VODA JAKO SPOLEČNÝ MOST MEZI NÁMI ANEB POSTŘEHY ZE ŽIVOTA POLSKÝCH A ČESKÝCH DĚTÍ

0

V neděli 25. května se zavřely dveře autobusu za polskou skupinou dětí a tím se skončil projekt s názvem „Voda jako společný most mezi námi“, který byl podpořen z fondu malých projektů přeshraniční spolupráce Euroregionu Nisa. Jednalo se o projekt mezi turnovskou ZŠ v ulici 28. října a partnerskou školou z polského Jaworu, který byl posledním v plánovacím období 2007 – 2013. Projekt začal v září 2013 na Máchově jezeře. Tradiční týdenní pobyt obou partnerů měl společného jmenovatele, kterým byla voda. Na účastníky čekaly aktivity v podobě výcviku jízdy na kánoích na Máchově jezeře, splutí Ploučnice, adrenalinová jízda na vodních lyžích na vodní nádrži ve Stráži pod Ralskem a spousta doprovodných aktivit například v podobě jízdy na koloběžkách. Mimochodem víte, že polsky se řekne koloběžka „hulajnoga“?

Projekt pak pokračoval loňským listopadovým setkáním účastníků v Jaworu, kdy se voda stala skutečným jmenovatelem, neboť nás provázela nejen při společných aktivitách, ale doslova na každém kroku v podobě špatného počasí.
Poslední akcí pak bylo zmiňované letošní květnové setkání. U polských účastníků vzbudila jízda na hulajnogách takový ohlas, že si ji vyžádali zařadit do programu. Následné splutí Jizery, u kterého jsme předpokládali, že bude vrcholem celé akce, tak bylo hodnoceno sice kladně, ale jízda na hulajnogách jasně zvítězila. Dle zájmu o kontakty na organizace, které koloběžky půjčují, je jasné, že spousta polských účastníků se k nám určitě vrátí.
A protože nemám rád psát jen suchá fakta, dovolím si jednu poznámku na závěr, která může být vlastně takovým
Shrnutím naší dosavadní česko – polské spolupráce. Když jsem v roce 2006 jel poprvé do Jaworu, viděl jsem rozbité silnice, omšelou starou školu se zastaralým vybavením. Venkovní sportoviště představovala maximálně velká travnatá plocha za školou. Prostě v porovnání s námi zde byl vidět, že Poláci mají tak deset let zpoždění, alespoň co se týče investic do materiálového vybavení.

Nyní se píše rok 2014 a dle mého s námi nejenom srovnali krok, ale jsou spíše před námi. Škola kompletně opravená, přistavená nová dvoupatrová sportovní hala, na travnaté ploše se připravuje stavba atletického stadionku velikého právě tak pro potřeby základní školy.

n201406191305_oso_47_014_cspolDalší věcí, která nám vyrazila dech (především českému učiteli tělocviku) je počet hodin tělesné výchovy. Místo v Česku obvyklých dvou jsou zde standardem čtyři hodiny. Tento trend započali před několika lety a musím konstatovat, že to je v porovnání s našimi dětmi vidět. Například v plavání, které je součástí jejich hodin tělesné výchovy proti nim téměř nemáme šanci. Každá škola nabízí v odpoledních hodinách celou řadu sportovních kroužků, takže děti najdou sportovní vyžití přímo ve škole bez toho, aniž by si museli docházet do dalších sportovních oddílů. Sportovně zaměřené třídy pak mají neuvěřitelných deset hodin tělesné výchovy týdně! 

Poláci nám například vysvětlili, že někteří učitelé mají jako součást své pracovní náplně i dohled nad městskými sportovišti, kde fungují jako dozor. Na náklady tohoto sportování přispívá stát, kraj, ale i samotné město. Když si představíte realitu u nás, zbude vám jen hořký úsměv na rtech. Jak je to jednoduché a jak účelně se dají investovat finanční prostředky do dětí a mládeže.

V současné době se připravuje další programové období pro léta 2014 – 2020. Na závěr svého článku bych si dovolil vyslovit přání: Až budu v roce 2020 hodnotit toto období, přál bych si napsat, že už jsme s našimi zahraničními partnery opět na stejné úrovni nebo třeba jen maličko před nimi.

Zbyněk Báča
zbynek.baca@centrum.cz

201406032055_zap_178_2014_polsko

Tento projekt je financován z ERDF (Evropského fondu regionálního rozvoje – Fond mikroprojektů (1 3 OPPS) prostřednictvím Euroregionu Nisa – Nysa „PŘEKRAČUJEME HRANICE“

Sdílet

Autor článku

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.