TURNOVŠTÍ ZASTUPITELÉ PODPOŘILI VÝSTAVBU CENTRA URGENTNÍ MEDICÍNY I NOVÝ MODEL FINANCOVÁNÍ (S ANKETOU ZASTUPITELŮ)

0

Zásadním tématem květnového zasedání turnovského zastupitelstva města byla výstavba Centra urgentní medicíny (CUM) při krajské nemocnici v Liberci. Jak na zasedání zaznělo, nyní vrcholí šest let náročných příprav, je vydáno územní rozhodnutí a blíží se stavba samotná.
Jak uvedl ředitel Krajské nemocnice Liberec MUDr. Richard Lukáš, poslední větší modernizace nemocnice proběhla před 25 lety, většina budov již technicky nevyhovuje novým požadavkům na provoz zdravotnických zařízení. KNL – to je dnes 37 větších či menších objektů, některé jsou staré i sto let, budova chirurgie osmdesát let. Nejvýraznější stavbou liberecké nemocnice je 13patrový „panelák“ z roku 1978, ve kterém je nyní umístěno více odborných pracovišť, než bylo původně zamýšleno! „Byl bych velmi rád, kdyby proto výstavbu Centra urgentní medicíny a jeho novou formu financování podpořili nejen turnovští zastupitelé, ale podpořila ho i zdejší veřejnost,“ uvedl Lukáš. V Liberci podle něho nezapomínají ani na nemocnici v Turnově, která je pevnou součástí KNL. V budoucnu by zde mělo vzniknout nové oddělení ARO jako samostatná stavba v areálu nemocnice a také centrální příjem na místě dnešních ambulancí.
Podle prof. Petra Moose, který stojí v čele týmu, který stavbu CUM připravuje, byly původní odhady nákladů 1,9 miliardy Kč, nové, zejména hygienické požadavky a také příprava areálu na další etapu rozvoje ale stavbu prodražily na současných 2,4 miliardy. Kdyby se nicméně centrum nepostavilo, mělo by to vážné důsledky pro péči o pacienty, ohroženy by byly akreditace některých oborů. Výstavba CUM se předpokládá v letech 2022-2024.
Jak doplnil starosta Turnova Tomáš Hocke, město se zavázalo po dobu 19 let na tento projekt, resp. i na financování turnovské nemocnice posílat ročně 7,3 mil. Kč. To ale v roce 2024 skončí, zbylé náklady převezme hlavně Liberecký kraj. Město tím přijde o místa v orgánech řízení nemocnice – v dozorčí radě bude zasedat jeden zástupce Turnova, dojde i ke zmenšení akcionářského podílu města z 10 na 3,5 % v rámci KNL.
Nový model financování a podporu výstavby CUM v Liberci podpořilo na jednání všech 23 zastupitelů města. (PCH)

Vizualizace CUM KNL

ANKETA ZASTUPITELŮ

Otázka zněla: Zastupitelé na svém květnovém zasedání projednali aktuální situaci Krajské nemocnice Liberec. Jak vnímáte projekt modernizace KNL a spolufinancování města Turnova včetně nižšího akcionářského podílu Turnova? Jak hodnotíte plánovanou modernizaci turnovské nemocnice?

MUDr. MARTIN HRUBÝ, zastupitel za Nezávislý blok
Modernizaci a dostavbu obou nemocnic považuji za naprosto klíčovou pro jejich další spolehlivé fungování. Pokud půjdeme k samotné podstatě, je problém obou nemocnic stejný – nedostatek prostor moderně dispozičně řešených a odpovídajících roku 2020. Samozřejmě rozsah odpovídá velikosti nemocnic. Výstavba CUM (Centrum urgentní medicíny) v Liberci je nyní odhadována na 2,4 miliardy plus dovybavení a změny v areálu ve výši asi 800 milionů. Odhadované náklady na projekt dostavby ambulantního traktu s urgentním příjmem spolu s výstavbou pavilonu ARO se pohybují kolem 200 milionů.
Původní plán se spolufinancováním výstavby CUM v Liberci všemi spoluvlastníky podle akcionářských podílů byl na hranici možností Turnova při původním předpokladu celkových nákladů kolem 1,2 miliardy a podílem města 7 milionů ročně. Po nárůstu na dvojnásobek jiné řešení, než že financování na sebe vezme kraj, neexistuje. Změna akcionářských podílů je potom logickým vyrovnáním majetkových podílů. My v turnovské nemocnici potom doufáme a věříme, že finance města původně určené na výstavbu CUM bude moci město použít pro výstavbu turnovské nemocnice.

