HISTORICKÉ ÚZEMÍ TURNOVA BYCHOM SI MĚLI CHRÁNIT

0

Každé řádně a smysluplně vedené město by mělo mít svá určitá pravidla a omezení, pokud za taková omezení považujeme třeba směrný územní plán, nejrůznější výhledové plány pro dopravu, průmysl, školství, zdravotnictví a mnoho dalších oblastí komunálního života. Myslím si, že do těchto oblastí spadá i péče o architekturu a urbanismus města a s tím spojenou historii, pokud takové město alespoň nějakou má. Nemá smysl si nalhávat, že právě Turnov patří mezi města, která jsou přeplněná nejrůznějšími architektonickými skvosty, po nichž zatouží oko i srdce nejednoho zahraničního návštěvníka naší země. Turnov je příkladem běžného provinčního městečka nacházejícího se na přirozené dopravní křižovatce, jehož zachovaný vývoj staví na pozůstatcích zejména středověké historie, přičemž mapuje zejména mladší dobu jeho vývoje. Přesto si myslím, že je natolik zajímavé a vypovídající, že by mu měla být věnována potřebná péče a ochrana nejen těch nejzajímavějších a nejhodnotnějších staveb, ale určitého historického území jako celku.

K naplnění tohoto záměru dlouhodobě slouží vznik městských památkových zón, které jsou vyhlašované proto, aby bylo v rámci jejich hranic chráněno vybrané území města. Stavby v tomto území by měly dlouhodobě respektovat historický charakter samotného města a jejich případné stavební úpravy by měly směřovat k potvrzení tohoto charakteru a k nápravě případných dřívějších nevhodných úprav staveb a prostranství, nikoli k jeho dalšímu narušení.

Takovou zónu má vyhlášenou i město Turnov, a to již od roku 1990, přestože se jedná o oblast opravdu malou. Její hranice vlastně zahrnuje pouze centrum původního města, když hranice tvoří tok Stebénky od nejzápadnější hranice hřbitova až po kruhovou křižovatku v Sobotecké ulici, oboustranně zastavěná ulice Sobotecká a Palackého ulice až k náhonu Jizery. Odtud po jeho protisměrném toku k Votrubcově elektrárně, aby hranice vystoupala svahem nahoru za „Šimákovu vilu“ a dále pokračovala po linii Skálovy ulice, ale až zahradami za muzem na hraně městského parku směrem k bytovému domu na rohu Havlíčkova náměstí. Hranice památkové zóny poté za kostelem Panny Marie opět sestupuje po linii hřbitovní zdi ke Stebénce. Zóna byla vyhlášena v listopadu 1990. První, poněkud nesmělé kroky, se město Turnov pokusilo doplnit nejen v roce 1999, ale i v letech pozdějších, když o rozšíření zejména o celé území Skálovy ulice požádalo odpovědné orgány Národního památkového ústavu, ať již v běžných řízeních o rozšíření této zóny, nebo v rámci odborné revize hranice městských památkových rezervací a památkových zón v roce 2004. Bohužel k žádnému rozhodnutí nedošlo. Na lepší časy se začalo blýskat až v roce 2009 poté, co město opětovně zaslalo svůj požadavek Ministerstvu kultury ČR. Po několika jednáních se shromáždil dostatek materiálů pro to, aby mohl být vytvořen nový materiál k projednání v zastupitelstvu města, ve kterém by se určily nové, rozšířené hranice této památkové zóny.

 

n201104281437_zap_120_2011_tuA to se stalo právě na březnovém zasedání zastupitelstva.  Ve hře bylo hned několik variant. Ta původní z roku 1999, která uvažovala o rozšíření zóny o oboustranně zastavěnou Skálovu ulici za Šimákovou vilou (bez objektu bývalého internátu hotelové školy) až po secesní vilu naproti objektu BBbaru a odtud oboustranně obestavěnou ulicí Husovou, zahrnujíc první tři domy nad křižovatkou ulic 5. května a Komenského, oboustranně obestavěnou ulici Kinského (s vyjmutím bytového objektu po pravé straně a internátu a ZŠ v ulici 28. října), až po hranice se současnou zónou probíhající na konci Havlíčkova náměstí.
Druhá varianta
byla shodná s tou předešlou pouze s tím rozdílem, že by v ní zůstaly i uvažované vyjmuté objekty internátu ve Skálově ulici, bytové objekty po pravé straně Kinského ulice a objekty internátu a ZŠ v ulici 28. října.
Třetí varianta by k té předchozí přidala osm vil v ulici 28. října nad schodištěm do Přemyslovy ulice a oboustranně zastavěnou Přemyslovu ulici od schodů směrem ke hřbitovu.
Poslední, čtvrtou variantou, pak bylo rozšířit památkovou zónu i o industriálně velice zajímavé území mezi náhonem Jizery a úpatím železniční tratě na Malou Skálu, tedy území Mezi mosty a kolem Modré hvězdy.

