TURNOV HOSTÍ PRESTIŽNÍ KONFERENCI

0

Aktualizace – memorandum Od čtvrtka 6. do soboty 8. října probíhá v Turnově v kulturním centru Střelnice prestižní konference Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. „Každým rokem sdružení pořádá jednu hlavní vědeckou konferenci v různých koutech republiky. Letos se uskuteční již po jedenadvacáté. Sdružení historických sídel má zhruba 200 členů – obcí a měst, která mají na svém území městskou památkovou zónu. My jsme vloni uspěli s tématem konference, které má propojit význam vzdělanosti s péčí o kulturní dědictví,“ uvedl za organizátory René Brož, vedoucí odboru školství a kultury MěÚ v Turnově. Zdejší konference se koná vůbec poprvé na území Libereckého kraje.

Právě náš kraj je významný svým uměleckým školstvím, kromě turnovské šperkařské školy jsou zde především umělecké školy se sklářským zaměřením. „Chceme diskutovat o tom, že k těmto školám nelze přistupovat jako k běžným středním školám typu gymnázia, je jim třeba věnovat větší pozornost, protože v nich se propojuje řemeslný um předků s naší současností,“ přiblížil Brož hlavní téma konference. Kromě turnovské školy se na konferenci podrobně představí i dvě sklářské školy, jedna z Nového Boru, druhá z Kamenického Šenova.

n201110070029_vakci_175_011_konf„Sdružení historických sídel je druhou nejstarší organizací, která sdružuje města a obce České republiky. Vzniklo v roce 1990. Jsme významným partnerem vlády a parlamentu při přípravě a projednávání nových zákonů, v současné době jsme pracovali například na tezích nového památkového zákona. Také v problematice uměleckého školství a jeho budoucnosti bude jistě náš hlas slyšet,“ řekl předseda sdružení Ivo Rubík, jinak starosta Slaného. Podle něho je Česká republika malou Itálií ve střední Evropě. „Je zde ohromné množství památek, a to nejen v podobě hradů a zámků, ale i dalších památkově chráněných objektů a jejich vybavení. To klade na stát obrovské nároky na jejich údržbu. Co se týká samotných měst, zde by měla být role státu hlavně motivační. Zlomem byl v roce 1992 vznik Programu regenerace městských památkových zón, obce z něho mohou čerpat určitou část nákladů na opravu památek a zbytek potom přidají ze svého rozpočtu. Takto se k lepšímu v posledních dvou desetiletích proměnila velká část měst v naší zemi,“ shrnul Rubík.

 
n201110070029_vakci_176_011_konfStarostka Turnova Hana Maierová považuje pořádání zmíněné konference v našem městě za velmi prestižní. „Konference se zúčastní zhruba 130 lidí ze všech koutů republiky a z řady institucí. Věřím, že výstupy z jednání budou důležité nejen pro přístup k uměleckému školství, ale i dalším oborům památkové péče,“ zdůraznila starostka. Na pořádání konference sdružilo prostředky několik zdejších institucí a firem v čele s městem Turnov. Celkové náklady za třídenní jednání budou zhruba ve výši 330 tisíc Kč. Pro účastníky je připraven bohatý program. Na pořadu jednání je víc než dvacet diskusních příspěvků, prohlídka budovy SUPŠ v Skálově ulici, společenský večer s kulturním programem na Státním zámku Sychrov, výjezdy za kulturními památkami Turnovska, v sobotu pak celodenní výlet po Českém ráji. Nad třídenní konferencí převzali záštitu ministr kultury Jiří Besser, ministr školství, mládeže a tělovýchovy Josef Dobeš a statutární náměstkyně hejtmana Libereckého kraje Lídie Vajnerová.
 
Na konferenci zazněly mj. tyto referáty:
* Mgr. Pavel Vaněk, ředitel Masarykovy ZŠ a MŠ Tatobity –  Historie na 1. stupni základní školy aneb Domov je místo v srdci.
* Akad. soch. Zdeňka Laštovičková, ředitelka Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské Železný Brod – Význam SUPŠ sklářské v Železném Brodě v průběhu 90 let její existence.
* Akad. mal. Václav Zajíc, pedagog SUPŠ Turnov – Restaurování osvětlovadel a úloha středních škol v zachování kulturního dědictví.
* RNDr. Blažena Hušková, konzultantka v oblasti trvalé udržitelného rozvoje – Právě jsem se vrátil z hradu aneb Kulturní dědictví jako příležitost pro místně ukotvené učení v Českém ráji.
* Prof. Ing. arch. akad. arch. Václav Girsa, vedoucí Ústavu památkové péče na FA ČVUT Praha – Výuka památkové péče na Fakultě architektury ČVUT.
* PhDr. Vladimíra Jakouběová, ředitelka Muzea Českého ráje Turnov – Dokumentace lidového stavitelství Českého ráje a Pojizeří.
* PhDr. Miloš Kadlec, ředitel NPÚ, územního pracoviště Liberec – Netradiční formy prezentace památkových objektů, edukativní programy jako nástroj zprostředkování kulturních hodnot památkového fondu školní mládeži.

MEMORANDUM PŘIJATÉ ÚČASTNÍKY XXI. KONFERENCE SHSČMS (VÝZNAM VZDĚLANOSTI, VZDĚLÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ V PÉČI O KULTURNÍ DĚDICTVÍ) NA PODPORU UMĚLECKOPRŮMYSLOVÝCH ŠKOL

Tradiční střední uměleckoprůmyslové školy založené před mnoha desetiletími našimi předky jsou dodnes výjimečným a nezastupitelným fenoménem českého školství.
Vyzýváme MŠMT, MK a krajské samosprávy k systémovému řešení problémů středních uměleckoprůmyslových škol tak, aby byla zajištěna stabilní existence těchto výjimečných vzdělávacích institucí.
               
Vyzýváme k mezirezortní spolupráci k záchraně a ochraně těchto tradičních středních uměleckoprůmyslových škol jako „rodinného stříbra“ státu ve prospěch péče o kulturní dědictví našeho národa.
               
Střední uměleckoprůmyslové školy jsou výjimečné a nezastupitelné
– pro uchování a rozvíjení tradic našeho národa,
– pro prezentaci naší země nejen v evropském, ale i světovém měřítku,
– jejich studijní programy propojují řemeslné dovednosti s uměleckými schopnosti a takto v organickém spojení je rozvíjejí,
– vytvářejí základ pro odborné obory v oblasti restaurátorství na dalších stupních vzdělávání, čímž přispívají k obnově kulturního dědictví a jeho uchování pro budoucí generace.
               
Střední uměleckoprůmyslové školy mají tyto aktuální problémy:
– po roce 1990 došlo k neúměrnému nárůstu počtu z původních osmnácti historických a tradičních institucí na dnešní počet cca devadesát. To devalvuje výuku, ovlivňuje kvalitu absolventů a způsobuje problémy ve financování těchto škol, které mají specifické potřeby na zajištění výuky v oblasti materiálového i technického vybavení. Z toho důvodu lze jen těžko používat normativního způsobu financování, který navíc nutí školy v přijímacím řízení preferovat kvantitu před kvalitou uchazečů o studium

– v souvislosti s reformou veřejné správy přešly zřizovatelské funkce vůči těmto školám na kraje. S ohledem na výše uvedená specifika financování, umocněná v některých případech vysokou koncentrací na území kraje, dochází k situaci, kdy zřizovatel nemá dostatek finančních prostředků na zachování těchto škol. Tím je ohrožena jejich existence.

Sdílet

Autor článku

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.