Zkráceně by se dalo napsat, že proběhl další projekt příhraniční spolupráce mezi Základní školou v ulici 28. října v Turnově a 5. Základní školou v Jaworu. Dalo by se napsat, že projekt dopadl tradičně dobře a dalo by se napsat ještě mnoho a mnoho obvyklých frází. Dalo, jenže se to nedá. Tenhle projekt byl totiž úplně jiný než všechny předešlé. Byl totiž prvním zimním projektem a zvláště pro polského partnera byl projektem, který znamenal tak trochu krok do neznáma.
V neděli 4. března přijely do Pasek nad Jizerou dva autobusy šesťáků. Jeden plný lyžování chtivých dětí z Turnova, druhý plný vykulených šesťáků z Jaworu, z nichž většina ještě nikdy nelyžovala. Výcvik začal doslova nemilosrdně náš pan ředitel Frič. Čechy vyhnal na odpolední šlapání po sjezdovce (vlek si prý užijí v dalších dnech) a polská skupina měla výcvik na běžkách. Dnes, když probírám natočený materiál v kameře, musím říct, že šlo spíš a jakýsi pokus, jak dětem ukázat, že na světě existují i jiné než sjezdové lyže a například běžecké lyže mohou sloužit jako výborná věc pro obveselení kolektivu. Snad zásluhou zařazení výcviku na běžkách hned na úvod kurzu můžeme konstatovat, že našim polským kamarádům zůstala chuť na lyžování i pro další dny. Dokonce se našli takoví jedinci, kteří ještě téhož dne vyrazili na tzv. kolečko a při svém prvním kontaktu s běžeckými lyžemi ujeli úctyhodných 5 km a zvládli asi jeden tisíc pádů.
Další dny se pak nesly ve znamení rozdělení lyžařů do družstev podle výkonnosti k lektorům, které jsme si díky financím získaných z projektu mohli objednat. Naši zahraniční kolegové velice ocenili a samozřejmě využili možnost zapůjčení sjezdařského vybavení v místní půjčovně, přičemž v zapůjčeném materiálu jasně zvítězil snowboard nad lyžemi. I toto zapůjčení bylo kryto rozpočtem projektu, takže jsme si mohli půjčit skutečně kvalitní výbavu. A pak už to vypuklo. Pan ředitel rozdal permanentky a každý se odebral se svým lektorem na sjezdovku, která odpovídala jeho lyžařskému umu.
Z přípravy projektu jsme věděli, že v Polsku nemají naše obvyklé lyžařské kurzy pro základní a střední školy, takže jsme neočekávali nějaké lyžařské zázraky, což první dny výcviku potvrzovaly. Osobně pro mě, jako autora článku, bylo však obrovským překvapením, když jsem viděl, jak jdou všichni polští lyžaři a snowboarďáci neuvěřitelně dopředu a na závěr týdne už pro ně nebyl problém „důstojně“ sjet jakoukoli sjezdovku, kterou areál v Pasekách nad Jizerou nabízí. Zásluhu na tom měli nejen lyžařští instruktoři, ale i ředitel Frič, který doslova propotil košili při výcviku začínajících snowborďáků na cvičné sjezdovce. Svým nadšením pro věc šokoval přítomnou polskou paní ředitelku, která s otevřenou pusou sledovala, s jakým pedagogickým nadšením se dá přistoupit k výuce lyžování. Na závěr kurzu jsme velké části polských účastníků doporučili, ať si určitě po návratu do Jaworu zajdou koupit lyže a v lyžování pokračují. Odpověď však byla velice překvapivá pro všechny české účastníky. V Jaworu totiž není jediný obchod se sportovním zboží, kde by se daly koupit lyže. Zkrátka: Jiný kraj, jiné sporty…
Na závěr lze konstatovat, že projekt se opět povedl, a tak se lze jen těšit na realizaci dalšího, dnes již schváleného projektu, který se uskuteční v září ve Sloupu v Čechách.
Zbyněk Báča, manažer projektu, zbynek.baca@centrum.cz
