KDYŽ BYLY TROSKY SOPKOU ANEB VÝJIMEČNÝ NÁLEZ NA DOPRAVNÍ STAVBĚ VE KTOVÉ

0

V pátek 25. září loňského roku byla zahájena stavba, která odstraní úrovňový přejezd ve Ktové na mezinárodní silnici I/35. Zmizí i poměrně nebezpečné „esíčko“ z Borku k železničnímu přejezdu, křižovatka s odbočením na Rovensko pod Troskami se promění na kruhovou. Přeložka silnice I/35 je budována za provozu, s částečným omezením za pomoci semaforů, což je současná realita pro všechny, kdo jedou autem z Turnova do Jičína. Zhotovitelem stavby jsou firmy M-Silnice a Firesta, cena prací na základně výběrového řízení je 148 mil. Kč bez DPH, předpokládané zprovoznění stavby je v prosinci 2021, ke kompletnímu dokončení prací dojde na jaře 2022.

Kvůli zahloubení silnice pod železniční trať je třeba vyvézt asi 130 tisíc metrů krychlových zeminy. A to byla právě unikátní příležitost pro archeology turnovského muzea, kteří zde nedávno provedli dokumentaci výkopů pro připravované odstranění úrovňového přejezdu. „Ve zhruba čtyř a půl metru hlubokém zářezu zde byla odkryta vulkanická žíla, která byla dosud zcela skryta půdním horizontem. Vzhledem k tomu, že na tento nález odbornost archeologa nestačila, přizvali jsme si našeho kolegu mineraloga a geologa turnovského muzea Honzu Bubala. Ten při bližším prozkoumávání lokality zjistil, že se jedná o pravou žílu bazaltu, která proniká vápnitými jílovci svrchnokřídového stáří. Žíla, která byla odkrytá jen po dobu dvou dnů, byla podrobně zdokumentována a poté kompletně zasypána,“ přibližuje archeolog a ředitel turnovského muzea Jan Prostředník.

Jak doplnil, výskyt vulkanické intruze (tj. pronikání magmatu do okolních hornin, resp. okolního prostředí) v této oblasti není překvapivý. Vulkanity neogenního stáří, tedy zhruba 17 milionů let, se v této oblasti objevují poměrně hojně v podobě lávových proudů. Přece jen jsou Trosky, které naposledy chrlily lávu před miliony let, odtud jen kousek. Další podobné intruze a žíly jsou popsané z blízkosti Radvánovic. Odebrané vzorky budou podrobeny další studii, která povede k přesnému zařazení vulkanické horniny a k určení minerálních fází.

Zeptali jsme se ředitele turnovského muzea Jana Prostředníka:
* Jak často k podobným nálezům v našem regionu dochází a kam byste aktuální nález ze Ktové zařadil?
Odborně by to byla spíše otázka pro kolegu mineraloga Jana Bubala, protože archeologové se k takovéto specifické nálezové situaci často nedostanou. My zpravidla zachytíme jenom podpovrchový relikt. Nicméně takto skvěle odhalená žíla je pro nás nálezem unikátním. Pro nás archeology bylo důležité zjištění vysráženého goethitu. Pokud by se vyskytoval ve vyšších koncentracích, mohl by být využit jako alternativní zdroj pro metalurgii železa. O goethitu víme, že jej znali Keltové i Germáni a obě etnika ho také dokázala tavit. V Českém ráji jej znovu objevili až ve středověku.

Pohled na staveniště přeložky železničního přejezdu ve Ktové

* Jak vypadala českorajská krajina v dávných letech, kdy nejen Trosky či Kozákov byly sopkami?
Především tady máme dva odlišné typy sopek: Trosky a Zebín u Jičína. Zatímco Trosky si prorazily cestu propustnými a drenovanými pískovci Hruboskalska a jde tedy o strombolský typ erupce v suchém prostředí, Zebín se prodral k povrchu bažinatým prostředím jílovců. Jedná se tak o surtseyský typ erupce v mokrém prostředí. Trosky mají struskový kužel, Zebín kužel tufový. Přitom jde o sopky stejného stáří i stejného chemického prostředí, ale typ erupce ovlivnilo odlišné prostředí.
Těmi nejmladšími vulkány Českého ráje jsou Kozákov a Prackov, které soptily před 4,5 až 5 miliony let. V případě Kozákova však třetihorní vulkán tvoří jenom samotný vrchol Kozákova, hlavní hmotu této hory tvoří melafyry – lávy permského stáří (zhruba 290 milionů let), které jsou bohatým zdrojem achátů.

Nálezový výkop

Staveniště přeložky silnice směrem k Borku

Sdílet

Autor článku

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.