Ke 120. výročí Národopisné výstavy českoslovanské, která patřila k nejzásadnějším událostem v rámci emancipace českého národa, připravilo turnovské Muzeum Českého ráje výstavu, která se týká jednoho z fenoménů této výstavy – velkoplošného obrazu Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou, který je jedním z největších olejomaleb v Evropě – měří 10 x 8,5 metru! V Turnově se obraz poprvé představil v roce 1925 na Krajinské výstavě, od roku 1974 je k vidění ve vlastní galerii, kterou místní postavili svépomocí. Převezen sem byl již v roce 1960 a celých 14 let čekal na restaurování a vystavení. „V případě Turnova jsme měli štěstí, že se obraz nevešel do Alšovy jihočeské galerie v jihočeské Hluboké. Je to ale stejně velká souhra náhod, že se tady nakonec objevil,“ řekl při zahájení kurátor výstavy, historik Miroslav Cogan.
Obraz nemusel ani fyzicky vzniknout, protože původně se pro národopisnou výstavu počítalo s velkou plastickou mapou Šumavy nebo dioramatem z bitvy Husitů u Domažlic. Protože ale zde bylo neopominutelné hnutí kolem tzv. Rukopisů – královédvorského a zelenohorského, padla nakonec volba na výtvarné ztvárnění básně Beneš Heřmanov o slavném pobití Sasíků pod Hrubou Skálou.
Podle Alžběty Kulíškové z turnovského muzea měly oba rukopisy ve své době zásadní význam. Provázely je spory, vzrušené diskuze, byly označeny za falzifikáty, nicméně je skutečností, že pozdvihly národní sebevědomí, inspirovaly malíře, skladatele a další umělce. „Dodnes například není úplně vyjasněna otázka autorství rukopisů,“ připomněla Kulíšková.
Vznik velkoplošného obrazu, který je po desetiletí jedním z turistických magnetů v nabídce Turnova, je spjat se jménem Mikoláše Alše. Na vlastní práci měl on sám a malý tým výtvarníků jen pár týdnů. Na podzim 1894 byla ke schválení předložena první skica, potom se dlouho čekalo na plátno, byla tuhá zima… 16. května 1895 při zahájení národopisné výstavy byl již ale obraz na svém místě! Sám Mikoláš Aleš býval často kritizován za ztvárnění jednotlivých postav. Je-li „rukopis“ zasazen do 13. století, byla to spíše doba rytířů, než starých Slovanů a Germánů oděných v kůžích, s mlaty, sekerami a bronzovými meči. „Aleš na to tehdy reagoval slovy, že má právo na autorskou licenci,“ doplnil Cogan. Národopisná výstava v roce 1895 trvala půl roku a navštívily ji dva miliony diváků. Na tu dobu naprosto výjimečné číslo, což by ostatně platilo i dnes!
Výstavu v galerii muzea, která potrvá až do podzimu, doplňují předměty, které v době před 120 lety na národní výstavě reprezentovaly Turnovsko. Ozdobou je model dioramatu v měřítku 1:10, který představuje samotný obraz i trojrozměrné popředí, které před ním kdysi bylo.
