MALÝ PRŮVODCE BENÁTSKOU NOCÍ 2012

Poslední červencový víkend patří v našem regionu už několik let Benátské noci. To, že se dvacátý ročník konal na novém místě, na tom nic nezměnilo. I letos se vlastně začínalo už ve čtvrtek slovenským večerem (Tublatanka, No Name – návštěva 10 tisíc!), ale jinak „Benátská“ jako taková začínala tradičně v pátek. Hned po práci tedy většina z nás nabrala směr vesecký areál u Liberce. A že nás byla opravdu „většina“ (odhadem hodně přes 10 tisíc), bylo znát hned za vjezdem do Liberce, kde se vytvořila dlouhá kolona. Pokud člověku vydržely nervy a dojel až ke kruhovému objezdu, z kterého se jede přímo do areálu, čekalo ho další nemilé překvapení. „Sekuriťák“ (rozuměj pracovník bezpečnostní agentury – pozn. aut) nás dál nepustil. Parkoviště prý bylo plné. Lidem nezbylo nic jiného, než auta parkovat různě u domů a chodníků, zkrátka kde to šlo. Cesta do areálu potom trvala svižnou chůzí necelou půlhodinku.

A jak že nový areál pro Benátskou noc vypadal? Byla zde jako tradičně spousta stánků s jídlem, pitím a různými módními doplňky. Stage (scény) byly čtyři. Dvě menší vedle sebe, tzv. Kofola stage a Semtex stage a dvě větší, Forum stage a Jack Daniel´s stage. Co se týká zvuku, nesrovnatelně lepší byl určitě na velkých pódiích, kam také v pátek mířilo nejvíce lidí. Vždyť tu také vystupovali Jarek Nohavica a Bryan Adams. O tom, že oba byli výborní, nelze pochybovat. I zvukaři se docela předvedli (u Nohavici víc). Koncert českého písničkáře všechny příjemně naladil a Bryan Adams předvedl velmi spontánní show, plnou krásných písniček a zajímavých efektů pro oko. Kanadská vlajka v hledišti, největší hity (Somebody, Kids Wanna Rock, Summer of ’69…), duet s fanynkou z hlediště, co víc?


Sobotní den patřil převážně českým kapelám. Nad areálem svítilo celý den sluníčko a atmosféra byla fajn. Bohužel ani Liberci se nevyhnuly sobotní lijáky. A tak když začínala kapela Chinasky, muselo se publikum vybavit pláštěnkami, či alespoň deštníky, anebo zůstat jen tak. Déšť bohužel neustával, pro některé - patrně domácí - to byl signál k ústupu domů… Ti, co zůstali, si užívali vodu ze všech stran, ale protože bylo relativně teplo, nevadilo to. Tento večer jsem netrávila jenom u hlavních pódií, ale zašla jsem i k menším, konkrétně na Cocotte Minute. Kapela byla skvělá a všichni fandové „pařili“ jak o život. Na štíru byl ale u obou malých stage zvuk… Zpěvákům nebylo skoro rozumět a občas to opravdu rvalo uši…
Českou hvězdou sobotního večera byli Kabáti, tou zahraniční finští Sunrise Avenue. I když stále pršelo, obě kapely si svoje vystoupení užily a vymáčkly z publika i poslední zbytky sil. Kabáti byli výborní, ale mě už asi ničím nepřekvapí, vystoupení bylo na hraně dokonalosti, co víc? Finská partička byla z mého pohledu naprosto famózní. Koncert si užívali, hráli i zpívali výborně a milé bylo, když se zpěvák pokoušel alespoň některé fráze říkat v češtině.
Po vydatném dešti, který ustal zhruba o půlnoci, měla spousta řidičů problémy vyjet z parkovišť, která byla na zelené louce a bohužel – vůbec ne na rovině. I to je úděl festivalového života… Někde pomohly ruce kamarádů, jinde traktor.


Nedělní den přinesl déšť už jenom na chvilku v odpoledních hodinách. Jak to tak bývá, poslední den řady festivalových nadšenců značně prořídly a atmosféra byla taková klidnější až ospalá. Oproti prvnímu dni nikdo nikam nespěchal a někteří si raději sedli do trávy než trávit koncert vestoje. Dopoledne patřilo hlavně divadlu F. R. Čecha, odpoledne pak převážně zpěvákům, třeba Václavu Neckáři. A dalším. Tomáš Klus s Jiřím Kučerovským zaplnili prostor před oběma hlavními pódii, a tak ti, kteří se na jaře nedostali na jejich divadelní šňůru (třeba v Turnově), mohli si zplna hrdla zazpívat zde. Kamil Střihavka velmi příjemně vyplnil prostor do doby, než přišel na řadu očekávaný Daniel Landa. Během dne se rojily fámy, že nepřijede. Ale naštěstí to byly opravdu jen fámy, protože společně se soumrakem přišel na pódium živý a nenapodobitelný. Lepší zakončení si asi Benátská noc nemohla přát. Poselství, které nám všem Landa předal, doznívá v uších ještě dnes, kdy už je zase normální všední den.
Dvacetiny tedy Benátská noc oslavila ve velkém stylu. Že to nebylo na Malé Skále jako doposud, ale ve Vesci u Liberce, je vlastně jedno. Jak se říká, nezáleží na tom, kde jste, ale v jaké společnosti. Návštěvníci tohoto festivalu trávili tři (někdo i čtyři) dny ve společnosti toho nejlepšího, co může česká i zahraniční rocková scéna nabídnout. Že až na malé incidenty, které na velkých akcích bývají, prakticky policisté a záchranáři nemuseli nic pořádného řešit, to už je jen malý bonus navíc. A že se ani po intenzivním dešti areál neproměnil v jeden velký močál, jako tomu bylo vloni na Malé Skále? S tím se asi tak nějak počítalo…

Zuzana Kolářová
zuza.kolarova@gmail.com

Více fotografií najdete v samostatných albech na Facebooku TvA – ZDE.