 

Zde se hodí připomenout, že značné obavy o možném novém rozšíření hranic památkové péče měli již samotní předkladatelé, když v návrhu na usnesení doporučovali realizovat druhou variantu. Naopak pracovníci Ministerstva kultury navrhovali variantu čtvrtou, tedy tu poslední, maximalistickou. Po trochu zmatečném doplňování návrhů na usnesení a několika poměrně i protichůdně provedených hlasováních se však zastupitelé rozhodli pro třetí variantu (z 24 přítomných bylo 19 pro a 5 proti návrhu), když tedy prozatím odmítli zařadit do zóny území za náhonem Jizery. Pokud chcete znát přesné hranice schváleného návrhu na rozšíření hranic památkové zóny, pak se obraťte na odpovědné pracovníky odboru školství, kultury a sportu MěÚ v Turnově.

ROZHOVOR
Co to však znamená pro město a vlastníky objektů v této zóně prakticky? Na to jsem se zeptal jednoho z předkladatelů tohoto materiálu, předsedy komise pro městskou památkovou zónu Ing. Tomáše Hockeho.

 

* Co bude následovat nyní, jak proběhne vlastní schvalovací řízení?

Samotné usnesení zastupitelstva zavazuje starostku města, aby informovala Ministerstvo kultury o možném rozšíření památkové zóny, akceptované zastupitelstvem. Odbor školství, kultury a sportu MěÚ Turnov má informovat majitele všech nemovitostí o záměru rozšíření a precizovat slovní popis nových hranic. Ministerstvo kultury posoudí celý záměr, napíše příslušnou vyhlášku, která v případě všech kladných stanovisek vstoupí v platnost schválením vládou ČR. Celý proces je odhadován na dva roky.

 

* V zóně budou platit asi poněkud jiná pravidla při realizaci stavebních záměrů. Na co se budou muset vlastníci objektů a pozemků ležících uvnitř památkové zóny připravit?

Ano, je to tak. Ochrana památkové zóny zasahuje do základních práv občanů a svým způsobem je omezuje v jejich vlastnických právech. Při jednání v zastupitelstvu jsem i tento argument pokládal na pomyslnou misku vah, proti záchraně historického dědictví, cenných řemeslných detailů a nenávratně mizející architektuře. Majitelé objektů budou muset před případnými realizacemi novostavby či stavebními úpravami stávajících objektů požádat o jedno stanovisko navíc. Oproti stavebníkům mimo zónu budou žádat o rozhodnutí odboru školství, kultury a sportu, kterým bude na základě odborného posudku příslušného pracoviště Národního památkového úřadu, celý stavební záměr posuzován. Z hlediska památkářského budou sledovány především záměry v exteriéru – opravy fasád, výměny oken a dveří, opravy střech, plotů, reklamní cedule a vývěsní štíty. Přísnost posuzování bude vycházet z historické hodnoty objektu na základě plánu péče o památkovou zónu.

 

* Je možné, že se podaří získat i pro tyto vlastníky nějaké výhody?

Ano. U objektů, které jsou zapsány v seznamu kulturních památek a zároveň jsou součástí památkové zóny, lze využívat dotaci na regeneraci památkové zóny (letos 1,1 mil. Kč – pozn. aut.). U ostatních objektů, které nejsou zapsány, bude záležet na vůli zastupitelstva. V průběhu roku 2011 bych rád zastupitelstvu předložil pravidla pro poskytování příspěvků z rozpočtu města na obnovu objektů v památkové zóně, které by mohly být alespoň morálním příspěvkem města k zachování historického dědictví (obdobné příspěvky byly v minulosti poskytovány na výměnu kotle, kanalizační přípojku apod. – pozn. aut.). Obdobný program funguje léta v Jilemnici a mají s ním dobré zkušenosti. Doufám, že má aktivita získá pochopení u ostatních zastupitelů, stejně tak jako rozšíření památkové zóny. Všechna opatření by měla být vyvážená.

 

Tolik tedy téma budoucího možného rozšíření městské památkové zóny. Téma je to natolik zajímavé, že se k němu někdy později určitě vrátíme. Zcela jistě však v době, kdy bude její případné rozšíření skutečně schváleno.

Sdílet

Autor článku

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.