ANKETA ZASTUPITELŮ: DOSTAVBA DIVADLA

0

Otázka zněla: Architekti Ing. arch Josef Pleskot a prof. Ing. arch Ladislav Lábus představili v dubnu veřejnosti dvě architektonické studie na úpravu městského divadla v Turnově (ZDE). Jak vnímáte potřebu opravy městského divadla? K jaké z představených architektonických studií se spíše přikláníte a proč? Je v architektonických studiích něco, co by Vám zde přebývalo či naopak zcela chybělo?

Ing. TOMÁŠ HOCKE, starosta města
Potřeba dostavby divadla je dlouhodobá a je asi patrná každému návštěvníkovi divadla, zvláště na začátku představení, o přestávce a na jeho konci. Potřebnost rovněž vyjádřilo zastupitelstvo města při hlasování o investičních prioritách města na začátku volebního období, kdy se dostavba divadla u větších akcí umístila na 6. místě. Musím říci, že obě studie jsou velmi kvalitní a zadání je skutečně složité. V této chvíli se více přikláním ke studii pana architekta Pleskota. Bezesporu se mně líbí zajímavé chápání prostor – tenké hranice mezi venkovním a vnitřním veřejným prostorem, velmi netradiční až provokativní architektonické ztvárnění dostavovaného objektu, celková myšlenka multikulturního využití vnitřního prostoru. Je zde však velké ALE spojené s provozními vazbami – scházející výtah do dalších podlaží, občerstvení se zázemím v přízemním podlaží stávajícího divadla, detailní řešení ocelové konstrukce a zasklení s ohledem na údržbu, řešení střešních rovin či vstup do objektu, propojení s objektem čp. 151.
O těchto a mnoha dalších otázkách bude nutné vést pečlivý dialog s autory. Cesta k cíli bude dlouhá a je nutné ji pečlivě vážit vzhledem k historické budově divadla, provozním nákladům v budoucnosti i velké investici do takové významné městské budovy. Mým přáním a také úlohou je však širší shoda na budoucí dostavbě jak v zastupitelstvu, tak především ve veřejnosti. Dostavba divadla bude stát hodně peněz a děláme si ji společně pro radost, proto by bylo velmi nešťastné, kdyby v budoucnu místo spojování Turnovanů přinášela rozsáhlé diskuze a negativní reakce. V květnu již studie prošly posuzováním hodnotící komisí (zde dopadlo hlasování s nepatrnou převahou pro pana Pleskota), následně by studie měly probrat komise rady města, na začátku června pak rada města, pracovní porada zastupitelů, a když půjde vše dobře, tak by vítěze mohlo potvrdit červnové zastupitelstvo. Nevylučuji však ani jednání v srpnu. Případná realizace by pak byla v rukou dalšího zastupitelstva města.

Řešení arch. Pleskota

IVAN KUNETKA, zastupitel za Turnov potřebuje změnu
No, kdyby byly ty budovy holky, tak se ohlédnu za Pleskotovou. Je zvláštně krásná, trochu provokativní, sebevědomá a jako by přišla do Turnova z jiného světa. Ale nese to hrdě, i když ví, že to nebude mít na malém městě jednoduché. Ještě mně prolétne hlavou, že bude trošku na údržbu a finančně náročnější, ale to už holt tyhle holky bývají. Nic proti uměřené kráse a klasickému profilu Lábusové, ale ohlédl bych se jen jednou…
Když se podívám očima divadelníka na samotné stavby, musím ocenit u obou snahu o skloubení nových budov se starou zástavbou. U Pleskotova řešení se mně líbí zalomení do uličky Ladislava Petrnouška (to byla turnovská Stínadla, na konci té křivolaké uličky začínala změť dvorků a pustých zahrad). Druhé řešení zas vytváří zajímavé náměstíčko.
Z pohledu provozu divadla je zajímavé Lábusovo vytvoření nových prostor pro fundus nebo dílny v přístavbě nad současnými šatnami herců. Je škoda, že zadání nepočítalo s vytvořením nového divadelního prostoru. Jakéhosi univerzálního, variabilního místa, kde by našly uplatnění netradiční formy divadla, pro které je klasický prostor starého divadla svazující. Po více než 100 letech vývoje divadelnictví by nebyl příspěvek nových generací od věci.
S trochou fantazie a po vyřešení technických problémů – především zatemnění, je k tomuto účelu lépe vhodný velkorysý a podstatně větší prostor Pleskotova návrhu.
Naplňuje mě optimismem, že ať naši nástupci vyberou kterýkoliv z těchto návrhů, bude to dobře. Jen prosím, až se bude dotvářet definitivní řešení, o účast těch, co budou tento prostor nejvíce využívat – divadelníků a muzikantů.

JIŘÍ MIKULA, zastupitel za TOP 09
Musím pochválit našeho pana starostu za výbornou myšlenku a provedení nechat zpracovat návrhy od dvou nejrespektovanějších osobností architektury v republice. Prezentace návrhů úprav městského divadla jsem se osobně zúčastnil.
Osobně se mně líbí více odvážnější návrh arch. Pleskota, který mně přijde designově velmi zajímavý. Stylové řešení prof. Lábuse již v Turnově máme v podobě Střelnice či smuteční síně a nejsem přesvědčen, že je třeba mít něco podobného třikrát.
Návrh pana Pleskota navíc propojil přístavbu s prostorem současného ovocného baru, což mně přišlo velmi praktické. Jen bych byl rád, aby vedení města či kulturního centra neaspirovalo na provozování restauračních služeb a raději to svěřili do rukou profesionálů, například současným nájemcům ovocného baru, pokud o to budou mít zájem.
Je vidět, že v Turnově máme dost peněz na rozdělování, ze svých za poslední roky zaplatíme bez jakékoliv dotace Maškovu zahradu (200 mil. Kč), nový městský úřad (40 – 50 mil. Kč) a nyní již přemýšlíme nad útratou dalších 35 milionů. Vyřeší přístavba i problém knihovny, která je na předních místech v prioritách města?

