„Omládl jsem,“ lakonicky komentoval na posledním veřejném zasedání turnovského zastupitelstva zjitřenou debatu zastupitel Martin Hrubý. Jak dodal, je v zastupitelstvu několik funkčních období, nyní jedno vynechal, ale co se týká debat o podpoře sportu z veřejného rozpočtu, je to z jeho pohledu podobné jako před 15 lety. Emoce, nevraživost, neochota si naslouchat. A to jak ze strany oddílů a jednot, tak ze strany radnice či komisí.
Přitom Turnov je co do mozaiky sportovních oddílů, spolků a jednot vzhledem k velikosti města republikovou raritou. S nadsázkou chybí možná curling, ale tenhle oddíl také jistě v blízké době na zimním stadionu vznikne… A ještě jeden fenomén tu je – valnou většinu těchto sportovních aktivit zaštiťují „srdcaři“ – volejbalisté, házenkáři, orientační běžci, sokolové, florbalisté, basketbalisté, fotbalisté, turisté… V jednom hrnci namíchané ingredience několika generací, které sportují a žijí jako komunita. A kdo je členem takové komunity, jako jsou třeba orientační běžci, volejbalisté nebo turisté, ví, o čem je řeč. A tohle není vůbec o penězích a jejich rozdělování, je to o chuti přinést nezištně něco navíc, něco, co pak většinou chybí, když se spontánnost překlopí do zaměstnaneckého poměru.
Lumír Šubert
O současné atmosféře kolem turnovského sportu, jejímž vyvrcholením byl vznik memoranda největších sportovních jednot, protože jejich činovníci mají pocit, že se s nimi na radnici řádně nebaví, o komisích a výborech, které se schází či neschází, o hlubokých příkopech, které už dávno přerostly do osobních antipatií, o tom všem jsme si povídali s Lumírem Šubertem, člověkem, který se kolem sportu v Turnově pohybuje čtyři desítky let, a přesto si zachoval zdravý odstup a necítí se svázán ani s jednou stranou.
* Málokdo už tady pamatuje, že sportovní komise vznikla spontánně v hale TSC u nádraží na začátku 90. let, když odstřihli energie a hledala se cesta, jestli a jak by v těchto případech mohla pomoci radnice penězi z veřejného rozpočtu. Je to tak?
Máte pravdu a domnívám se, že bychom to měli mít stále na paměti. Totiž, že financování velkých sportovních spolků, resp. důležitých sportovišť ve městě se vždy města jako takového dotýkat bude, protože ta sportoviště se nacházejí na strategických místech a nemohou zůstat nefunkční nebo chátrat.
* Jak vůbec vypadala situace v turnovském sportu na začátku 90. let, kdy se dělil tehdy jednolitý majetek ČSTV na jednotlivé oddíly?
Někdy v průběhu sedmdesátých let byly prakticky všechny sportovní oddíly tzv. sjednoceny do jednotné tělovýchovné jednoty. Samozřejmě to mělo svá negativa, byl to velký kolos, ale dle mého soudu TJ, alespoň v osmdesátých letech, kdy jsem u toho byl, fungovala v mezích možností slušně. Bylo to samozřejmě hodně i o lidech – ve výboru i vedení jednotlivých oddílů byli rozumní lidé a nadšenci, kteří bafuňaření a práci pro sport věnovali spoustu času a sil, a to v ne úplně lehké době. Listopad 1989 samozřejmě přinesl spoustu očekávání, ale také obav. Očekávání se projevovala v přesvědčení, že v případě odtržení od TJ si oddíly budou své věci spravovat lépe a hospodárněji, obavy spočívaly v nejasnostech v oblasti majetkoprávního uspořádání, tedy aby oddíly nepřišly o svá sportoviště. Řekl bych, že to byly hlavní dva motivy, proč došlo k odštěpení některých oddílů a vzniku nových spolků – tehdy občanských sdružení.
