V těchto dnech došlo k velké změně ve vedení turnovského skautského střediska, které patří mezi ty největší v České republice. Po devíti letech předal vedení střediska Tomáš Hocke, kterého skautští příznivci znají pod přezdívkou Podkovák, svému nástupci Standovi Šéfrovi. A aby předání bylo se vším všudy, je třeba zrekapitulovat časy staré a zároveň i zapřemýšlet nad budoucností.
* Podkováku, jaké jsou tvoje nejsilnější vzpomínky z uplynulých devíti let vedení?
Devět let je dlouhá doba a paměť je milosrdná a zachovává spíše pozitivní vzpomínky (smích). Jsou okamžiky, které se tu a tam opakují, při kterých pociťuji mráz v zádech, při kterém si snad sahám na dřeň skautingu: večery na táboře u ohně, večerka a vlajka, setkání s ostatními, kteří bez výzvy dorazí, když nás straší Jizera, když se s ostatními vyšplháme na kopec a koukáme na okolní hory, skautské sliby, radost z postupného dospívání a dozrávání přátel, které znám z dob, kdy byli světluškami či vlčaty, plavba na podvečerní Jizeře. Je zde samozřejmě i ten druhý odstín: únava po balení zmoklého tábora, vytahování zapadlého náklaďáku, únava po akci, kam přišlo méně organizátorů než je zdrávo. Ale i to je skauting.
* S jakými pocity nyní předáváš středisko?
Musím říci, že s určitým uspokojením, že snad naše práce – nejenom má, ale celého týmu okolo mě a Dity Veselé – za devět let nebyla zbytečná. Turnovský Junák se stal respektovaným spolkem čítajícím více než 350 členů, především dětí a mládeže. Podařilo se pro turnovské skauty vytvořit rozumné zázemí po stránce materiální. Rovněž se podařilo poněkud zacelit generační díru, způsobenou především zákazem skautingu v letech 1970 – 1989. Postupně se povedlo docílit i zásadně bližší spolupráce mezi jednotlivými oddíly, vyprofilovaly se střediskové akce jako Vánoční zpívání a živý betlém, sv. Jiří, Vyzvědač, Mikulášská, Skautský ples, skautské závody. Na druhou stranu je to také určitá nostalgie. Vůdce střediska jsem dělal rád a moc mě to bavilo. Standa s Kiwi (Stanislav Šéfr a Ivana Šonská – pozn. aut.) mně udělali velkou radost. Přišli sami a řekli, že chtějí převzít káru a zkusit ji po svém popotáhnout. Tím se naplňuje základní princip skautingu, který je právě postaven na předávání vedení dalším generacím už od rádců družin, přes vůdce oddílu.
* Naše skautské středisko je opravdu silné, o skautech z Turnova se ví ve všech koutech České republiky. Málokdo však vidí, že občas je to dřina, že je člověk někdy na dně a přemýšlí, co dál. Je něco, čeho ty jako dlouholetý vůdce střediska lituješ?
Ano. Je mně líto, že se mně nepodařilo dobře podchytit některé zapálené vůdce oddílů, činovníky, kteří právě výměnou generací odešli mimo aktivní činnost turnovského Junáka. Nedokázal jsem jim nabídnout vhodnou alternativu. O to je někdy větším překvapením jejich ochota nárazově pomoci. Právě letos při shánění peněz na koupi Ostrova se to opět ukázalo. Jinak nelituji ničeho. I věci, které se třeba nepovedly, jsou potřebné k dalšímu směřování a sebereflexi.
* Jak vidíš budoucnost skautování v Turnově?
Vidím ji optimisticky za předpokladu, že se podaří nacházet další dobrovolníky zapálené pro myšlenky skautingu, kteří nebudou litovat svého času a práce pro ostatní. Dobrý vůdce oddílu či rádce družiny nikdy nebude mít problém okolo sebe soustředit děti, které snadno podnítí pro skautování.
* Standa Šéfr, dlouholetý vedoucí 2. skautského oddílu skautů přebírá skautské středisko z pozice výchovného zpravodaje. Na co se těší a čeho se obává? Proč ses rozhodl jít do vedení střediska?
Bylo to plánované, delší rozhodování. Nebylo to ze dne na den. Na převzetí střediska jsem se připravoval více než dva roky. Nejprve jsem musel po deseti letech předat vedení svého domovského oddílu, kde jsem vyrůstal. Strašně rád bych skautingu vrátil to, co jsem během let skautování získal, a předal své zkušenosti dál. Mám rád výzvy, snažím se stále zlepšovat, pracovat na sobě a rád pracuji v týmu, o kterém nejen vedení skautského střediska je. To jsou některé z impulsů, proč jsem se v práci pro skauting rozhodl pokračovat. Ani nevím, jestli jsem tehdy s nabídkou na vedení přišel sám, nebo jsem byl jako možný kandidát osloven Tomášem a Ditou (Tomášem Hocke a Ditou Veselou – pozn. aut.).
* Filozofie skautování je nastavena, přesto však je spousta cest, jakými skauting vést, na co klást důraz. Jaké máš nyní ve vedení střediska cíle?
Musím říci, že jsem rád, že se předchozímu vedení podařilo dotáhnout do konce jeden velký cíl, a to koupi Ostrova, a my se v našem areálu po 25 letech můžeme cítit opravdu jako doma. Proto mé cíle budou o poznání skromnější, ale ne méně důležité. Hlavním cílem je samozřejmě udržet členskou základnu a především radost ze skautování v Turnově. Velkým, možná nesplnitelným cílem je přilákat zpět pro činnost pro středisko další bývalé členy, kteří v minulosti prošli některým z turnovských skautských oddílů a nyní v dospělosti by nám uměli s lecčím pomoci. Do třetice je to fungující kmen roverů a rangers – tedy mladších vedoucích, o který se pokoušíme s různými úspěchy již mnoho let.
* Je něco, co chceš vyloženě podpořit, na co se zaměřit?
Jsem rád, že se kolem střediska formují různé rodinné kluby, které budeme určitě podporovat, a chtěl bych jim opět nabídnout naše zázemí na Ostrově.
Určitě bych rád ještě o trochu více zkvalitnil výchovnou práci v oddílech. Nastupuje nám mladá generace vedoucích, která často vyráží na vzdělávací akce, a byl bych rád, kdyby se nám jejich nadšení a inspiraci podařilo zapracovat do naší činnosti.
* V čem jsme v Turnově silní? Co umíme?
Musím říci, že turnovské skautské středisko jako jedno z největších v republice je i inspirací pro ostatní nejen v našem regionu. Máme za sebou mnoho kvalitních a úspěšných projektů s celorepublikovým ohlasem. V minulosti jsme mezi prvními v republice začali pracovat s předškoláky a dnes již Junák má pro předškoláky oficiální výchovnou kategorii s odpovídající metodickou podporou. Před lety jsme začínali na zkoušku s příměstským táborem a dnes naplno pokryjeme celé prázdniny a vystřídá se zde několik stovek dětí. Troufám si říci, že se nám podařilo založit krásnou tradici živých betlémů na náměstí, ve kterých budeme určitě pokračovat. Těch věcí, které se podařily, je zkrátka dost. Daří se nám vytvářet kvalitní materiálové zázemí pro činnost oddílů a především předávat zkušenosti a myšlenky skautingu dalším.
* Děkuji vám oběma a přejme skautům v Turnově další dobré roky!
Jana Pekařová, mediální zpravodajka Střediska Štika Turnov, jana.pekarova9@gmail.com
(foto TvA)