ANKETA ZASTUPITELŮ: TÉMA NOVÁ KNIHOVNA (VČETNĚ VYJÁDŘENÍ ŘEDITELE KNIHOVNY)

Na dubnovém veřejném zasedání zastupitelstva města byl projednáván bod o nové budově Městské knihovny Antonína Marka. Jaká je vaše vize nové knihovny v Turnově a co by podle vás měla nová knihovna splňovat?

MUDr. DANIEL HODÍK, zastupitel za TOP 09
Na zastupitelstvu nám byly představeny pro knihovnu dva možné objekty: buď postavit novou budovu v parku za plátnem letního kina, nebo rekonstrukce starého kina naproti divadlu. Současně zde byl prezentován nápad alternativního spojení aktivit střediska volného času Žluté ponorky a knihovny. Tímto nápadem jsem byl potěšen a podporuji ho.
Budu hlasovat pro novou budovu knihovny, pokud bude představovat projekt spojení aktivit Žluté ponorky a knihovny tak, aby se obě instituce vzájemně obohatily a doplňovaly. Jejich společné projekty a strategická poloha nové budovy za letním kinem pak, věřme, osloví i posedávající mládež ze stinných koutů parku!?
Byl bych rád, kdyby do takovéhoto nápadu mohli zasahovat nebo ho připomínkovat právě jeho současní i budoucí uživatelé. Vlastně nejlépe lidé, kteří tomu rozumí. Máme totiž několik projektů z minula, které byly politiky seškrtány, nebo zase v něčem předimenzovány tak, že jejich realizace, provoz a využití byly či jsou velmi nákladné a uživatelsky nevhodné. Město nemá peněz nazbyt.
A co se starou budovou kina? Zatím je v soukromých rukou. Ale existuje projekt rekonstrukce divadla s novou scénou. Vize by rozšířila prostor o další třetí scénu. Pak by se Turnov mohl stát v budoucnu kulturním drahokamem Českého ráje, všude známý svými divadelními a hudebními dílnami. Nebo třeba snad i vyhledávaným festivalem umění?

Mgr. PETRA HOUŠKOVÁ, místostarostka za Nezávislý blok
Česká republika má nejhustší síť veřejných knihoven na světě, kterou ročně navštíví téměř 24 milionů čtenářů a návštěvníků. Knihovny jsou základní, tradiční instituce občanské vybavenosti obce a jejich úloha není lehká, neboť se od nich očekává, že budou plnit funkci kulturní, společenskou, vzdělávací, informační, volnočasovou, případně sociální.
Moje vize nové knihovny v Turnově je tedy vize komunitního centra, které dokáže reagovat na příležitosti a současné informační trendy, nabízí širokou škálu služeb a dokáže oslovit občany města napříč generacemi. Knihovna, která bude v centru města na přirozené křižovatce cest a propojuje nejen lidi, ale i náměty a akce, tzn. je potřebné, aby knihovna spolupracovala, komunikovala a vzájemně se doplňovala s ostatními kulturními nebo volnočasovými organizacemi ve městě.
Novou knihovnu v Turnově nevidím jako samostatné zařízení. Aby splňovala výše uvedené, pak je pro mne smysluplný takový projekt nové knihovny, který umožní propojení s další organizací – např. Žlutou ponorkou, Kulturním centrem Turnov. Propojení a jeho funkčnost vidíme např. v Semilech, kde společně s knihovnou je v jedné budově kino a kavárna. V jiných městech vedle sebe funguje knihovna a informační centrum, galerie nebo vzdělávací centrum. V Soběslavi např. spojili myšlenku záchrany památky gotického hradu a umístění nové, moderní knihovny. Obcí, které mají zcela nově vybudované knihovny, jsou v ČR zatím jen 3 %, další obce jdou cestou dílčích rekonstrukcí, vnitřních úprav, 37 % obcí pak zatím vůbec k žádnému kroku proměny knihovny nepřistoupilo. Ani v Turnově se myšlenka nové knihovny nerodí lehce a já jsem ráda, že máme po dubnovém zastupitelstvu alespoň první usnesení k tomuto záměru.

