„Byl jsi světlem, které nám ukazovalo směr. A tím navždy zůstaneš…“
Toto poselství nese smuteční oznámení o odchodu Ing. Slavomíra Římana. Muže, který se svým charakterem a celou svou osobností trvale zapsal do srdcí a mysli nejen lidí z oblasti kultury, ale široké občanské společnosti nejen Turnovska. Nestál stranou dění, vždy byl tam, kde bylo třeba. Záleželo mu na osudu celé naší země, dokázal problémy pojmenovat a nacházet řešení, dokázal druhé vést, když hledali cestu a být jim průvodcem. Dokázal lidi vyburcovat z letargie a předvolební skepse. Formou tzv. Volbiéry nabídl obyvatelům Turnova objektivní a nezaujaté informace o volebních stranách, jejich kandidátech a záměrech. To se psal rok 2018.
Já se ale vrátím o řadu let zpět, na počátek roku 2000, kdy jsme společně uskutečnili v prostorách knihovny setkávání osobností v tzv. Platformě demokracie a občanské diskuze. Dokázal účastníky podnítit k zamyšlení, kam je možné vést nejen naši krajinu Turnova a Českého ráje, ale všeobecně společnost jako takovou. Ta setkávání se stala začátkem dlouhodobé podpory a spolupráce také s knihovnou. Byl to Slavomír Říman, který celé roky podporoval výstavbu nové knihovny v Turnově. Od roku 2007 prožíval společně s námi všechna jednání a vyjadřoval svou podporu opravdu usilovně. Zasloužil se mj. o úspěšné vydání knihy Kozákov – příběh hory, které byl editorem. Také jako první akci uskutečnil na nové pobočce knihovny na vlakovém nádraží právě prezentaci této knihy. Se svou ženou Hanou nechyběl téměř na žádné akci knihovny, podporoval Večery Na Sboře, přednášky a další aktivity. Vždy přispěl radou a svým názorem.
V říjnu 2019 přišel s myšlenkou podpořit stavbu knihovny památným kamenem, pískovcem z obce Libuň. Libuň a Turnov spojuje osobnost pátera Antonína Marka – „libuňského jemnostpána“. Zakladatel knihovny, která nese jeho jméno, a propojení do budoucna v podobě symbolického kamene. S nadšením jsem s panem Římanem jela do Libuně a společně s tamním starostou jsme naložili vybraný kámen do auta a dovezli k opracování mistru kameníku Ivanu Kunetkovi. Základní kámen měl být položen u příležitosti 200. výročí založení knihovny v Turnově. Bohužel kvůli pandemii koronaviru došlo k této události až letos 1. dubna. Vedle pohádkového stromu, který zasadily děti městu Turnovu k 750. výročí, byl v parku u letního kina položen symbolický pískovcový kámen se schránkou, ve které je uschován pamětní glejt s „Vyznáním čtenářské víry Slavomíra a Hany Římanových“.
Děkuji osudu, že jsem měla tu možnost se Slavomírem Římanem jít kus cesty. Zůstane pro mne světlem. Čest jeho památce!
Eva Kordová, Knihovna A. Marka, Turnov
Text poselství, které bylo ve speciální schránce vloženo do symbolického základního kamene nové turnovské knihovny:
VYZNÁNÍ ČTENÁŘSKÉ VÍRY
Na počátku bylo slovo!
Slovo může být nástrojem či zbraní, dovede poučit, ale i pohladit.
A ze slov jsou utkány knihy. I naši předkové chovali v mimořádné úctě psané slovo, knihu.
Pevně věříme, že kniha obohacuje lidský cit i znalosti a pomáhá utvářet charakter. V knize je naše víra.
Lidé stejné víry – čtenáři – se setkávají v knihovně: Knihovna je náš chrám!
Ať je náš budoucí chrám otevřený pro naše hlavy i pro naše srdce.
Slavomír Říman bude chybět nejen turnovské knihovně, chybět bude i Českému ráji, ve spolupráci se Sdružením Český ráj se dlouhodobě zabýval jeho „udržitelným rozvojem“, jeho přáním bylo vytvořit obecně platný dokument pro obyvatele našeho regionu pro příští desetiletí (Vize Českého ráje), významně se zasloužil o podporu občanské společnosti na Turnovsku, až do konce byl platným členem kacanovského spolku Radosti, neúnavně připravoval další besedy a setkání. Byl velkou osobností, z jejíž pozitivního odkazu můžeme čerpat všichni…
Poslední rozloučení se Slavomírem Římanem proběhne v pondělí 25. dubna ve 14.00 hodin v turnovské smuteční síni.