JAK STAVĚT V RÁJI?

0

Tento rozhovor vznikl spontánně jako ohlas na nedávné poněkud zjitřené projednávání územního plánu v Hrubé Skále. Tentokrát ale nepůjde o diskusi o pozemcích vhodných k zástavbě rodinnými domky na území chráněné krajinné oblasti, nyní se podíváme na možnosti a úskalí povolovacího řízení. Chcete stavět v atraktivním území CHKO Český ráj? Tak to si pozorně přečtěte, co vás čeká. Nejde ale jen o budoucí stavebníky, mnohdy se mezi lidmi diskutuje, proč některá stavba na území CHKO byla povolena a proč jiná ne. I na tyto otázky by měl následující rozhovor se Zuzanou Svobodovou, která má na správě CHKO na starosti povolování staveb, přinést odpovědi.

* Posuzujete stavby na území CHKO z pohledu ochrany přírody a krajiny. Jak to, že některý domek postavit lze a jiný ne?
Jako dotčený orgán státní správy se vyjadřujeme k jednotlivým stavebním záměrům na území CHKO Český ráj. Zpracováváme závazná stanoviska, která slouží jako podklad pro stavební úřady, a ty potom vedou v dané věci stavební řízení. Správa CHKO ve svých závazných stanoviscích vychází ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Vhodnost záměru se posuzuje nejen z pohledu možného vlivu na přírodní hodnoty, ale i z hlediska ochrany krajinného rázu dle § 12 zákona.

 

n200907171535_zap_329_09_stavby* A není takové posuzování příliš subjektivní? Proč někde souhlasíte se stavbou, která je naprosto moderní, a jinde trváte na „klasice“, která se blíží lidové architektuře?

Pro hodnocení krajinného rázu existuje řada metodik, podle kterých jednotliví posuzovatelé postupují. Krajinný ráz se posuzuje zejména z hlediska přírodní, kulturní a historické charakteristiky určitého místa či oblasti.

Co se týká vzhledu jednotlivých staveb, tak to je opravdu těžké shrnout do jedné věty. Krajina Českého ráje je úžasná ve své různorodosti a bohatosti na typy osídlení a druhy staveb. Při rozhodování je důležité posuzovat jednotlivé záměry v kontextu s místem. Velkou oporou při tom je ministerstvem životního prostředí schválený Plán péče o CHKO Český ráj.

 

* Můžete uvést nějaký konkrétní příklad rozdílu v možnosti umístění moderní versus klasická stavba?

Pokud bych měla být konkrétní, tak si vezměte zástavbu v obci Koberovy ve srovnání s Vescem u Sobotky. V Koberovech byl charakter krajinného rázu narušen výstavbou rodinných domů ve druhé polovině 20. století, které svým objemem ani způsobem umístění nerespektují vesnický charakter a historickou strukturu zástavby obce. Jen těžko zde budete zástavbu doplňovat roubenkami. Vesec u Sobotky je pro změnu druhý extrém, jde o vesnickou památkovou zónu se zachovalou urbanistickou strukturou a s architekturou, která je jedinečnou ukázkou původní výstavby v Českém ráji. Zde byste asi jen těžko uplatnili záměr čtvercového domu s plochou střechou.

 

* Takže například v Záholicích mně čtvercový dům povolíte?

Architektonické a urbanistické limity, kterých by se měla výstavba v CHKO držet, jsou obsaženy ve zmíněném Plánu péče o CHKO. A víte, co je katastrofa? Když se tyto limity berou jako dogma. V Záholicích – v ulicové zástavbě domů čtvercového půdorysu s plochou nebo valbovou střechou – opravdu nemáme problém stavbu povolit.

 

n200907171535_zap_330_09_stavby* A co dveře? V limitech se píše, že musí být umístěny z podélné strany objektu.

Ano, to platí. Limity vycházejí z dochované lidové architektury. Snaží se ochránit typický vzhled zastavěných území. A dveře ve štítu jsou stejně netypickým prvkem jako třeba balkony a lodžie. Ale ne vše co není typické, je špatné. Architekturu rozhodně nelze zakonzervovat v minulých staletích. Její vývoj by měl jít dopředu a reflektovat potřeby své doby. V každém případě by však nová architektura měla mít zejména ve venkovském prostoru úctu k tomu cennému, co se dochovalo, a na to navazovat.

