V restaurátorské dílně Vyšší odborné školy restaurování kovů na půdě turnovské Střední umělecko-průmyslové školy prochází procesem konzervace zinková rakev, v níž byly v roce 1870 uložené ostatky světícího biskupa pražského Petra Františka Krejčího. Rakev byla vloni vyzdvihnuta z hrobky na turnovském mariánském hřbitově (ZDE).
Původní lesk a krásu rakvi navrací restaurátoři Jáchym Paleček a Vojtěch Ouřada. Jáchym Paleček, student VŠCHT v Praze, má za sebou na zakázce již 250 hodin práce, a ještě několik desítek hodin ho čeká. Veřejnost bude moci tento unikát spatřit 18. června o Muzejní noci v turnovském muzeu. Jestli se poté tato zpracováním výjimečná rakev vrátí do hrobky, nebo ji získá muzeum jako exponát, není zatím rozhodnuto. Město o tom jedná s katolickou církví.
Podle učitele praktického vyučování šperkařské školy (SUPŠS-VOŠ) Vojtěcha Ouřady se zinkové rakve používaly asi jen 50 let na přelomu 19. a 20. století. Nebyly ale příliš odolné. „Když zetlejí ostatky pochovaného, tak se vytvoří velmi agresivní prostředí, které zinek doslova rozpustí,“ uvedl Ouřada pro ČTK. V tomto případě bylo štěstí, že do hrobky zatékalo a voda škodlivé látky odplavovala. Rakev zůstala pohromadě až na dno, které odpadlo.
Hrobka byla otevřena loni na konci května kvůli poškození litinové záklopové desky kryjící vchod. Při tom se zjistilo, že do hrobky zatéká a ostatky z rakve umístěné na čtyřech pískovcových blocích propadly děravým dnem na zem. Následně byly kosterní pozůstatky biskupa převezeny do Národního muzea v Praze, kde jsou dočasně pietně uschovány. Budou uložené do nové schránky z nerezové oceli a navráceny do hrobky.
Světící biskup pražský Petr František Krejčí (27. června 1796 – 4. července 1870) je nejvýznamnější církevní osobností, která našla místo svého posledního spočinutí v Turnově.
Dnes je to prakticky zapomenutá postava, ve své době ale patřil k největším osobnostem širšího regionu. Byl čestným občanem Prahy i Turnova, poslancem Českého zemského sněmu a děkanem pražské metropolitní kapituly u sv. Víta. Narodil se v Březině a v Turnově a okolí působil v různých církevních funkcích až do roku 1837, než se stal kanovníkem v Praze. Funkce světícího biskupa pražského a titulárního biskupa oropského zastával 12 let od roku 1858 až do své smrti 4. července 1870.
Nikdy nezapomněl, odkud pocházel. Byl zakladatelem nadace pro turnovské studenty a podporovatelem zdejšího ochotnického divadla. Financoval také stavbu centrálního kříže s ukřižovaným Kristem na hřbitově u kostela Narození Panny Marie, kde byl v hrobce na své přání pochován. V závěti odkázal svůj veškerý majetek na dobročinné účely a církvi.
(TvA s využitím TZ Muzea Českého ráje a ČTK)