Ing. MICHAL KŘÍŽ, radní za ANO 2011
Nejprve bych chtěl podotknout, že jsem aktivní čtenář naší knihovny, proto také vím, že současné podmínky této instituce nejsou ideální (bariérový přístup, velmi zastaralé sociální zázemí, nedostatečné prostory atp.). Věřím, že Turnov si zaslouží novou moderní knihovnu, která bude tím správným komunitním centrem 21. století. Přece jenom brzy oslavíme 200 let fungování této organizace, a to bychom měli právem ocenit.
Vizi nové budovy spatřuji především v tom, aby nové prostory byly lákavé pro všechny generace. Věřím, že by zde mělo docházet k mezigeneračnímu setkávání se a samozřejmě také k aktivnímu trávení volného času. Zde je důležité opravdu zdůraznit potřebu bezbariérovosti, už kvůli našim starším občanům, ale nesmíme také zapomínat na maminky s dětmi (respektive na jejich terénní kočárky) a na handicapované spoluobčany. V předloženém návrhu od vedení turnovské knihovny mě velmi zaujala „Studovna Českého ráje“ a rozšíření nabízených fondů. Knihovnu totiž chápu jako vzdělávací instituci a tohle by byl další důvod, kam se v tomto směřování posunout. Navržený multifunkční sál pro šedesát lidí mně přijde jako samozřejmost, když vezmu v potaz, že naše knihovna každoročně uspořádá přes tři sta pořadů zejména kulturně-vzdělávacího charakteru a návštěvnost je opravdu nemalá, přes deset tisíc návštěvníků. V budoucím sále by jistě docházelo i na akce různorodějšího typu. Jsem přesvědčen, že nová knihovna bude mít co dát své obci a modernizace tohoto subjektu přispěje celé naší komunitě. Výstavba budovy pro tuto kulturní instituci by také zlepšila veřejný prostor ve Skálově ulici.

Mgr. OTAKAR ŠPETLÍK, zastupitel za ODS
To, že stávající budova knihovně nedostačuje a zásadním způsobem omezuje její další rozvoj, si uvědomuji již mnoho let. Vždy se v minulosti našly důvody, proč novou knihovnu nestavět, a investovalo se do zařízení jiných, převážně sportovních. Teď si myslím, že konečně nastala taková politická i ekonomická situace, kdy je reálné novou knihovnu prosadit.
Rozhodně jsem pro stavbu budovy nové ve Skálově ulici. Líbí se mně již osm let starý záměr společného objektu knihovny se Žlutou ponorkou, stejně jako jeho umístění za letním kinem v docházkové vzdálenosti základních škol. Objekt samozřejmě bezbariérový, se zahradou a dostatečnými prostorami pro svou činnost i sociální zázemí a také s prostory pro centrum volného času dětí a mládeže, ale i seniory, kterých bude stále více.
Co knihovna potřebuje, aby mohla jako veřejná instituce poskytovat služby odpovídající současným požadavkům, to nepochybně velice dobře ví její současný ředitel J. Kříž. Je bezpochyby dobře, že jsou schopni společně s ředitelem Žluté ponorky T. Zakouřilem komunikovat a své požadavky, doufám, také koordinovat a při přípravě i realizaci spolupracovat.
A má představa knihovny? V podstatě zajišťovat kvalitně to, co již v současné době probíhá. Knihovny již nejsou jen půjčovny knih a datových nosičů (CD, e-knih aj.), příp. zařízení zajišťující přístup na internet. Stále více jsou a budou zprostředkovatelem obrazových, zvukových a audiovizuálních dokumentů, uměleckých děl, her aj. A také místem setkávání, tj. centrem komunitním pro všechny věkové i zájmové skupiny.

RNDr. JOSEF UCHYTIL, zastupitel za Turnov potřebuje změnu
Jedno je jisté, Turnov si už opravdu zaslouží novou knihovnu.
Už dávno nejsou knihovny jen místem, kde si můžeme zapůjčit knihu a zase ji na stejném místě vrátit. Je to prostor k setkávání se, vzdělávání, poznávání, kulturnímu obohacení. Ty nejlepší knihovny jsou dnes komunitními centry, kde se prolíná výchova k čtenářství takřka s „čímkoli“ – se zábavou, společenskými akcemi. A už stávající knihovna toto všechno občanům Turnova nabízí, jen v naprosto nevyhovujících prostorách. Knihovny dnes nahrazují nebo doplňují setkávání v chrámu nebo jiném náboženském prostoru a jsou skvělou a podpory hodnou alternativou k modernímu zábavnímu centru.
I proto se mně líbí možné propojení se Žlutou ponorkou, stejně jako možnost vyjít z uzavřeného prostoru do zeleně. I proto jsem hlasoval pro zpracování obou variant – samotná nová knihovna a knihovna v symbióze se Žlutou ponorkou.
Hlasoval jsem ale i pro předcházející návrh kolegy zastupitele Michala Loukoty, totiž detailněji zmapovat možnost zbudování knihovny v místě chátrající budovy bývalého kina na Trávnicích. Jsem si vědom všech omezení, přesto mě nadchla myšlenka tuto budovu zachránit smysluplným způsobem a právě teď, tedy v situaci, kdy je její majitel svolný k odprodeji městu. Tato příležitost se opakovat nemusí a jednou se tak možná budeme my i návštěvníci Turnova z překrásné přístavby městského divadla dívat na apokalypticky vyhlížející trosky budovy starého kina.
A je to vlastně opět o potenciální symbióze – tentokrát divadla a knihovny. Se společnou kavárnou, s možností pořádat akce typu Modrý kocour v těchto blízkých budovách. Je to o možnosti konečně vytvořit v Turnově oázu klidu, pěší zónu s vjezdem jen pro rezidenty a zákazníky místních podnikatelů.
Osud knihovny bude v rukou příštího zastupitelstva, bylo by tak vhodnější, kdyby měli k rozhodování více možností a mohli tak rozhodnout opravdu odpovědně. Škoda.

