Adaptační skupiny na palubě Žluté ponorky

Od začátku ruské agrese jsme v Ponorce vytvářeli prostor pro výuku a další program pro děti a mládež rodičů, kteří před válkou utekli z Ukrajiny. První vlna byla velmi živelná a naše malé prostory často praskaly ve švech. Časem se podařilo nastavit pravidelný režim pro děti, které nebylo možné umístit do škol. Žáci ve věku 6 až 14 let k nám docházeli pět dnů v týdnu vždy na celé dopoledne a díky veliké obětavosti řady učitelů a dobrovolníků mohla probíhat standardní výuka češtiny ve třech skupinách. Celkem prošlo naším kontaktním centrem KOTVA za čtyři měsíce 129 dětí do 18 let. Řada z nich ovšem přišla jen na pár dní.
Během prázdnin jsme experimentovali s příměstskými tábory a uskutečnili i dva úspěšné česko-ukrajinské turnusy po 15 dětech z obou zemí. V současnosti nám zůstala jen malá adaptační skupinka čítající 12 dětí, které z kapacitních důvodů nebyly přijaty do turnovských mateřských a základních škol.
Rád bych touto cestou poděkoval vedoucím a dobrovolníkům, kteří se na chodu kontaktního centra podíleli. Z učitelek češtiny to byly paní učitelky: Holečková, Sehnalová, Islová, Marková, Zakouřilová, Matoušková, Drahoňovská, Codrová, Součková, Shimonová a vedoucí „příměšťáků“ Martina Mastníková. Z ukrajinských vedoucích pak děkujeme především Alině Bondarenko a Tetianě Lypské, dále to byly dámy Polubentseva, Syvak, Kormosh, Čornaja, Krasnozon, Hluschenko a další.
Uzavřel bych toto krátké sdělení konstatováním, že děti jsou všude na světě různé a s životními obtížemi se vyrovnávají také různě. Věřím, že otevřená Ponorka jim může nesnadný úděl částečně ulehčit a povzbudit je k vlastní aktivitě.
Tomáš Zakouřil, ředitel Žluté ponorky, www.ponorkaturnov.cz