Areál Fotbalového klubu Turnov a Tenisového klubu Turnov
Sokolovna Mašov
* A není právě tam zárodek i dnešních půtek? Že se prostě někdo cítil nekomfortně?
To si nemyslím. I když ne vše probíhalo hladce a docházelo i k ostřejším názorovým střetům, podle mého soudu proběhl celý proces civilizovaně a na odpovídajícím právním základě.
* Měli bychom zmínit, že z městského rozpočtu jde na sport nemalá částka, což nemusí být v podobných městech zvykem. Kolik to je a nač jsou peníze primárně určeny?
Já vždy varuji před zjednodušeným srovnáváním mezi různými městy, protože podmínky v nich bývají velmi odlišné. Ale souhlasím s vámi, podpora sportu z městského rozpočtu je velmi významná. Pokud máme hovořit o částkách, tak jednak je to přímá podpora běžného provozu – sportovní spolky a sportovní fond téměř 8 mil. Kč, Městská sportovní Turnov kolem 9 mil. Kč -, jednak nepřímá podpora v podobě příspěvku na činnost školám, z něhož jsou financována školní sportoviště a nájmy sportovišť. A nesmíme zapomenout na investiční peníze. Zde samozřejmě největší investicí posledních let je areál v Maškově zahradě, dále např. fotbalové hřiště s umělou trávou, letos dokončený pumptrack a další. Jsou to vysoké částky, ale zhodnotit, zda jsou s ohledem na potřeby Městské sportovní a sportovních spolků a s ohledem na možnosti městského rozpočtu adekvátní, opravdu není jednoduché.
* Často v poslední době slyšíme, že radnice by měla podporovat jen ty oddíly a spolky, které svoji činnost provozují v městských objektech. Co na to říkáte? Nemělo by se spíš město radovat z té rozmanitosti a držet ochrannou ruku i nad těmi, kteří i v dnešní době sportují, trénují či funkcionaří srdcem, a být řekněme „veřejným“ ochráncem a svědomitým rádcem?
Spíše bych řekl, že se hovoří o preferování finanční podpory pro sportoviště v majetku města a Městské sportovní. Jakkoliv to může z pozice města znít logicky, já bych tady důrazně nesouhlasil a dívám se na to i z pozice dlouholetého člena finančního výboru. Jak už jsem řekl v úvodu, spolky vlastnící sportoviště s nimi nikam z města neutečou, dlouhodobě se o ně starají, a to stále se značným podílem dobrovolnické práce. A pokud budou spolková sportoviště dlouhodobě podfinancovaná, v konečném důsledku se to stejně projeví v tlaku na městský rozpočet a město si tak do budoucna může „vyrobit“ vážný finanční problém.
Ta ochranná ruka, to jste řekl hezky. Buďme však spravedliví, ono ji město dlouhodobě drží. Nejde jen o finance, ale i o oceňování sportovců, trenérů a funkcionářů, o podporu školního sportování, sportovních aktivit v rámci Střediska volného času Žlutá ponorka. A zkrátka je tu diskuze, zda by ta ochranná ruka neměla být štědřejší.
Ona ta ochranná ruka by ale prioritně měla přicházet od státu, protože sport – nebavíme se teď o sportu profesionálním – nemůže být finančně soběstačný a bude vždy podporu potřebovat. A protože je sport cestou ke zdravému životnímu stylu, tak o to důležitější v současné situaci taková podpora je. Jak ze strany státu, tak ze strany kraje došlo v několika posledních letech ke zvýšení objemu poskytovaných prostředků, podpora je však především směrována na vlastní sportovní činnost. O to důležitější roli dle mého názoru potom má město z pohledu zajištění funkčnosti sportovišť, tedy financování jejich provozu, údržby a rozvoje.
