KAMENY ZMIZELÝCH V TURNOVSKÝCH ULICÍCH

Ve čtvrtek 23. září proběhl slavnostní pietní akt, při kterém byly poprvé v Turnově položeny Kameny zmizelých tzv. Stolpersteiny. Pietní akt v synagoze v Krajířově ulici a následně na jednotlivých místech ve městě vedl rabín David Maxa.

„Slovo stolperstein pochází z německého stolpern, které znamená zakopnout, a stein, což je v překladu do češtiny kámen. Tento název nám sděluje něco velmi podstatného o účelu těchto předmětů. Kolemjdoucí by o ně měl zakopnout, nikoliv nohou, ale zrakem, chvíli postát a zamyslet se při pohledu na jména lidí, které připomínají,“ uvedl rabín Maxa. V židovské modlitbě za pokojné spočinutí zesnulých El male rachamim (Bože plný milosrdenství), kterou rabín pronášel za obyvatele každé ulice, se objevuje následující formulace: Ucror bicror hachajim et nišmatam – tj. jejich duše připoj do svazku živých.

V turnovské synagoze přivítal účastníky setkání starosta Tomáš Hocke. Poděkoval především dárcům, díky kterým se podařilo projekt uskutečnit. „Naplňuje mě vděčností, že spousta z vás pomohla této myšlence. Kolikrát přemýšlím, kam se společnost v dnešní nesmírně rychlé době řítí. Dnes je toto zastavení krásné,“ sdělil starosta. Jak pokračoval, těchto kamenů si všiml v různých městech. „Říkal jsem si, proč tuto poctu nepřenést do Turnova a nevzpomenout na ty, kteří tu žili před námi a utvářeli toto nádherné místo – synagogu, židovské město – a připomenout současné generaci, že někdo prostě zmizel a že se to už nikdy nesmí opakovat. K tomuto uvědomění jsou kameny správným nástrojem,“ dodal Tomáš Hocke.

Nápad na takovouto připomínku zavražděných spoluobčanů měl umělec Gunter Demnig z německého Kolína nad Rýnem. Svoji myšlenku začal uvádět v život v roce 1995. První Kameny zmizelých v České republice byly položeny v roce 2008. Kameny jsou umisťovány před domy, kde Židé žili, než byli za druhé světové války transportováni a následně zavražděni v koncentračních táborech. Na každé kostce s mosazným povrchem je jedno jméno s datem narození a rok a místo násilné smrti jeho nositele v nacistickém koncentračním táboře. „Tím, že dnes umisťujeme kameny zmizelých za turnovské Židy, zajišťujeme, že jejich jména nebudou zapomenuta. Těm, kteří byli zavražděni a ponecháni bez místa posledního odpočinku, dnes umisťujeme památník na místě, kde žili své životy. Dáváme tak najevo, že měli své místo v tomto domě a v tomto městě a že jej v naší paměti budou mít navždy. Tato ceremonie je důležitá, a to mimo jiné proto, že v drtivé většině případů jde o jediný pohřeb, kterého se obětem šoa dostalo,“ uzavřel rabín Maxa.

V první etapě bylo vyrobeno celkem 32 kamenů. První byly položeny v ulicích Palackého, Krajířově a Jiráskově. Jedná se o 11 kamenů, pět kamenů bude položeno v ulici 5. května. Zbývající kameny budou položeny při dalších příležitostech. Poděkování patří všem, kteří se na této akci podíleli, především pak všem dárcům, bez jejichž štědré podpory by nebylo možné tolik kamenů vyrobit. Informace o jednotlivých Kamenech zmizelých budou postupně uveřejňovány na webových stránkách turnovské synagogy, kde jsou uvedení i jednotliví dárci.

Podle odhadů nacisté za druhé světové války vyvraždili na šest milionů evropských Židů. V českých zemích tehdy žilo kolem 120 tisíc osob židovského původu, z nichž se na 80 tisíc z koncentračních táborů nevrátilo.
V Turnově žilo před druhou světovou válkou na 100 Židů a jejich počet se po zabrání pohraničí v roce 1938, kdy sem přicházejí souvěrci z Liberecka a Jablonecka, navýšil na více než 500. Turnovští Židé byli 13. ledna roku 1943 odvezeni z turnovského nádraží na shromaždiště do Mladé Boleslavi a odtud transportem 16. ledna do Terezína a následně 20. ledna transportem do Osvětimi. Do Turnova se jich po válce vrátilo pouhých 19 přeživších.

Kameny zmizelých nejen v Turnově, ale po celém světě jsou pro nás přáním a poselstvím naděje. NADĚJE, aby už nikde nemizeli lidé jako čísla, beze jména, bez pohřbu a hrobu, jen pro jiný původ či víru…

Zdroj: Eliška Gruberová, Turnovské památky a cestovní ruch, Zdenka Štrauchová, tisková mluvčí města
Foto: Pavel Jakubec a Zdenka Štrauchová