na besedě) a můžeme jenom doufat, že se poučíme v oblastech jako je věda a výzkum, bezpečnost či nové technologie.
Zadruhé, na malá města, kde žijeme, bychom měli zvát hosty na úrovni, abychom neztratili kontakt se světovým děním. Naše politická scéna se profesionalitě stále má co učit a je dobré vidět pozitivní vzory. Je užitečné slyšet kvalitní angličtinu od nerodilého mluvčího a slyšet informace, které nám regionální, ba ani státní média nezprostředkují, protože řeší jiná témata (např. že začala sezona hub). Izraelští politici a diplomaté si nemohou dovolit povolit ve své profesionalitě, protože tlak na přežití státu v oblasti bouřlivého Blízkého východu je stále větší. Nemohou si dovolit vágnost, politickou korektnost, váhavost a pomalost, jaké důvěrně známe z našeho evropského prostoru. Izraelci obecně dokáží vystihnout a vycítit podstatu problému velmi rychle a stejně rychle umí hledat – a co je důležité, i provést – řešení. Je to pro ně otázkou přežití. Stejně tak pan Koren, přestože diplomat, mluvil konkrétně a jasně. Výborná inspirace!
Zatřetí, Stát Izrael má zkušenost s integrací migrantů. Sám neustále integruje nejen Židy – přistěhovalce (´olim) z celého světa, ale i mnoho afrických migrantů. Je si vědom kladů i záporů migrace, téma rozhodně není vnímáno černobíle. Stejně tak Stát Izrael a jeho představitelé důvěrně znají kořeny situace, která způsobuje uprchlickou vlnu přicházející do Evropy. Spolupráce v této oblasti by byla jistě žádoucí.
Začtvrté, Česká republika je, díky Bohu, jednou z mála evropských zemí, kde ještě není silné tzv. BDS movement (Boycott, Divestment, Sanctions) – tj. hnutí pro bojkot Izraele, stažení investic a sankcí. Hnutí bylo založeno roku 2005 Palestinským národním výborem pro BDS a s velmi výraznou podporou západoevropské levice (kterou novinář Teodor Marjanovič označil za „umanutou“, já bych řekla „naivní“) se snaží tlačit na akademické instituce, soukromé i státní firmy a v neposlední řadě i na vlády, aby hrozbou bojkotu izraelského zboží, pracovních návštěv akademiků, aktivit umělců, spolupráce soukromých i státních firem a dalších, tlačili na vládu Izraele k přijetí vytyčených požadavků. Tyto požadavky jsou formulované značně konfrontačně a některé (např. návrat palestinských uprchlíků na území dnešního Izraele) pro Izrael likvidačně. Stoupenci BDS vystupují neurvale, narušují např. přednášky izraelských akademiků, kteří z jejich pohledu zastávají odlišný názor (tj. nerespektují svobodu slova a vyjádření), narušují koncerty izraelských hudebníků apod. V České republice zatím došlo k protestu publicistů a aktivistů vůči konání festivalu Dny Jeruzaléma. Protest byl podle mého názoru poněkud nevhodný, neboť Dny Jeruzaléma jsou nepolitickou akcí přinášející do Prahy a Plzně jak izraelskou, tak i palestinskou kulturu. Pravidelně se jich účastní představitelé obou komunit, a jsou tak naopak ukázkou (málo medializované) snahy mnoha izraelských nevládních organizací a uměleckých kruhů o propojení „zdola“ židovské a arabské společnosti. Každopádně se domnívám, že vyjádřit veřejně podporu Státu Izrael, jedinému demokratickému státu na Blízkém východě, je pro jeho představitele včetně diplomatů osvěžující a vítanou změnou. Je jistě úlevou nebýt na chvíli odsuzován a posuzován jako „hlavní viník všech problémů Blízkého východu“, jak tvrdí mnohá evropská mainstreamová média (neřkuli viník všech problémů světa, jak by dodaly konspirační teorie).
A v neposlední řadě můžeme návštěvu pana velvyslance vnímat jako dárek pro historický skvost Turnova – synagogu. Zdařilou rekonstrukcí se jistě můžeme chlubit – a kdo jiný by ji ocenil více, než právě Izraelci. Připomeňme, že izraelští návštěvníci synagogy jsou pravidelně udiveni, jak dobře se, ač bez židovské komunity, Turnov o synagogu stará, a vyjadřují nám veliké díky. Často jsou silně dojati. Na takovéto chování vůči židovským památkám zkrátka nejsou ve „východní“ Evropě zvyklí.
A máme tu ovšem i druhou památku, židovský hřbitov, jehož prohlídku pan starosta při návštěvě pana velvyslance trefně zahájil slovy: „Jsou tu v Turnově i věci, na které nejsme pyšní…“ Ovšem možná stojí za připomenutí, že při řešení silničního obchvatu se zvažovaly tři možnosti: 1. zničení hřbitova a průtah obchvatu jeho pozemkem, 2. zachování hřbitova a umístění pilířů mezi hroby a 3. zachování hřbitova s umístěním pilířů na chodníku. Zvítězila poslední varianta. Z tohoto pohledu jde o dobrý konec…
Přeji nám všem, abychom dokázali vnímat světovou společenskou i politickou situaci střízlivě, dokázali si najít kvalitní zdroje informací a dokázali nahlédnout lidskou povahu – včetně naší vlastní – , která v interpretaci světa kolem nás hraje klíčovou roli.
Mgr. Terezie Dubinová, PhD., terezie.dubinova@tiscali.cz
Autorka je kulturoložka a hebraistka. V letech 2008 – 2011 pracovala jako správkyně Synagogy Turnov, nyní externě spolupracuje na jejím kulturním programu.