…
* A je tu také fakt, že v některých oddílech či spolcích již docházejí síly. Otcové zakladatelé zestárli, mladí nepřišli, nebo tomu nechtějí věnovat tolik času. Stárnou i budovy, peněz z grantů ubývá. Potom, symbolicky řečeno, přinesou na radnici klíče, což je de facto jediné řešení, jak zachovat provoz – nedávno to byl TSC u nádraží, předtím atleti, sokolovna Mašov… Je určitě dobře, že tyto kdysi samostatné spolky a oddíly včleněné do Městské sportovní Turnov mají před sebou budoucnost. Co myslíte?
Řekl bych, že generační výměna se někde daří, někde je to složitější, a tak se opravdu může stát, že dobrovolným funkcionářům dojdou síly. Ono to ale nemusí být jen o tom, že by mladí nebyli ochotni dobrovolně pracovat. Často je to o ubíjející administrativě, která už se zkrátka na dobrovolnickém základě dělat nedá. Pokud byste pohovořil s představiteli spolků o neskutečném množství práce například při vyúčtování dotací, tak je to opravdu tristní. Aniž bych se jakkoliv chtěl vracet do oněch dob, tak mohu vzpomenout na osmdesátá léta, kdy jsem byl hospodářem TJ Turnov. Dvakrát za rok mně v práci půjčili ředitelského žigulíka, s tajemníkem jsme dojeli na Krajský výbor ČSTV, probrali s krajským hospodářem rozpočet, pololetně jsme odevzdali účetní výkazy a výkazy o členstvu, a to bylo prakticky vše. Porovnám-li to s tím, co musí dnes spolky zpracovat k vyúčtování dotací, tak jen bezmocně zatínám pěsti. Já tomu říkám státní terorismus a pro mě osobně je to 30 let po Listopadu velké zklamání. A ta administrativa není jen v oblasti financí. Také proto bychom si měli vážit spolků, které jsou ještě stále schopné provozovat sportoviště vlastními silami, protože za tím se skrývá spousta dobrovolné práce funkcionářů, ale i brigádnické činnosti členů spolků.
* Pro nezasvěcené: Můžete přiblížit, které organizace, spolky či oddíly provozují svoji činnost v rámci Městské sportovní Turnov a které jsou samostatné?
Já bych vás trochu poopravil. V rámci Městské sportovní Turnov žádný oddíl nefunguje. Já určitě nemám úplný přehled o všech sportovních aktivitách v Turnově, ale pokud zůstaneme u spolků, tak tu máme jednak ty, které mají vlastní sportoviště – tedy především Tělovýchovná jednota Turnov, Tělocvičná jednota Sokol Turnov, Tělovýchovně sportovní club Turnov, dále Tenisový klub Turnov, Klub lyžařů Turnov a další, a pak ty, které jsou odkázány na sportování na sportovištích ve vlastnictví města nebo Městské sportovní Turnov, z nichž největší jsou AC Turnov, FK Turnov a HC Turnov 1931. Podrobně jsou sportovní subjekty na území města zmapovány např. v „Koncepci tělovýchovy a sportu“, která je přístupná na webu města. Vzhledem k velkému zájmu o sportování ve městě některým spolkům jejich sportoviště kapacitně nestačí, a tak využívají i ta městská – školní tělocvičny – nebo sportoviště Městské sportovní.
* Traduje se, že o rozdělení peněz na podporu sportu z městského rozpočtu se v určitém období dokázali všichni dohodnout. Sice se nejdříve řádně zhádali, ale pak za dohodou stáli. Nyní se peníze rozdělují podle mechanismu, kterému moc lidí nerozumí, a vždy jsou kolem toho na veřejných zasedáních ostré názorové debaty. Co s tím?