Ing. MICHAL KŘÍŽ, zastupitel za ANO 2011
Tím, že turnovští zastupitelé jednohlasně schválili provedení první etapy modernizace Krajské nemocnice v Liberci, vyslali jasný signál o tom, že tento projekt z jejich pohledu hraje jednu z klíčových rolí v rámci regionálního zdravotnictví. Je také důležité si uvědomit, že v současné době již pozbývá smyslu mluvit zvlášť o liberecké a turnovské nemocnici, protože obě zařízení spadají pod akciovou společnost Krajská nemocnice Liberec (KNL). Nutno dodat, že kdyby turnovská nemocnice nevstoupila do této společnosti, byl by její osud nejspíše stejný jako nemocnice v Semilech – měla by potíže s personálem, jeho vzděláváním i přijímáním nových mladých lékařů. Jen pro představu: Do turnovské části KNL putovaly za posledních pět let investice v celkové výši zhruba 160 milionů korun, přičemž jsem toho názoru, že pro zajištění dalšího pružného a rychlého rozvoje nemocnice by město mělo odprodat svůj zbylý podíl v KNL kraji. Rád bych v souvislosti s plánovanou modernizací zdůraznil, že stejně jako pečovat o stav budov a zdravotnického vybavení je neméně důležité poskytnout dobré podmínky pracovníkům nemocnice. Pokud bychom totiž měli skvěle vybavenou nemocnici, ale nikoho, kdo by se staral o pacienty, byly by veškeré moderní technologie k ničemu. Pevně věřím, že turnovská nemocnice bude dále vzkvétat a zároveň všem přeji, aby nemuseli jejích služeb využívat a zůstali stále zdraví.

MUDr. ROSTISLAV POLÁŠEK, zastupitel za ODS
Podinvestovanost českého, zvláště regionálního zdravotnictví je jeho hlavní slabinou. Máme kvalitní zdravotníky, dostupné nejmodernější léky, technologie a přístroje, ale máme zastaralé nemocnice. Ústavou dané právo na zdravotní péči vnímám i jako právo přijít do kvalitní nemocnice. Jestliže se stát snaží dohnat investice do nových nemocničních pavilonů pro „své“ – rozuměj hlavně pražské a brněnské nemocnice, jakoby nemocnice krajské, které poskytují z více než 90 % stejnou péči, včetně té superspecializované, vnímal jako cizí. Liberecký kraj se proto rozhodl, že se ujme role investora sám a vzhledem k vlastnické struktuře KNL připadl nemalý díl této zátěže i na Turnov. Ten se stal rozhodujícím jazýčkem na vahách a projekt modernizace mohl začít a pokračovat až do nynější fáze, kdy se blíží realizace. Role našeho města si lékaři KNL velmi váží. Na druhou stranu není normální, aby investiční zátěž do obrovské nemocnice nesla místo státu města velikosti a typu Turnova. Je skvělé, že se podařilo vytvořit model, který nás od roku 2024 tohoto finančního břemene zbavuje. Snížení obchodního podílu ve společnosti KNL se podle mého názoru fakticky neprojeví ve vlivu města na chod turnovské nemocnice. Jsem rád, že toto vidění přijalo svým hlasováním zastupitelstvo města na svém květnovém zasedání.
Při té příležitosti slíbil generální ředitel KNL MUDr. Lukáš, že se ihned po vysoutěžení dodavatele stavby pro nový pavilon v Liberci, tedy v příštím roce, rozběhnou i investice v Turnově. Pojďme si to pamatovat. Já jako kardiolog, tedy se vztahem k interním oborům, považuji za nejpalčivější problém neefektivní a roztříštěný příjem akutních pacientů. V současné době se v ČR prosazuje koncept urgentního příjmu. Tj. jednoho příjmového místa v nemocnici odděleného od lůžkových stanic a poraden, s dostupností lékařů a sester všech odborností, s odděleným provozem a vchodem. To zjednodušuje práci záchranné služby, šetří čas u akutních stavů a snižuje riziko chyby. Pandemie covid-19 nám znovu připomenula, jak je toto důležité. Kdybych byl chirurg, určitě bych dal na první místo rozšíření a modernizace ARO. Ale i jako kardiolog to považuji za naprosto nezbytné. Jen bych to nenazýval ARO. Tato nová jednotka by kromě zázemí pro operační obory měla být multioborovým JIPem. Pojďme to přejmenovat. Aby bylo všem jasné, že toto nové oddělení se bude starat o všechny pacienty vyžadující intenzivní péči bez ohledu na základní onemocnění, pokud nebudou muset za centrovou péčí do Liberce.