 

* Co by měl udělat zájemce o stavbu v Českém ráji?

Hlavně by si měl zjistit maximum informací o pozemku. Je nemálo realitních kanceláří, které inzerují pozemek jako „vhodný pro výstavbu“ nebo „po projednání s úřady vhodný pro výstavbu“, ale často je to tak, že se jedná o pozemky, které z mnoha důvodů stavební nikdy být nemohou. Pro jednu z prvních informací by se měl stavebník obrátit buď přímo na obec, nebo na příslušný odbor územního plánování, kde zjistí základní informaci o územním plánu obce. Jeho další kroky by měly vést k nám.

 

* Když za vámi přijdu s projektem na stavbu roubenky, pochválíte mě?

Český ráj je malebnou krajinou, která má svůj půvab v různorodosti a bohatosti typů osídlení a druhů staveb. Proto se ne všude roubenky hodí a velmi záleží na tom, jaká roubenka to bude. Třeba valašské roubenky nebo kanadské sruby, které tu bohužel nedávno vznikly na několika místech, sem rozhodně nepatří. Navíc v řadě oblastí Českého ráje jsou spíše typické stavby zděné s detaily lizén a šambrán kolem oken a dveří. A co se týká samotných realizací roubenek, tak v řadě případů nedopadají nejlépe. Typizací prvků se vytrácí smysl pro detail a jedinečnost, a řekla bych, že dochází k výstavbě ne příliš zdařilých kopií. K povedeným novým roubenkám však určitě patří ta, co je postavena na konci Vyskeře směrem na Lažany.

 

n200907171535_zap_331_09_stavby* S jakými projekty se setkáváte nejčastěji?

Máme několik kategorií ve své hantýrce. Jedna je „nenadchne a neurazí“. Těchto domů se staví nejvíc, stavebník se snaží splnit všechny limity, z objektů se však vytrácejí lomenice, parapety, portály, šambrány a řada dalších prvků, které dělají místní architekturu zajímavou a jedinečnou. Další kategorií, a řekla bych více tragickou, jsou „katalogové domy“. Nepřestává mě překvapovat, kolik lidí si myslí, že si doma v časopisu nalistují ten svůj nej, který postaví kamkoli. Je mnohem vhodnější obrátit se na architekta, který by měl v řadě věcí umět poradit. Další kategorii se pracovně říká „hrůza“. To je například domek s čtvercovým půdorysem se čtyřmi balkóny umístěný v místě s dochovanou architekturou a urbanistickou strukturou.

 

* A střešní okna?

Střešní okna nejsou problém. Vůbec netuším, kde se bere mezi veřejností mýtus o tom, že máme problém s povolením střešních oken. V poslední době se setkáváme s jiným nešvarem: Někteří architekti chtějí stavbu ozvláštnit a místo klasicky svisle přibitých prken ve štítech navrhují vodorovné umístění. To je v prostředí, kde mají všechny domky svisle přibitá prkna, naprosto nevhodné.

 

* Občas se setkávám s tím, že přijde klient a rád by věděl, zda jeho pozemek je v CHKO, nebo není. Když zjistí, že je mimo CHKO, tak se tváří jako by vyhrál první cenu v nějaké soutěži. Jak je možné, že rozdíl ve výstavbě v CHKO a mimo CHKO je tak markantní?

Rozdíl by neměl být žádný. Ustanovení § 12 zákona o ochraně přírody – tj. ochrana krajinného rázu – platí jak v CHKO, tak mimo. Velký problém shledávám v benevolenci úřadů a nedostatečných pravidlech pro novou výstavbu. Na území CHKO jsou Plány péče, ale co mimo? Pro rozhodování chybí urbanistické studie a regulační plány, v kterých by byla zakotvena základní pravidla. Dokud nedojde k tomu, že i mimo CHKO budou stanovena jasná pravidla, budou se k nám dostávat bungalovy a další nevhodné objekty, které nebudou mít charakter venkovské zástavby. A to je pro budoucnost velká škoda.

 

* Děkuji za rozhovor.

 

Aleš Hoření

autor je pracovníkem CHKO Český ráj

ales.horeni@schkocr.cz

foto autor

Sdílet

Autor článku

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.