No, ona to zrovna procházka růžovým sadem nebývala, ale pokud se ohlédnu do těch začátků, tak členy sportovní komise byli většinou lidé, kteří předtím pracovali ve výboru TJ nebo předsedové a hospodáři oddílů. Znali jsme se a z TJ jsme si přinesli určitý pocit sounáležitosti. A viselo nad námi memento „odstřihnuté“ haly TSC. Takže opravdu docházelo k situacím, kdy se jeden spolek vzdal části své dotace ve prospěch jiného. Možná také komise mívala určitou autoritu, radní i zastupitelé na odhlasované stanovisko dali a příliš do něho nezasahovali. Možná, že dříve také členové komise, kteří byli zároveň radními či zastupiteli, uměli v těchto orgánech stanovisko komise lépe vysvětlit, resp. prosadit.
K mechanismu rozdělování peněz. Neřekl bych, že hlavní problém by byl v nesrozumitelnosti. To je ale na dlouhou diskuzi. Pokud se mám pokusit o zjednodušený a stručný pohled, ten mechanismus se za ta léta až tak moc nezměnil, ale změnily se podmínky – vznik Městské sportovní Turnov, nové sporty, změny v dotačních titulech… A tak se do mechanismu postaveného na určité podmínky začala přilepovat ustanovení tak, „aby to vyšlo“, někdy bohužel také, aby to vyšlo tak, jak si někdo přál. Netvrdím, že za tím stály jen zlé úmysly, ale pravdou je, že mně to začalo připomínat dort, který pekl pejsek s kočičkou. Z toho pak plynou ta nedorozumění.
Hřiště pod gymnáziem
* Koncepce rozvoje sportu. Jako laik ji chápu tak, že to bude souhrn požadavků a potřeb jednotlivých oddílů a jednot a jejich vize dalšího rozvoje. A pak přijde někdo uvážlivý s patřičným nadhledem a vytvoří z toho pro všechny přijatelnou koncepci. To jsem asi hodně naivní, že?
V poslední době se upínáme k nové koncepci jako k nějakému všeléku. Obávám se však, že tak to nefunguje. Ale v tuto chvíli bych to nerad hodnotil, nová koncepce se připravuje, a i když to, co o tom zatím vím, mě velkým optimismem nenaplňuje, nechci tu práci hanět a budu doufat, že naivní nejste.
Moje skepse vychází zejména z toho, že postrádám nějakou uceleně formulovanou představu vedení města, kam chce v podpoře sportu směřovat. A tato představa by měla být sportovním prostředím konsenzuálně přijata. Je to důležité z toho důvodu, aby ti, co se na přípravě nové koncepce podílejí, měli vodítko, kam směřovat, aby to, co bude výsledkem jejich práce, jednak mělo šanci projít radou, resp. zastupitelstvem, jednak aby ve sportovním prostředí fungovalo. To, co nám bylo představeno na sportovní komisi jako „Směr rozvoje sportu v Turnově“, mě zklamalo. Domnívám se také, že by nebylo od věci využít koncepci stávající, a to nejen ten vlastní text, ale i řadu přípravných materiálů, které v minulosti vznikaly.
* Víte, mně je líto především těch osobních antipatií, které potom vedou k celkové nedohodě a nepohodě. Pojďme se podívat s nadhledem třeba na zmíněné memorandum TJ Sokol Turnov a TJ Turnov. Co z něho považujete za nejdůležitější? A co radnice, netlačí zbytečně na pilu v některých směrech?
I když zastupitel Martin Hrubý konstatoval, že se za 15 let v oblasti sportu nic moc nezměnilo, je asi pravdou, že takovou nepohodu ve vztazích mezi představiteli města a sportovním prostředím, jaká panuje v této době, nepamatuji. Je to o to smutnější, podíváme-li se na obsazení zastupitelstva. Zasedá v něm řada sportovců, lidí, kteří sportovní prostředí znají, ve sportovní komisi působí nebo působili. Obávám se, že máte velkou pravdu v tom, že často už ani nejde o podstatu věci, ale o osobní antipatie, které někdy nemají ani původ ve sportovní oblasti.