RNDr. JOSEF UCHYTIL, zastupitel za PROTO
Zdravotnictví a obzvlášť jeho financování je téma, jehož složitost doslova nezná mezí. Mělo by být rolí státu zajistit nejen skvělou zdravotnickou službu, ale ji i dokázat napřímo financovat.
Je obrovsky špatně, že stát podporuje fakultní nemocnice a na naši krajskou, která z jakéhokoli úhlu pohledu de facto je fakultní, nechává na holičkách, respektive na managementu nemocnice, kraji a ostatních akcionářích, mezi něž se řadí i město Turnov.
Výsledkem této absurdní situace je pak fakt, že obec s rozšířenou působností (Turnov) supluje roli státu a spolufinancuje modernizaci krajské nemocnice.
Vnímám proto velmi pozitivně rozhodnutí Libereckého kraje a výsledek jednání akcionářů, kdy dojde ke snížení akcionářského podílu Turnova a ruku v ruce s tím po roce 2024 k ukončení naší příplatkové povinnosti. Budeme tak moci částku alokovanou v rozpočtu například nasměrovat do naší nemocnice, ať už do oddělení ARO, nebo urgentního příjmu.
Panu starostovi se povedlo vyjednat pro Turnov maximum. Za dobu mého členství v dozorčí radě KNL jsem nabyl přesvědčení hraničícího až s jistotou, že stávající management KNL vnímá turnovskou nemocnici jako velmi důležitou součást celku, podporuje rozvoj toho, v čem jsme v Turnově jedineční a opravdu projevuje snahu o zachování klíčových oborů v nemocnici. Zdálo by se, že bychom tedy ani žádný akcionářský podíl nepotřebovali. Ale opak je pravdou – management se může kdykoli změnit, a to celkem rychle, stejně tak rozložení politických sil na kraji. Proto tleskám panu starostovi, že prosadil do dodatku akcionářské dohody nemožnost vytěsnit město Turnov jakožto akcionáře v příštích padesáti letech, že vyjednal možnost účasti zástupce našeho města na jednáních představenstva. Že i nadále budeme mít zastoupení v dozorčí radě a pokud to jen trochu půjde, že bude v tomto orgánu i zástupce zaměstnanců turnovské nemocnice.

DANIELA WEISSOVÁ, zastupitelka za Českou pirátskou stranu
Já osobně jsem před lety velmi těžce nesla fúzi turnovské Panochovy nemocnice s KNL. A přesto, že v té době nebylo možné žádné jiné uspokojivé řešení, vnímám to jako velkou nespravedlnost státu – resp. systému – vůči malým nemocnicím. Prodej do soukromých rukou by bylo velké zlo. To jsme konečně mohli vidět na mnoha případech v republice. Takže vstup do KNL byl logickým řešením situace.
Za těch pár let se situace „nějak“ stabilizovala, byť jsou pro mě, jako laika, některá řešení záhadou. Jako příklad uvedu panem Horáčkem zaplacenou moderní kuchyň, ve které se vaří kolem tří tisíc jídel, která se vozí do firem v okolí, a našim nemocným se vozí jídlo z Liberce. Hmm. Ale jinak určitě uznávám provedené investice do naší nemocnice i to, že je plánován její další rozvoj. Péči o naši spádovou oblast máme zajištěnu, specializovanější výkony, které se tu nedělají, zajistí liberecká nemocnice. Je zde i výhoda ve vzdělávání lékařů a zdravotnického personálu i sdružené nákupy. To, že je pro libereckou nemocnici nezbytné vybudovat trauma centrum, je jasné. Pokud si má nemocnice udržet úroveň rovnou fakultním nemocnicím, musí být schopná poskytovat i takovou péči. I proto jsem hlasovala pro, byť si o „holdingu“, do kterého v čase přistoupí i další nemocnice v kraji, myslím své. Jak jsem řekla na společném setkání se zástupci KNL a zastupitelů, OÚNZ už jsem zažila. Nicméně, nyní mnoho jiných možností nemáme a to, že KNL bude plně patřit kraji, snad dává dostatečné záruky. Byť těch pár výhod, či výjimek, které jsme z titulu vložení našeho majetku do KNL měli, touto změnou ztratíme. Ale chci tomu dát důvěru a věřím, že Turnov bude mít v krajském zastupitelstvu vždy dostatek zastupitelů, aby mohl zájmy našeho města a jeho obyvatel ohlídat. Doufám též, že vládou avizované finance do zdravotnictví skutečně půjdou a že rozvoj všech nemocnic v kraji, včetně investic, nebude pro krajskou pokladnu tak bolestivý, jak se nyní jeví.

Sdílet

Autor článku

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.