TURNOVSKÁ KNIHOVNA OSLAVÍ 200 LET SVÉ ČINNOSTI, PROBĚHNOU OSLAVY JIŽ V NOVÝCH PROSTORÁCH?
Knihovny jsou hybateli společenského života v České republice, poněvadž více než 70 % obyvatelstva u nás během svého života využívá služby knihovny (výzkum NK ČR 2013). Díky tomu patří naše země mezi silné čtenářské národy v Evropě a knihovny tak jsou informační, vzdělávací, kulturní a komunitní centrum obce, což doufám, vytvoříme velmi brzy i v Turnově.
Mnoho bodů turnovská knihovna sice svými nabízenými službami splňuje již nyní, ale nesplňuje bohužel bod komunitního centra, protože na to nemá především vhodné prostory. Dle knihovnických standardů má na 1 000 obyvatel v obci připadat 60 m² plochy knihovny, což by v případě Turnova znamenalo 840 m². Současné prostory na adrese Jeronýmova 517 svým čtenářům nenabízejí ani polovinu této plochy. Také knihovnický fond by měl celý být ve volném výběru, což v těchto prostorách není možné. Turnovská knihovna má ve fondu 52 tisíc knih, z toho je jich více než 10 tisíc ve skladu a několik tisíc je na velmi obtížně přístupných místech. Dalším velmi důležitým bodem je bezbariérovost budovy. Nenapomohou tomu také zastaralá sociální zařízení a chybějící prostor pro studijní místa. A to uvádím jen několik bodů, které naše knihovna dle moderních knihovnických standardů nesplňuje.
Turnovskou knihovnu přesto v minulém roce navštívilo přes 64 tisíc osob. Oproti roku 2016 nám přibylo 220 čtenářů za rok 2017. V současnosti máme 2 006 registrovaných uživatelů, z toho 596 jsou čtenáři na dětském oddělení. Knihovna už delší dobu nenabízí pouze knihy a časopisy, ale půjčuje také deskové hry, audioknihy, e-knihy a další. V minulém roce bylo vypůjčeno 83 265 jednotek, což je skoro o 8 tisíc více než v roce předešlém. Jsme velice rádi, že byl větší zájem o namluvené knihy (tedy audioknihy) a také o elektronické knihy, které již přes rok je možné zapůjčit bezplatně i v naší knihovně. Jako každoročně jsme připravili mnoho kulturně-vzdělávacích pořadů (konkrétně 458 akcí), které navštívilo přes 14 tisíc osob.
Jsem velice rád, že byla schválena realizace studie na novou budovu knihovny. Přece jenom se blíží historické výročí, kdy knihovna v Turnově oslaví 200 let své činnosti, proto by bylo velmi hezké, kdyby oslavy proběhly již v novém prostoru, případně byly v roce 2020 zahájeny stavební práce. Naše knihovna totiž patří mezi nejstarší veřejné městské knihovny v České republice a toho bychom si měli vážit.
Knihovna v dnešním moderním světě není již chápána jako instituce, která jen umožňuje zapůjčení knih a multimédií, ale měla by sloužit občanům jako místo k setkávání. Je prostorem, který lidé rádi navštěvují, a to nejen kvůli dostupnosti literatury, ale díky programům informačního, vzdělávacího a kulturního charakteru. Vize pro novou budovu je zřejmá: Vytvořit moderní knihovnické centrum, které bude oblíbené u osob z Turnova a okolí napříč věkovým spektrem.
Mgr. et Mgr. Jaroslav Kříž, ředitel Městské knihovny A. Marka v Turnově