Domnívám se též, že některými představiteli města nebylo jejich postavení úplně šťastně uchopeno. Velmi mně vadí různá prohlášení v tom smyslu, že dosud rozdělování peněz ve sportu nebylo spravedlivé, transparentní, vyvážené. A my to teď uděláme spravedlivě a transparentně. Víte, to jsou, promiňte mně to, politické kecy, které já už nemohu poslouchat…
Opravený strop sokolovny ve Skálově ulici
Lumír Šubert před tělocvičnou
* Vraťme se k tomu memorandu…
Ano – těch témat je tam mnoho, a protože jsem u všeho nebyl, některé informace mám jen z doslechu. Nemusím být úplně objektivní. Pravdou je, že sportovní komise prakticky nefunguje, propojení s výborem pro sport je minimální, takže vyjádřit se k jeho činnosti vlastně ani neumím. Za vznik sportovního výboru si možná sportovní komise může tak trochu sama, protože v posledním období bylo velmi obtížné, aby se komise na něčem shodla. Trochu se vytratila ta sounáležitost a členové se soustředili na prosazování zájmů spolků, které zastupují. Já se samotnou existencí sportovního výboru problém nemám, pokud bude vymezena náplň činnosti jak výboru, tak komise, a pokud bude personální obsazení takové, aby komise i výbor spolu byly schopny komunikovat. Jak už jsem říkal, radou schválený materiál „Směr rozvoje sportu“ mě zklamal. Nejenže bych s některými body polemizoval, ale především se domnívám, že usnesení rady v takto závažné otázce by mělo mít trochu jinou obsahovou úroveň a štábní kulturu. Tady s memorandem nemohu než souhlasit.
* A důraz na spravedlivé rozdělení příspěvku z rozpočtu města?
Nepovažuji úplně za šťastné hovořit při stanovení pravidel pro rozdělování financí o spravedlnosti a rovnoprávnosti. Spravedlivé to nikdy nebude, protože podmínky i finanční náročnost činnosti různých spolků nejsou stejné a není to tudíž porovnatelné. Jak chcete srovnávat třeba hokejový oddíl a můj oddíl turistiky? Tady se to zkrátka musí „říznout“. A k tomu je právě třeba těch základních zásad. Přimlouvám se za zjednodušení – malým spolkům poskytovat paušální dotace na základě jednoduché jednostránkové smlouvy bez povinnosti podrobného vyúčtování – zákon to umožňuje. V případě větších spolků bych řekl, že stávající systém podpory klíčových sportovišť je rozumný, jde o to posoudit, v jakém rozsahu a na jaké tituly dotace poskytovat.
Pravděpodobně největším kamenem úrazu bude rozhodnout o podpoře úhrad nájemného za sportoviště – zda pouze spolkům, které hradí nájem ve sportovištích v majetku Městské sportovní Turnov nebo města, nebo zda přispívat i v případech, kdy kapacita vlastních sportovišť nestačí a spolky si musí pronajímat i další sportoviště.
No a pak tu je samostatná kapitola, a to podpora vlastní sportovní činnosti – zda ano, či ne, v jakém rozsahu, na jaké tituly, jak s podporou práce trenérů a cvičitelů. A tato oblast by měla být sladěna s dotačními tituly z mimoměstských zdrojů. Zde jsou názory velmi různorodé. To jsou vše témata na dlouhé povídání a samozřejmě je tu mnoho názorů a zájmů.
