28. ŘÍJEN V TURNOVĚ ANEB 90. VÝROČÍ VZNIKU REPUBLIKY

0

Přestože si myslím, že „osmičková výročí“, která si v letošním roce připomínají obyvatelé Česka, jsou tak trošku projevem zahleděnosti našeho národa do svých vlastních dějin, pokusím se alespoň v několika řádcích připomenout atmosféru vyhlašování republiky v roce 1918 v našem městě. Jak píše Exupéry, co je důležité, je očím neviditelné – obzvláště to platí pro práci historika. Nicméně pokusme se alespoň náznakem vylíčit dny, které zúčastnění obyvatelé Turnova označovali jako „světodějný okamžik, ve kterém se stali pány svých osudů“.

Zprávy o dopoledním převratu z Prahy se šířily v českých zemích rychlostí blesku; 28. října bylo pondělí – do Turnova se první ohlasy dění v Praze donesly okolo poledne. Jednalo se nejdříve o kusé zprávy, které byly stále více upřesňovány. Kolem druhé hodiny zavlály prapory na domech některých turnovských podnikatelů – proslýchá se, že první vlajka se objevila na domě obchodníka Linky v Palackého ulici, pak se objevily také na lékárně a jinde. Vlajky byly vyvěšovány v barvě červenobílé slovanské trikolóry, byly ovšem vyvěšovány i vlajky Spojených států amerických. Den předtím otiskly noviny podobizny Masaryka a Wilsona – 28. října pak někteří obchodníci ve výlohách nechali vystavit jejich kreslené a malované podobizny, coby projev jejich vlastní tvořivosti. Odpoledne, když se turnovští dělníci vraceli z továren, se na náměstí začaly tvořit hloučky obyvatel, kteří čekali na potvrzení informací.

 

n200810271246_zap_465_08_rijenKonečně v podvečer okolo páté hodiny do města dorazilo zvláštní vydání pražských listů, ve kterém byly informace o převzetí moci Národním výborem v Praze potvrzeny. Se stmíváním se v ulicích objevily průvody lidí s lampiony, transparenty a prapory, které končily na náměstí před radnicí. Na radničním pavlánu nejdříve promluvil starosta Sokola Matěj Koťátko – mluvil o zhroucení Rakouska, přijetí Wilsonových podmínek a vytvoření československého státu. Jeho řeč byla spontánně přijata jásotem obyvatel. Lidé zpívali posvátné písně „Kde domov můj“, „Hej Slované“, „Moravo“ či „Nad Tatrou sa blýská“. Po Koťátkovi vystoupila na radnici řada řečníků – manifestaci zakončil Václav Kulich. Obyvatelé se poté v poklidu rozešli.

 

Během této národní manifestace byly bez povelu a zcela spontánně po celém městě odstraňovány symboly monarchie – mnoho žlutočerných orlů z průčelí některých bývalých rakouských úřadů bylo strženo a házeno na dlažbu, do kašny či z mostů do Jizery. Obyvatelé poté obsadili mnoho turnovských hostinců, ve kterých zjitřenou atmosféru probírali do pozdních nočních hodin.

 

Den nato se národní manifestace v Turnově opakovaly a vyvrcholily ve čtyři hodiny odpoledne, kdy (již částečně organizovaně) na náměstí dorazily průvody místních spolků a korporací společně s vojskem. Téhož dne byl ustaven Okresní národní výbor v Turnově, jehož předseda Josef Žďárský z radnice představil veřejnosti ostatní členy tohoto seskupení. Jednatelem výboru byl Václav Kulich – osobnost, která později vylíčila průběh říjnových dnů na Turnovsku a zanechala nám tak jedinečnou památku na tyto dny.

 

n200810271247_zap_466_08_rijenVýznamné a přelomové dny probíhaly v Turnově tedy poměrně poklidným způsobem. Snad jediná komplikace se objevila 30. října. Toho dne do Turnova pronikla zpráva, že liberecká maďarská posádka je na cestě do Turnova, aby z rozkazu litoměřického sborového velitelství učinila v Turnově pořádek – podle jiné verze, aby chránila německého podplukovníka Wolfa ohroženého prý na životě turnovským obyvatelstvem. Především díky agitaci turnovského národního socialisty Stejskala a sociálního demokrata Průšy byla atmosféra rozvířena a muži byli vyzváni, aby se na základě této informace chopili zbraní, a ženy a děti se urychleně vrátily do svých domovů. Muži skutečně pobrali pušky a revolvery, které měli doma a začali se srocovat u turnovských kasáren, kde mělo dojít k organizaci případného odporu. Celou situaci se naštěstí podařilo díky přičinění Václava Kulicha, coby vojenského referenta Národního výboru, pacifikovat. Směrem k Hodkovicím byla vyslána výzvědná hlídka studentů na bicyklech, která měla zjistit, jsou-li informace o postupu maďarského vojska pravdivé. Podle zachovalých informací skutečně maďarská setnina k Turnovu pochodovala, nicméně po zprávách o organizovaném odporu v Turnově se v Rychnově rozprchla.

 

Po této epizodě začal turnovský Národní výbor konat již svou práci a postupně přebíral moc. Byl to nelehký úkol, nicméně zanícení členů výboru pro národní věc bylo velké a celá složitá práce pro ně vlastně byla vytouženým snem, který se během několika beznadějných let první světové války proměnil ve skutečnost.

Situace v převážně českém městě Turnově tak v konečném výsledku nebyla nijak zvlášť dramatická a přerod monarchie v republiku zde proběhl až na zmíněnou epizodu poklidným způsobem.

 

Michal Babík

Autor je historikem Muzea Českého ráje v Turnově

babik@muzeum-turnov.cz

Sdílet

Autor článku

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.