Za posledních dvacet let jsme byli svědky bezpočtu debat, ale i studií úprav nivy Jizery od autobusového nádraží po Dolánky. Nikdy ale nebylo nic dotaženo do konce. Nyní to vypadá, že by přece jen nějaká vize mohla vzniknout. Jde o nejcennější území, které Turnov má. Město by tedy mělo mít připravený plán, jak území zatraktivnit a zároveň mu neuškodit. Bude-li pevná vize, mohou pak být jednotlivé kroky naplňovány postupně.
Snímek ze zahájení výstavy studentských prací na radnici
Zkraje loňského roku věnovali turnovští zastupitelé částku 200 tisíc korun na tvorbu architektonické studie. Byla navázána spolupráce s Fakultou umění a architektury Technické univerzity v Liberci. Na konci léta se konal workshop, kterého se vedle českých studentů zúčastnili i studenti architektury z Itálie. Výsledky jejich práce byly představeny vloni na podzim s tím, že další část bude veřejnosti představena letos na jaře. To platí. Na začátku března byla v prostorách turnovské radnice zpřístupněna výstava prací studentů z mezinárodní dílny a nově práce studentky liberecké fakulty Aleny Novotné. Ta pochází z Turnova, takže na výsledku její semestrální práce na téma údolní nivy Jizery je to znát.
Jeden z nápadů z mezinárodní dílny…
V rámci zahájení výstavy starosta Turnova Tomáš Hocke shrnul kroky, které se kolem Jizery v současnosti dějí. Vloni probíhala kolem mostu v Palackého ulici výstavba opěrné zdi, která je součástí protipovodňových opatření. Mj. jsou zde nově dvě schodiště vedoucí přímo k řece. V prostoru směrem k Dolánkám dojde ještě k mnoha dílčím změnám. Profesionální hasiči chystají výstavbu nového areálu na Vesecku, na místě firmy Chaton vyroste restaurace s minipivovarem, území bude čím dál více zatíženo cyklisty na Greenway Jizera jedoucími kolem náhonu, což do budoucna přinese nutnost vystavět ještě jednu komunikaci pro pěší podél řeky. Otázkou je případně nové umístění kynologického cvičiště, výstavba nových sportovišť, další úprava plochy bývalého koupaliště. Arch. Radek Suchánek z liberecké fakulty přiblížil hlavní myšlenky z mezinárodní dílny, které se zúčastnilo 12 studentů. Ti se snažili vnímat symbiózu města a řeky. Jako zásadní se jim zdálo přímé napojení historického centra s Daliměřicemi. Proto navrhli jednoduché lávky i třeba obytný most, který se nám zdá být ze současného úhlu pohledu jako hodně vizionářský až utopický. Studentům se velmi líbila údolní niva řeky, proto na několika místech navrhli odpočinková mola a zákoutí navazující úzce na řeku.
Práce Aleny Novotné: Návrh umělé průtočné zátoky
Samostatně byla představena práce studentky Aleny Novotné. Ta se údolí Jizery věnovala delší dobu, takže zde máme k dispozici ucelený pohled na dané území. Zabývala se plochou od jezu v Dolánkách až po turnovský jez u Juty.
„Hlavním záměrem mého návrhu je lepší propojení údolí Jizery s okolním městem a jeho využití ve prospěch obyvatel města i jeho návštěvníků. Přidávám několik nových míst, kudy se mohou lidé dostat přes řeku. Jsou to dvě nové lávky a samoobslužný přívoz,“ přibližuje Alena Novotná své řešení. Jako bonus pro snadné překonání údolí mezi centrem města a Daliměřicemi navrhuje lanovku. Ta je samozřejmě v současnosti spíše z říše snů, ale za dvacet, třicet let? Kdo ví?
Obytná čtvrť namísto dnešního odstavného parkoviště. Jak by se vám líbila?
Studentka území rozčlenila podle i dnes patrných částí, prostor bývalého koupaliště je zaslíben sportu a společenským aktivitám, je tu třeba taneční parket pro letní koncerty. Navazující území po toku řeky má spíše charakter rekreační. Je tu rozšířená síť cest pro pěší i okruh pro kolečkové brusle. V části naproti dnešnímu kynologickému cvičišti je navržena umělá průtočná zátoka, která by v létě zvala ke koupání i třeba k zastavení vodáků na lodích. Uprostřed dnešních luk by byl nízký val ze zeminy, který by sloužil jako protipovodňová ochrana a současně vybízel k dalším aktivitám. Po celé ploše jsou roztroušena malá zákoutí, kde by mohla trávit volný čas rodina s dětmi či mladí s přáteli.
V místě dnešního odstavného parkoviště Na Lukách je navržena nová obytná část města, místo by bylo vyvýšeno, aby odolalo povodním. Řešen je také prostor od mostu v Palackého ulici k jezu. Mohlo by tu být vodácké centrum, či promenáda kolem břehů. Obě nábřeží jsou zakončena majáky, které symbolicky uzavírají území.
„V následující době budeme muset hledat společenský konsenzus, znát názory obyvatel města, jak by chtěli, aby údolí Jizery vypadalo. Jako nejlepší se mně zdá postup, jako jsme udělali v případě dostavby městského divadla. Tedy oslovit dva tři projekční ateliéry a s nimi úzce spolupracovat. Potom by po diskuzi s veřejností zastupitelstvo vybralo nejlepší návrh, který by byl dopracován. V tomto funkčním období zastupitelstva se už asi nic nestane. Je to ale velká výzva pro zastupitele, kteří vzejdou z podzimních voleb, protože se dá předpokládat, že opět všechna volební uskupení budou chtít ve svých programech údolní nivu Jizery nějak řešit,“ zrekapituloval současný stav a výhled starosta Tomáš Hocke.
Návrh nové obytné čtvrti…
1 komentář
Úvod článku je poněkud nepřesný – zapomíná na realizaci dvou „pláží“, které přece byly dotaženy do konce. A mohou posloužit jako konkrétní příklad vhodnosti či nevhodnosti „zatraktivňování“ nivy Jizery. Po několika letech je zřejmé, že zatímco zpřístupnění řeky vytvarováním pozvolného svahu má svůj přínos, horší je to s nahrazením přirozené krajiny předimenzovaným městským umělým parkem s betonovými koši. Nespoutanost a divokost je patřičnější a pro procházející poutníky více občerstvující, nemluvě o nákladech na sekání a hlučnosti sekaček rušících tolik potřebný klid v těchto místech.
Problém spočívá v samotném zadání, údolní nivu Jizery totiž není potřeba „nějak řešit“, ale ponechat co nejvíc přírodě. Jediné, o čem lze uvažovat, je propojení zámku s protější stranou lávkou. Případně vyhloubení suchého poldru jako protipovodňové ochrany města. A pokud jde o průtočné jezero, mnohem lepším umístěním by byly Dolánky, už kvůli dopravě nebo koncentraci dalších služeb a aktivit. Co je však třeba razantně odmítnout, to jsou utopické a nedostatečnou znalostí vedené návrhy nových obytných čtvrtí v místech opakovaných záplav. A to nejen kvůli povodním samotným, ale i pro tzv. zvodnělé podloží pod každou údolní nivou. To je nepříznivé pro zdraví případných obyvatel.
Jinak lze souhlasit s tím, že jde o nejcennější území, které Turnov má. Právě proto by jej však měl chránit jako co nejvíce přírodní. V parafrázi nadpisu článku řečeno – niva Jizery: velká výzva, jak ji nechat hlavně přírodě..