* Když se některé sportovní orgány města pravidelně nescházejí, je to samozřejmě špatně, ale když se sejdou, většinou to nedopadne dobře. V poslední době už jsme zvyklí, že schůzku každý interpretuje po svém. Co by pomohlo? Výměna odpovědných? Návrat do doby, kdy se všichni dokázali tak nějak dohodnout? A lze to vůbec ještě? Já bych chtěl věřit, že ano. Turnov patří mezi místa v republice s nejvyšším standardem kvality veřejného života a rozmanitost nabídky sportování všech generací k tomu jednoznačně patří. A z mého laického pohledu je jedno, jestli je to pod křídly města, nebo samostatného spolku, kterému město pomůže, když je zle. Třeba to ale vidím špatně…
Ani nevíte, jak mě tyto otázky poslední dobou trápí. Trápí mě proto, že na ně odpovědět neumím. Víte, já jsem svoji funkcionářskou kariéru začal opravdu v mladém věku, takže jsem měl možnost nahlédnout pod ruce takovým osobnostem, jakými byli z těch nejstarších třeba Bohouš Vít, Jarka Kovář, Láďa Posner, dále pak Milan Hrazdira či Franta Bursa a později třeba Vašek Feštr – nechť mně promine řada dalších, které jsem nejmenoval. Získal jsem tak k těmto lidem a jejich práci velkou úctu. A protože tito lidé dokázali být vzorem, zasadili do nás mladších potřebu nebo pocit povinnosti v jejich práci pokračovat, aby nepřišlo vniveč to, co vytvořili. Tím nemyslím jen vybudovaná sportoviště, fungující struktury, ale také a možná především party dobrých kamarádů, kterým sport naplnil život.
Ano, můžeme rozšiřovat oblast podpory na další subjekty zabývající se sportovní činností – pokud na to budeme mít. Ale ten základ sportování zkrátka bude v těch hlavních sportovních spolcích, a proto by dle mého soudu mělo být představitelům těchto spolků nasloucháno. Oni mají znalosti a zkušenosti, můžete souhlasit či nesouhlasit s jejich názory, ale za to, co dělali a dělají si, když nic jiného, respekt a poděkování zaslouží.
Před nedávnem se konala oslava 70 let turnovského volejbalu. Jsme v oddíle lidi různých profesí, různých názorů, ale „cosi“ nás spojovalo a spojuje. A já se s „těma klukama a holkama“ moc rád viděl. Někdo byl lepší volejbalista, někdo horší – třeba já, to nebylo tak podstatné, ono „cosi“ na tomto funguje nezávisle. Jakmile by ale do toho vtrhl někdo „namachrovanej“ a chtěl něco řešit silou, „cosi“ fungovat přestane, a to prostředí ho samovolně odvrhne.
Areál TJ Turnov ve Skálově ulici
* A poslední myšlenka závěrem?
Je potřeba si uvědomit, že městský rozpočet má své limity, že sport je důležitou, ale prostě jen jednou ze složek života ve městě, a vedení města, radní, zastupitelé jsou těmi, kteří mají zodpovědnost. A k zodpovědnosti musí patřit právo rozhodovat. Sladit toto vše jednoduché není, ale pokud to politici a představitelé sportovního prostředí nedokáží, potom možná skutečně někdo není člověkem na svém místě.
* Děkuji za rozhovor.
Pavel Charousek
Výbor pro sport
Jiří Mikula – předseda výboru
Mgr. Jana Svobodová, Ing. Zbyněk Miklík, Ing. Tomáš Špinka, Ing. Jaroslav Knížek, Jiří Vele, Bc. Jindřich Kořínek, Mgr. Filip Stárek, Mgr. Aleš Mikl
Komise pro sport
Ing. Zbyněk Miklík
Mgr. Jana Svobodová, Jiří Mikula, Mgr. Vít Jůza, Mgr. Ivo Konejl, Tomáš Mareš, Mgr. Martina Marková, Ing. Tomáš Špinka, Mgr. Karel Štrincl, Jiří Vele, Ing. Mgr. Tomáš Zakouřil, Tereza Linhartová, Ing. Lumír Šubert, Mgr. Filip Stárek, Mgr. Tomáš Krištof, Miroslav Reichl, František Zikuda (od 29. 11. 2018), Jiří Šteffan (od 29. 11. 2018)
Memorandum TJ Turnov a Sokol Turnov najdete zde:
http://www.tjturnov.cz/component/content/article/71-sportcentrum/aktuality/1046-wertzuioputrzuioppuu-2