JOSEFE PEKAŘI, BYL JSTE HODNÝ ČLOVĚK

„Josef Pekař se narodil do doby, kdy naše země pomalu rozkvétala, a odcházel na prahu osudových let. Na konci třicátých let 20. století naše země přišla v krátké době o několik výrazných osobností. Mezi nimi na prvních místech o prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka a Josefa Pekaře,“ uvedl ve své řeči u Pekařova hrobu v Jenišovicích prof. Zdeněk Beneš z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. A právě tyto dvě osobnosti byly dlouhá léta ve sporu při hodnocení pohledu na smysl českých dějin. Pro Masaryka bylo husitství jedním z nejslavnějších období našich dějin a paralelně tak stálo podle něj na prahu národního obrození a osvícenství. Pekař naproti tomu doložil, že husitství bylo ryze středověkým hnutím, a rozhodně neměli husité v úmyslu skoncovat s feudalismem a ani nepřinášeli náboženskou svobodu v dnešním slova smyslu.

Putování po naučné stezce vedl profesor turnovského gymnázia Pavel Mlejnek

Rektor Zima, prof. Beneš a Josef Pekař

Prof. Beneš také připomněl stinné doby protektorátu i komunismu, kdy Pekařovo dílo bylo překrucováno a zatracováno. „Až v 90. letech minulého století mohl zase promluvit svým hlasem. Má ještě dílo tohoto historika dnešku co říci? Před 30 lety jsme doufali, že vstupujeme do světa demokracie, svobody slova a lidských aktivit, dnes stojíme opět na předělu. Definitivně končí dlouhé 20. století. Jak by Pekař reagoval na dnešní málo přehledný svět informací, sociálních sítí a protichůdných interpretací, on, který se vždy opíral o zjištěná fakta a ne o chtěné a záměrné manipulace. Právě v tom je jeho odkaz. Když se onoho kalného lednového dne roku 1937 loučila Univerzita Karlova se svým rektorem, položila na rakev jeho studentka Anna Masaryková kytici se stuhou, na které bylo napsáno: Josefe Pekaři, byl jste hodný člověk! Josefe Pekaři, byl jste hodný člověk, jste pro nás výzvou i závazkem,“ uvedl ve svém proslovu prof. Beneš.

Stalo se tak na konci putování kalného, chladného a deštivého dne v sobotu 26. září. Na Dlaskově statku bylo dopoledne v rámci oslav 150. výročí historikova narození zahájeno putování po nové stezce Josefa Pekaře. Asi třem desítkám lidí, kteří nedbali nevlídného počasí, byl zasvěceným průvodcem profesor turnovského gymnázia Pavel Mlejnek. Před polednem poutníci dorazili na horní konec Malého Rohozce, na místo zvané Na Černavě. Zde na křižovatce s výhledem na Pivovar Rohozec (Pekař byl ve své době vyhlášeným gurmánem a pivařem) byl historikovi odhalen pomník. Jak zde zmínil starosta města Tomáš Hocke, bylo pro něho velmi příjemným zjištěním, kolik lidí se sešlo u příprav oslav 150. výročí narození Josefa Pekaře, což podle něho svědčí o tom, že myšlenky tohoto turnovského rodáka jsou stále mezi námi a stále živé. „Na začátku byla asi před třemi lety myšlenka předsedy Rohozeckého okrašlovacího spolku Lukáše Berndta. Během dvou let příprav se dalo dohromady několik jednotlivců i organizací jako Pekařova společnost Českého ráje, turnovská knihovna a muzeum, turnovské gymnázium, Spolek rodáků a přátel Turnova, město Turnov, Gymnázium Josefa Pekaře v Mladé Boleslavi, Paměť Českého ráje a Podještědí a další. Vznikly plán oslav, ale i naučná stezka, propagační materiály, máme zvláštní číslo sborníku Od Ještěda k Troskám a další. Záštitu převzal Liberecký kraj a ministerstvo kultury. To je pro mě na této akci velmi cenné,“ dodal starosta.

Pavel Mlejnek s jednou ze studentek u tabule naučné stezky

Moderátorem setkání byl ředitel turnovské knihovny Jaroslav Kříž

Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy, podle svých slov považuje za čest, že u odhalení pomníku někdejšímu rektoru univerzity mohl být. Pekař patří mezi nejvýznamnější české historiky všech dob, byl velmi ovlivněn krajem, ze kterého vyšel, nebál se poukazovat a glosovat kriticky svoji současnost, veřejný život. Známý je i jeho kritický pohled na „Rukopisy“, které byly podle něho snahou o národní obrození za každou cenu. Zima připomněl i Pekařův letitý, nicméně korektní spor o smysl českých dějin s prvním naším prezidentem. „V dnešní době, kdy dochází k nepochopitelnému odstraňování soch lidí, kteří povznesli naši snahu o poznání světa, jako třeba Darwina a jiných, věřím, že Pekař by byl důrazně proti tomu, a byl by hodně slyšet, protože historii je třeba vnímat v kontextu své doby,“ uvedl mj. rektor UK.
Otakar Grund, předseda Spolku rodáků a přátel města Turnova připomněl, že historik Pekař stál u zrodu spolku v Praze, spolku, jeho činnost mohla být obnovena až v roce 1991.
Po odhalení pomníku došlo na premiéru skladby Martina Hyblera „Pohled do starobyla“ na počest Josefa Pekaře; ta zazněla z důvodu vytrvalého deště místo u pomníku v soukromém altánu rodiny Berndtových.

Následovalo další putování po naučné stezce na hřbitov v Jenišovicích, kde přítomné u historikova hrobu přivítal starosta obce Bohumil Bradáč a kromě prof. Beneše zde promluvil i Josef Pekař st., který má na svého strýce osobní vzpomínku, byť mu bylo při posledním setkání pouhých pět let. Ten jménem rodiny poděkoval všem, kteří se na přípravě oslav podíleli. Poděkoval i jako člověk, který se celý život věnoval zemědělství, a byl to právě venkov a jeho historie, který byl pro jeho strýce jedním ze zásadních témat – viz Kniha o Kosti.
Závěr dne oslav patřil setkání v prostorách restaurace Pivovaru Rohozec, kde přítomní mj. zhlédli i dokumentární film „Historik Josef Pekař“ z roku 2005 za účasti jeho autorů (ZDE).