Ing. VÍTĚZSLAV SEKANINA, zastupitel za Stranu svobodných občanů
1. Město Turnov má jedno z nejkrásnějších divadel v naší republice. Toto divadlo, zmenšenina Stavovského divadla, bylo v minulých letech citlivě opraveno a doplněno o nutné zázemí. Nebyly však dostačujícím způsobem vyřešeny a zvětšeny vstupní prostory nutné pro rozptyl návštěvníků při příchodu do divadla, při přestávkách, u WC a občerstvení a hlavně pak na konci představení při hromadném opouštění divadla – u šatny. To byl hlavní a nejdůležitější úkol při zadání architektonické studie. Ta byla, po diskuzi o způsobu a formě, zadána dvěma známým architektům, kteří patří k nejlepším v naší republice.
2. To, že se podařilo studii zadat těmto dvěma špičkovým architektům, je velmi dobré pro divadlo i pro Turnov. Pro mě osobně byla prezentace obou architektonických studií jejich autory silným zážitkem. Úplně nadšen jsem byl studií architekta Josefa Pleskota, jeho originálním a citlivým přístupem k úkolu, vlastní prezentací i argumentací. Druhá architektonická studie, jistě také velmi kvalitní, od architekta Ladislava Lábuse, byla pro mne tak trochu ve stínu prvního návrhu. Studie prof. Lábuse zřejmě lépe zpracovala požadavek na rozšíření zázemí pro divadelníky a jejich divadelní fundus. V porovnání s prvním návrhem však na mě působila až příliš „klasicky kamenně“. Ale to hlavně v kontrastu se vzdušnou, průhlednou a originální studií arch. Pleskota. Proto se spíše přikláním k jeho architektonickému řešení.
3. Kdybych byl zadavatelem, tak bych se snažil domluvit se zpracovatelem vítězné studie drobné úpravy a doplnění. Protože pro mě je vítězným návrhem studie arch. Pleskota, tak bych „požadoval“ změnu umístění nosné konstrukce, a to na vnitřní stranu pláště objektu. To z důvodu bezpečnosti, čistoty a údržby. Pokud by to bylo nutné, tak bych požadoval zahrnout do studie rozšíření zázemí pro divadelníky – tento požadavek od divadelníků na prezentaci zazněl. To však až po důkladné analýze potřebnosti, a třeba se nechat v tomto inspirovat řešením architekta Lábuse.

Řešení prof. Lábuse

Ing. TOMÁŠ TOMSA, zastupitel za ANO 2011
Dostavba či úprava městského divadla potřebná je. Jednak veškeré vnitřní prostory navazující na hlediště jsou pro návštěvníky kapacitně neuspokojivé – jakoby dimenzované pro poloprázdný sál. Rovněž přístup k divadlu nelze nazvat jinak než jako provizorium, které se s vypětím všech sil snaží o důstojné entrée, ale to se v prostoru po vybouraném domě prostě nemůže podařit.
Jedno z nejstarších kamenných divadel si dle mého názoru určitě zaslouží důstojné řešení vstupu a zázemí pro turnovskou kulturní veřejnost.
Obě studie jsou dle mého názoru velmi dobré a rozhodně nebude snadné mezi nimi zvolit. Obě se se zadáním vypořádaly velmi dobře. U obou kvituji s povděkem, že se vyhnuly demolici přilehlého domu čp. 151 (cukrárna), protože se jedná o velmi starý dům, jehož spodní pozdně gotická část přečkala minimálně dva požáry města.
Neviděl bych jako problém, že studie architekta Pleskota neřešila na rozdíl od díla arch. Lábuse technické provozy. Nebylo to zadáním. Díky návrhům arch. Lábuse je teď jen více zjevné, že je to potřeba, a v dalších etapách se zadání pro projektanta musí rozšířit.
Porovnávat obě řešení moc nejde. Obě studie se kvalitně vypořádaly s požadavky, které od nového vstupu a potřebného zázemí zadavatel očekával. Určitou roli při výběru mohou sehrát provozní náklady – lze očekávat, že prosklená budova arch. Pleskota bude vyžadovat větší náklady na mytí oken, možná na temperování. Pravděpodobně se v dalších fázích projektování bude muset vypořádat se zastíněním nějakým roletami apod.
Ale to jsou technické detaily, které k uspokojivému výsledku určitě jsou řešitelné.
Vybírat vítěze, který dokončí projekt, se tedy bude spíše dle emocí a citu. Bude to volba mezi konzervativnějším návrhem pana arch. Lábuse a originálním, novátorským řešením arch. Pleskota. Studie pana Lábuse se pěkně vypořádala s ne zrovna zdobnou fasádou stávajícího divadla, využitím antických stavebních prvků ideově k budově divadla zapadá. Na druhou stranu má některé shodné motivy s novou budovou Střelnice a nabízí se otázka, zda chceme oba kulturní stánky mít v podobném výrazu. Já osobně preferuji návrh arch. Pleskota, protože mně jsou novátorská řešení blízká – a tím samonosná konstrukce s motivy výbrusu turnovského granátu jednoznačně je. Dle mého názoru přináší i lepší, variabilnější využití vstupního prostoru, urbanisticky lépe dotváří křivolakou uličku Ladislava Petrnouška. Celkově i lépe doplňuje proluku po zbořeném nárožním domě.
Oba návrhy asi nevejdou do učebnic světové architektury, ale rozhodně důstojně dotvoří naše výjimečné městské divadlo.

Sdílet

Autor článku

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.