TEN, KTERÝ ZACHRÁNIL VALDŠTEJN, MÁ NA SVÉM OBLÍBENÉM MÍSTĚ PAMĚTNÍ DESKU

Několikrát kvůli koronaviru odkládaná akce. Odhalení pamětní desky legendárnímu kastelánu Ladislavu Kouckému na místě, které měl sám moc rád, na zadní vyhlídce Valdštejna v nejstarší části hradu, odkud je krásný výhled k Troskám a Hruboskalskému skalnímu městu.

V neděli 5. června se zde sešli zástupci města, příspěvkové organizace Turnovské památky a cestovní ruch, která hrad spravuje, a hlavně přátelé a bývalí spolupracovníci člověka, který hrad doslova vyvzdoroval svojí vlastní pílí. Jak uvedla moderátorka setkání Eva Kordová, v roce 1981 Ladislav Koucký (1943-2019) hrad převzal v žalostném stavu. V následujících desetiletích lidé znali kastelána hlavně v montérkách. Na něco se mu podařilo sehnat peníze, když ne, objednal písek a cement a sám zdil a spároval. A pak se i radoval. Tu ze schodiště do zadní části hradu, tu z dlažby na prvním nádvoří, z opraveného kostelíka, přestavby klasicistního domu, biliárního sálu, z rekonstrukce starého zadního paláce. Jak připomněl jeden z účastníků, traduje se, že Kouckého na úřadech vyhodili dveřmi a on jim tam vlezl oknem. Opravdu legendární jsou jeho cesty v kostkované košili s igelitkou na ministerstvo kultury či na Okresní úřad v Semilech. Byl vytrvalý, cílevědomý a podařilo se mu kolem sebe shromáždit lidi, kteří často úplně nezištně pomáhali se záchranou hradu. Dnes je Valdštejn ozdobou, perlou Českého ráje, místo, které je hluboko v srdcích místních lidí. „Když chci někoho vidět třeba na Štědrý den, nebo na Silvestra, sejdeme se tady. Když se někoho z Turnova zeptáte, kde byl s rodinou o víkendu, velmi často slyšíte, že na Valdštejně. Hrad je ve správě města a již několik generací zastupitelů ho bere jako naši společnou výkladní skříň, místo, které máme všichni rádi,“ řekl starosta města Tomáš Hocke s tím, že pamětní desku bere nejen jako poděkování výjimečnému kastelánovi, ale i lidem, kteří mu pomáhali, a také lidem, kteří jdou dnes v jeho šlépějích a o památku se starají.

Dcera Ladislava Kouckého Andrea, která zde po nějakou dobu také působila jako kastelánka, s pohnutím poděkovala všem, kteří na setkání přišli, poděkovala lidem, kteří jejímu otci pomáhali uskutečňovat sny: „Dnes tu máme pamětní desku. Všichni máme nějaké místečko, které máme rádi, já věřím, že sem lidé budou přicházet a vzpomenou na mého tátu, který kdysi ruinu hradu schovanou v lese vybrousil do klenotu.“

Na místě byla i Naďa Kubů, uznávaná česká historička, soustředící se především na období renesance. Ta s Ladislavem Kouckým dlouhé roky úzce spolupracovala, podílela se na rekonstrukci jednotlivých objektů i konzultovala jejich vybavení, aby odpovídalo historickému kontextu. Pro ni byl Koucký fenoménem, jeho znalosti z oboru kunsthistorie a samotné historie byly fenomenální, přestože mu nebylo dáno obor studovat na vysoké škole. „Někdy nevím, jestli jsem ho, když si kastelánské vzdělání doplňoval, učila já, nebo vyučoval on mě. Pamatuji, jak do poslední chvíle, než hrad otevřel, zametal nádvoří, pak se ujal návštěvníků a provedl je hradem takovým způsobem, že se na to nedá zapomenout!“ uvedla uznávaná česká historička, která byla dlouholetou pracovnicí Národního památkového ústavu.

„Někdy jdeme jen po povrchu věcí, řítíme se životem, nemáme čas se zastavit a poděkovat a prokázat úctu lidem kolem nás. To je velká škoda, škoda pro nás všechny. Proto je tento den tak výjimečný,“ uzavřela nedělní setkání na Valdštejně Eva Kordová.

Poslední veřejné vystoupení Ladislava Kouckého proběhlo na vernisáži výstavy modelů hradů a zámků Českého ráje 9. února 2019 v muzeu v Lomnici nad Popelkou (ZDE). Několik dnů na to Ladislav Koucký zemřel. V projektu Češi Českého ráje je jeho osobnost zachycena ZDE.